Oblivion.BonusWeb.cz - neoficialni ceska fansite
Oblivion.BonusWeb.cz
Uvod
Znameni
Rasy
Povolani
Vlastnosti
Dovednosti & Levelovani
- Boj
- Kradeni
- Magie
Alchymie
Bohove
Brneni
Cechy & Spolky
Chapel Climbing
Choroby
Daedry
Dobra & Spatna Povest
Domy
Historie
Kalendar
Komunikace
Kone
Kosmologie
Lov
Mistri Treneri
Nestvury
Pismo & Jazyk
Romantika
Rostliny & Prisady
Tradice TES
Upiri
Uriel Septim VII
Zajimavosti Oblivionu
Zbrane
Zlocin & Trest
Knights of the Nine
Shivering Isles
Cech Bojovniku
Cech Magu
Cech Zlodeju
Cyrodiilska Arena
Daedricke Svatyne
Hlavni Linie
Knights Of The Nine
Lecba Upirstvi
Mestske Questy
Ruzne Questy
Shivering Isles
Temne Bratrstvo
Tvorba Dyky
Tvorba Dungeonu
Tvorba Krajiny
Tvorba Questu
Tvorba Sekery
Forum
Navstevni Kniha
Pluginy
Concept Art
Galerie
Mapy
Patche
Ruzne
Videa
Wallpapery
Arena Hrdinu
Povidky
Cestina
FAQ
Modifikace Oblivionu
Konzole & Cheaty
Odkazy
Optimalizace Oblivionu
Recenze
Rozhovory
Statistiky Stranky
The Elder Scrolls
Vyvojarsky Denicek
Autori

E-shop
Podnikani na internetu
Prodluzovani vlasu

TES III: Morrowind
reddragon.cz

Nase ikonky:
TES IV: Oblivion
TES IV: Oblivion

Bitva pod horou


ato udalost se stala 50 let po smrti posledniho syna z rodu Septimu. Po smrti Martina Septima usedl na trun novy rod. Jmenoval se rod Jerondetu. Pribeh se odehrava v provinci Cyrodiil.
    Vystoupil jsem z lodi v Anvilu. Za 4 mesice mi bude 21.Prvni co jsem videl bylo prekrasne mesto. Prijel jsem s par septimy v kapse. Sice to nebylo moc, ale co se dalo delat. Muj puvod je obestren tajemstvim, jedine co vim je to, ze nejsem cistokrevny Imperial. Pote co muj nevlastni otec zemrel jsem se sem vydal, abych zacal novy zivot. Prijel jsem z Valenwoodu. Bydleli jsme v male chysi pobliz Haven. Bylo to pristavni mesto, mel jsem ho rad, ale pote co muj otec zemrel jsem chtel odplout, protoze tohle mesto bylo az moc plne vzpominek, a ja jsem chtel zacit novy zivot. Meho otce prepadli trollove, kdyz zrovna sel na lov. Do Anvilu jsem prijel s mymi dvema prateli Galvem a Jadhirou. Galv je normalni lesni elf, maly s bystrymi oci a obratny. Je mu 21. Jadhira je Imperial a Bretonec napul, pred mesicem ji bylo 20. Je to dcera jednoho imperialniho kovare z Havenu. Jeji otec je velmi zrucny.
     ,,Vidite toho orka za nama?“ rekla Jadhira. ,,Co s nim?“ rekl Galv. ,,Sleduje nas po celou plavbu, vzdy kdyz se podivam nekam, tak je tam on.“ rekla Jadhira. ,,Vite co? Jestli nas bude sledovat i zitra, tak si s nim o samote promluvime.“ rekl jsem. ,,Dobre“ rekl Galv. Jdeme do mistni hospody se ohrat, pokecali jsme s mistnima o novinkach a koupily si kazdy nocleh.
     Brzo rano jsme sli do Kvatche, porozhlidnout se po praci. Moc jsme touzily se pripojit k Cechu Bojovniku. Sli jsme na mistni pobocku se zeptat jestli by nas vzali. Prijmou nas jedine kdyz splnime malou sluzbicku. Chtely po nas abychom donesli jeden balicek z jeskyne pobliz Skingardu. Mame si dat pozor, protoze tam mohou byt medvedi.
     K veceru jsme dorazily k jeskyni, zdala se byt klidna. Ale zdani klame byli tam tuzi nepratele. Narazily jsme sem tam na skrety, ale i na vlky. Medvedy jsme zatim nepotkaly. Oddechly jsme si. Hloub v jeskyni nic nebylo. Na konci byli sem tam pasti, ale zadny nepritel, zdalo se nam to divne. Proto radsi Jadhira vykouzlila DETECT LIFE. Po 2 minutach jsme potkali stareho velkeho Trolla. Byl Obrovsky, dvakrat vetsi nez my! Prvni sem zautocil ja, sekl jsem ho mym starym dobrym zeleznym mecem. Po peti secich se prelomil. Musel jsem si pujcit mec od Jadhira. Jeji byl lepsi. Galv po nem strilel sve ohnive sipy a Jadhira po nem metala ohnive koule. Byl to tezky protivnik, ale nakonec jsme ho udelali. Vyvazli jsme s par skrabanci. Meli jsme stesti. Nasli jsme vacek, radeji jsme to tady jeste prohledali. A nasli vynikajici zbroj z Mitrilu. Dali jsme ji Galvovi, protoze mu se hodila nejvic. Pote co jsme vysli z jeskyne jsme byli stastni. Ihned jsme se vratili do Kvatche a donesli balicek. Ukazal nam co je v nem. Bylo v nem 900 septimu! Kazdemu dal 300 septimu. Zadarmo nam opravili zbroj. Za 100 septimu jsem si koupil vynikajici ocelovy mec, jaky mela Jadhira. Ona si koupila Elfsky kyrys, a boty. Galv si to setril. Vzali nas.
     Sli jsme ven prozkoumat okoli a zase nas sledoval ten orc. Ja jsem vylez s Galvem na strom a Jadhira sla dal. Jak byl pod nama, tak jsme na neho hodili sit. ,,Nic vam neudelam, jmenuji se Dra-gro-Kurdog. Mam hlidat Jadhiru, dal mi to za ukol jeji otec.“ rekl. ,, Ja jsem mu rikala, ze se o sebe postaram! On si mysli, ze mi je deset.“ rekla Jadhira. ,,Nabidl mi 600 septimu, to jsem nemohl odmitnout!“ rekl Dra-gro-Kurdog. ,,Dobre stalo se, rekni memu otci, ze nepotrebuji zadnou ochranku, pripomen mu kolik penez dal na muj vycvik obrany a kouzel. Ze to neprislo na zmar.“ rekla Jadhira. ,,Dobre hned rano odpluji a vasemu otci to vzkazu.“ Doprovodily jsme Dra-gro-Kurdoga do Kvatche a on se vydal do Anvilu. My jsme nechteli nikam jit a tak jsme sli spat.
      Rano nas probudili zvony klastera. Dole jsme se najedli a sli jsme se zeptat cechmistra v Kvatchi jestli nema pro nas ukol. ,, Jeden nas klient rikal, ze v ayleidske ruine sidli skreti, unesli pry jednoho farmare. Ruina lezi nedaleko Leyawinu. Vydali jsme se na cestu. Do odpoledne jsme byli na miste. Uvnitr jsme potkali par krys, ale po byvale zkusenosti jsme byli velmi opatrni. Nasli jsme par zlataku, jinak nic zvlastniho. Postupovali jsme dal. Na konci byli kamenne dvere. ,,Jak se tam dostaneme? Nevidim zadny mechanismus, musi tady byt chodba nebo neco podobneho!“ rekl Galv. A mel pravdu, sli jsme zpatky a narazily na ni. Sli jsme dovnitr, potkali jsme dve zombie, pekne nas vylekali za rohem, ja sem se drzel v zadu, oni je zabily sipy a kouzly. Na konci chodby byl zaklapka, spustily jsme ji a otevreli se ty kamenne dvere. Prosli jsme a prepadlo nas 6 skretu, kazdy zabil po dvou skretech. Jak ja je nesnasim. Postupovali jsme trochu rychleji, a na konci jsme potkali 3 skrety a dva skreti kouzelniky. Pobyli jsme je a osvobodily jsme toho farmare. Galv mu dal jeho kratky mec. Cestou zpatky jsme nic nepotkali. Farmar nas nasmeroval na jejich farmu a nechali ho tam. Vratily jsme se do cechovny. Byli jsme zvedavi kolik dostaneme. Dal nam 450 septimu, dobry. Byl skoro vecer, tak jsme se najedli a sli spat.
     Rano jsme posnidali a rozdelily se. Mel jsem peknych 350 septimu. Rozhodl jsem se ze si budu setrit na kone. Prosel jsem si mesto spravil veci. Navstivil jsem Skingard. Bydli tady paladin Artemis, ten co pomohl Martinu Septimu! Chtel bych ho potkat, vyptaval jsem se na neho. Vsichni me nevedli k jeho sidlu, ale mohou tam vstoupit jen znamy lide. Slysel jsem, ze byl cechmistr u bojovniku a magu. Od jednoho bezdomovce dokonce, ze velel cechu zlodeju! Ale kdovi co je na tom pravdy. Zajdu do hospody. V hospode je nejaky rozruch. Zeptam se hospodskeho(ten vi vsechno). ,,Jedna rodina zmizela, mela tady vinici. Predevcirem jsem s nema mluvil zdali se mi normalni. Zadne stopy po nasily. Jdi se zeptat rodiny co zije vedle nich, mozna budou vedet vic.“ Sel jsem za nema. Bydlely kousek od mesta. ,,Nic jsme neslysely, bojime se samozrejme, co kdyby se to stalo nam! Nic takoveho Skingard dlouho nezazil.“ Uz bylo pozde, vratil jsem se do Kvatche. Hned jsem o tom povypravel pratelum. ,,Mozna bychom se na to meli mrknout, co myslite?“ rekl Galv. ,,No ja nevim mam z toho husi kuzi.“ rekla Jadhira. ,,No ja bych se na to taky podival.“ rekl jsem. ,,No tak dobre kluci. Premluvily jste mne.“ rekla Jadhira. Sli jsme spat. Rano jsme odjeli do Skingardu a navstivily ten dum. Hledali jsme stopy. Po 20 minutach tady byla straz. ,,Co tady delate!“ rekl kapitan. ,,My jsme se sli podivat na tu zahadu, jestli neco neobjevime.“ rekla Jadhira. ,,No dobre, chcete asi na to prijit ze? No nasli jsme tady za obrazem mechanismus. Staci tam strcit klic a otevre se. Potiz je v tom ze ten klic nemuzeme najit.“ ,,Dekujeme, muzeme vam pomoci v hledani toho klice?“ rekl jsem. ,,No?“ zmeril si nas pohledem ,,Dobre, ale musite mi dat vse co najdete, dobre?“ ,,Ano.“ ,,A mimochodem ja jsem Jeril.“ ,,Ja Galv.“ ,,Ja Jadhira.“ ,,A ja jsem Kartehn.“ ,,Ok, dejme se do prace.“ Hledali jsme po pul hodince hledani jsem zakopl o stul a odsunul ho, za stolem se schovaval mensi vchod. Galv byl nejmensi, volba padla na neho. Za chvilku vysel. ,,Hele co jsem nasel.“ Galv nasel  maly vacek s klicem a par zlataky. Zlataky jsme si nechali a klicek pouzily. Vedle obrazu se otevrela chodba. Vstoupily jsme do ni i s  kapitanem a dvema vojaky. Ocitly jsme se v chodbe kde byli dve mistnosti. V prvni mistnosti meli sudy s vinem a v druhe krb, jidlo, postele a podobne. Najednou slysime nejaky hluk z prvni mistnosti. Schovame se pod postele a do skrini. Prochazely tady dve blede postavy. Meli kouzelnickou robu s nejakym znakem. Zatahli za pochoden a otevrel se sud, vesli do neho. Sli jsme tise za nemy. Byla to kamenna, studena chodba. Na konci byla hala osvetlena lucernami. V hale sedely tri postavy, jedna k nim mluvila. ,,Vcera jsme ukoristily nove obeti. Radujme se. Nyni se napijme na pocest noveho ulovku.“ Vedle postavy byla svazana ta rodina. Muz, zena a dve deti. Rozdelily jsme se. Ja s kapitanem a vojakem pujdeme rovne a Galv, Jadhira a jeden lucistnik budou na ne strilet. Rozbehli jsme, sekl jsem prekvapive rychle jednoho, uzdravil se a vykouzli si sekeru. Dal jsem pred sebe stit, sekl mne, paralyzoval jsem ho sekl a byl na zemi. Rozhledl jsem se, ti dva upiri taky na zemi. Jadhira si je prohlidla a rozpoznala je, byli to nekromanceri. Upiri a nekromanceri navzajem. Zajimava kombinace. Odvazali jsme tu rodinu a sli ven. ,,Dekujeme za zachranu, prisli jste v pravou chvili. Nebyt vas tak nevim jak to dopadne. Prijmete od nas alespon tohle.“ rekl muz. Dal nam nejlepsi vino a 460 septimu. ,,Dekujeme.“ rekl jsem. Radeji jsme uz vyrazily  do  Kvatche. Porozhlidly se po meste, opravily zbroj.
     Nasnidali jsme se a zeptali se po nejake praci v cechu. ,,Mam pro vas pracicku. Je to docela obtizne. V horach nedaleko Chorollu je skupina banditu, rikaji si ,,Muzi od zelene reky“, jsou celkem tvrdi. Dal bych vam za to rovnych 1500 septimu! Berete?“ rekl cechmistr. ,,Bereme!“ rekl Galv. ,,Dobre, dam vam predem septimu a zbytek potom.“ rekl cechmistr. Vyrazily jsme na cestu. Cesta probehla do Chorollu v klidu. Ve meste jsme se poptali po banditech. Mistni nas poslali za farmarem, kteremu vypalily dum. Nasmeroval nas k jedne ruine. Ruina byla nedaleko. Pred ruinou meli hlidku, dva s meci a jednoho lucistnika. Galv prostrelil lucistnika a Jadhira se mnou jsme sejmuli ty dva s meci. Jednoduchy, vstoupily jsme do jeskyne. Nebezpeci na nas dlouho necekalo a dalo o sobe vedet, bylo tady mnoho pasti, vsechny jsme zneskodnily diky Galvovi pohotove reakci. Po par metrech jsme potkali skupinu o sesti banditech. Rozdelily jsme se. Jeden stal u zdi, byl jsem za zdi paralyzoval jsem ho. Ostatni si toho nevsimly. Az jsme byli pripraveni na zbytek uprostred mistnosti Galv vystrelil a my jsme je prekvapily. Dva meli zbrane u zdi takze nez si pro ne dosli, tak meli zelezo v brichu. Zbytek byli tuzi chlapci, jeden mel obourucak a jeden sekyru. Treti mnel vynikajici luk elfske vyroby. Sekl sem toho se sekerou, nastavil stit, sekl mne sekerou a sek sem ho po noze, upadl a propichl jsem ho. Jadhira bojovala jeste s tim s obourucakem. Sel jsem za banditou s lukem, mel jsem stit pred sebou, jak sem byl u neho vytasil na mne kratky elfsky mec, dvakrat sem ho sekl a bylo po nem. Galv upadl! Sli jsme za nim. Trefil ho sipem hajzl. Vypada to na to ze byl sip otraveny. Prohledal jsem mistnost, jestli tu nebude protilatka, nasel jsem 300 septimu, dva lektvary, ale protilatku ne. Rychle jsem ho vzal s Jadhirou na ramena a odesly jsme z jeskyne. Doslova jsme leteli do Chorollu. Sli jsme za mistnim lecitelem. ,,Tenhle jed je velmi neobvykli, protilatka se vyskytuje malo kde. Bud odjedete do High Rocku nebo koupite tuto rostlinu v Anvilu za velky peniz.“ rekl lecitel. Vydali jsme se do Anvilu, za prodejcem. Prodejce nam da bylinu zadarmo jedine, kdyz pro neho udelame jednu sluzbicku. ,,Musite prijit na to, kdo mi krade v obchode.“ rekl obchodnik. Souhlasily jsme, dal nam bylinu, pouzili jsme ji na Galvovi. Nechali jsme ho vyspat se v Cechovne v Anvilu. Ja s Jadhirou jsme se sli poptat po mistnich zlodejich. Jeden bezdomovec nas odkazal na mistniho chmataka Jurkunara. ,,Nic o tom nevedet, ja jsem pocestny obcan s financnimi potizemi.“ rekl Jurkunar. Nabidl jsme mu 50 drakenu. ,,Uz se mi pamet vybavuje, jeden zlodej Habaschi Sladke rty by to mohla byt, ale nic jsem vam nerekl. Uz byl skoro vecer, tak jsme se skryli v obchodnikove dome a vyckavali na zlodeje. Nedal na sebe dlouho cekat. O pulnoci jsme slyseli malinky sramot v dolnim patre, Jadhira si vycarovala DETECT LIFE, a videla zlodeje. Sesli jsme do dolniho patra a potkali jsme opravdu zlodeje, byli tri. Pouzil jsem Galvuv luk s paralizovacimy sipy. Vsichni tri byli hned na zemi, privazali jsme je ke tramu na strope, probudily majitele domu. Sundali masky a zjistily, ze to jsou byvali pracovnici u obchodnika. Predali jsme je zakonu. Pracicku jsme splnily.
     Na dva dny pote se Galv probudil, byl uz v pohode. Oddechly jsme si. Dosli jsme si do Kvatchske cechovny pro peniz. Ja sem mnel 1250 seprimu, Galv je setrilek a ma 1700 septimu. Zato Jadhira ma jenom 800 septimu. Rozhodli jsme se ze si koupime kazdy kone, Jadhire jsem museli kazdy pujcit 100 septimu. Koupily jsme si hnedaky. Vynikajici kone. Napadlo mne, ze bychom mohli jit do Areny a vyhravat penize, nebylo by to spatne 3vs3. Odjeli jsme do hlavniho mesta. Souboje byli sice krvave, ale volba byla na gladiatorech kdo chce bojovat, rozhodli se dobrovolne. Sli jsme za poradatelem zapasu, dal nam zbroj a sli jsme do areny. Bojovali jsme proti dvou orcum a jednomu khajitovi. Souboj byl jednoduchy po par sekundach bylo po boji. Dostali jsme 300, absolvovali jsme dalsi dva souboje. Stmivalo se, a proto jsme sli spat.
     V cechovne jsme se poptali po ukolech, ,,Zadny pro vas nemam, jdete se podivat do cechovny v Brume“. Odjeli jsme do Brumy. ,,No mel bych pro vas docela tezky ukol. Musite doprovazet kolonu do jednoho klastera v horach. V horach ziji medvedi, velci horsti vlci, jsou velci skoro jak vy. Sli by s vama 3 cepele. Dostanete 1500 septimu, to je velmi dobra cena. Opravily jsme si zbrane, kolona odjizdela az za dva dny. Diky tomuhle ukolu jsme se mohli podivat do Chramu cepeli. Sice jen do venkovnich prostoru, ale dobry. Pokecali jsme si s nema.  Druhy den jsme se poflakovaly po meste, pokecali si s mistnima o drbech. Zjistily jsme, ze jsme velmi znamy po celem Cyrodiilu. Delalo nam to radost, protoze jsme meli zadarmo piti, jidlo a nocleh v hospode. Vstavali jsme brzo rano, vydali jsme se na cestu. Kone jsme nechali ve stajich, sli jsme pesky, kolona sla pomalu, nebylo kam spechat. Po hodine monotoniho pochodu nas prepadla smecka velkych, horskych vlku. Bylo jich asi 6, kazdem na jednoho. Dal jsem si stit pred sebe, rozletel, sekl sem ho, uskocil a sekl do srdce. Bylo po nem. Jadhira mela problem, strelil jsem po jejich souperi ohnivou kouli, kterou mne Jadhira naucila vcera. Vlka to odmrrstilo do vzduchu.  Asi se budu vic venovat magii, pomyslel jsem si. Rozjeli jsme se znova. Uz jsme videli chram v dali, ale zrovna skocil jeden medved na jednoho z cepeli, bylo po nem. Zacal jsem metat koule po medvedovi. za chvilku bylo po nem. Jeho telo jsme nalozily do vlecky. Dorazily jsme do chramu. Jak jsme se vraceli, tak jsme si zdelovali zazitky s cepelemi. Povidali jsme si o cepelich, o udalostech kolem Martina Septima a paladina Artemise. Zjistily jsme, ze paladin mel dite s jednou bretonkyni. Ale jak diteti byl rok, tak dite zmizelo neznamo kam. Artemis je clenem cepeli, vetsinou prebyva v chramu. Najednou jsem citil zvlastni pocit ze nas nekdo sleduje. Sdelil jsem jim to. Jeden z cepeli byl bitevni mag, vsiml si toho taky. Zastavily jsme. Poobedvali jsme. Najednou citim ten pocit jeste silneji. Pripravujeme si zbrane. Po peti minutach na nas zautocily tri dremory a dva hladovci!  Vzal jsem si dremoru, vzhledem k tomu ze se nemel stit, tak sem bojoval jenom s mecem. Strelil jsem ohnive kousnuti, nastavil mec a sekl, obranil jsem se, sekla me to ruky, sekl jsem ji do nohy, spadla a dorazil jsem ji. Sel jsem pomoct Galvovi s hladovcem, sekl sem ho do ocasu, otocil se na mne a Galv mu usek hlavu. Bylo po boji. Kde se tady vzali daedry? Co kdyz tady je portal do Oblivionu nebo jsou tady nejaci uctivaci? Radeji jsme sli rychle do Brumy. Cepele nam nabidly vstup do chramu. Tomu jsme nemohli odolat. Dali jsme jim zbrane a brneni na opravu. Krasa chramu je uchvatna, uprostred mistnosti je jeste popalena podlaha po ritualu, ktery vedl Martin Septim. Jde k nam kapitan cepeli. ,,Slysel jsem o tom jak jste branily nas konvoj a ubranily ho. Mate nase diky. Jak jste si poradily s temi daedrami to bylo fantasticke. Nabizim vam clenstvi v cepelich.“ rekl kapitan. ,,To je velmi zajimava nabidka, takovou nemuzeme odmitnou.“ rekl jsem. ,,Takze, nyni jste bratri cepeli. Dojdete si pro vyzbroj do nizsiho patra chramu. A mimochodem ja jsem Baurus.“ rekl kapitan Baurus. Ja jsem Galv, tohle Jadhira a tohle je Karthen.“ rekl Galv. ,,Tesi mne, oslovujte nas normalne jmeny. Zitra vas bude cvicit nas mecir Helios.“ rekl Baurus. Sli jsme do zbrojnice. Dostali jsme krasnou zbroj, Galv dostal specialni odlehcenou, ale na ochranu o dost slabsi. Dostal jsem elfskou katanu a Jadhira si vybrala elfsky obourucak. Galv si vybral elfsky luk, sipy a kratky mec. Vyzbrojeni jsme sli spat. Probudil nas Helios a dva lidi. ,,Kazdy budete mit vlastniho trenera ja budu mit Karthena, Orodis bude mit Jadhiru a Bolia bude mit Galva. Kazdy jsme sli se svym trenerem. Vstoupil jsem s Heliem to treninkove mistnosti. ,,Budu te prvne ucit serm. Ukaz mi co umis“ rekl Helios. Zautocil jsem na neho, bojovali jsem, byl to velmi silny protivnik. Na konci mne ozbrojil takovym pomalym, linym pohybem. ,,Jsi velmi dobry, ale mas co vylepsovat. Ted mi ukaz co umis za kouzla.“ Umel jsem jen slaby healing a ohnive koule. ,,No nevadi, naucim te vic. Soustred se na proudy energie kolem tebe. Citis je? Dobre, soustred se na panaka v predu. Citis chlad kovu. Ted si prestav jak ten panak hori.“ Panak vzplal! Byl jsem stastny z vysledku. ,,No a ted ho uhas“ Ohen kolem panaka se pomalu zmensoval az zmizel. ,,Vynikajici, sice jsem chtel aby si na neho seslal vodu nebo led, ale to byla taky moznost, ale byla o dost tezsi.“ rekl Helios. Takhle jsme pokracovali celou dobu. ,,Ted se pujdeme naobedvat a povypravej mi tvuj pribeh. Rekl jsem mu vse o mne, on mi na oplatku rekl historii Cyrodiilu a neco o cepelich. Po obede mne ucil serm. Na konci vycviku mi dal sigilstone. ,,Tenhle kamen ma v sobe ohnivou silu. Vzal jsem ho, kdyz jsem zaviral branu do Oblivionu u vesnice Smallwood. Kdyz to pouzijes na svuj mec bude zranovat nepratele ohnivou silou.“ ,,Dekuji.“ Pouzil jsem to na mou katanu a pojmenoval ji Katana ohniveho osudu. Navecerel jsem se a povypravel jsem si s prateli o novych udalostech. ,,Ja jsem dostal taky kamen, zlepsoval me lucistnicke schopnosti.“ rekl Galv ,,Ja jsem dostala sigil se schopnosti zmrazit a paralyzovat.“ rekla Jadhira. Sli jsme spat.
      Takhle to pokracovalo tyden. Po tydnu si nas zavolal Baurus. ,,Mame pro vas ukol. Musite projit ruinu pevnosti u Bravilu. V jedne mistnosti je truhla, hlidaji ji upiri a nekromanceri. Vemte z ni vse co najdete. Pujde s vama Lehios a Gerti. Zitra odjizdite.“ porucil Baurus. Trochu jsem trenoval s Jadhirou. O dost se zlepsila. Ale nakonec jsem ji porazil. Po zbytek dne jsem se porozhlizel po Brume, uvazoval jsem o tom ze bych koupil nejaky dum. Bruma se mi ale moc nelibila, spis bych chtel bydlet nekde v Kvatchi nebo Chorollu. Sel jsem brzo spat. Vstal jsem, cekal jsem chvili na ostatni. Za chvilku dorazily. Jeli jsme na konich, takze jsme tam byli kolem jedenacti. U pevnosti se potulovali 3 minotauri. Zautocil jsem na jednoho, sekl jsem ho, uhnul, uhnul, sekl, nastavil stit a pouzil na neho ledovy dotek. Byl zmrzly, tak jsem ho seknul a zabil. Vstoupily jsme do ruiny postupovali jsme pomalu. V jedne ulicce bojovali zombici a kostlivci, sice bylo kostlivcu jednou tolik, ale zombie byli silnejsi. Zautocily jsme na skupinku, jeste ze zombie jsou haklivi na ohen. Za chvilku bylo po nich. Postupovali jsme dal. Gerti nasel nahrdelnik s kouzlem posil stesti, losovali jsme o to kdo ho bude mit. Vyhral jsem diky stesti, jeste ze se mi to stesti posili vic s amuletem. Postoupily jsme dal. Sem tam jsme potkali kostlivce, ale toho jsme hned smetli ohnem. Po dvaceti minutach jsme potkali upira. Vykouzli pet kostlivcu a k tomu mu pomahaly dva minotauri. Sekl jsem dva kostlivce, a sel po upirovi. Sekl jsem ho po ruce, uhnul, ale zakop. Naprahl jsem se a probodl ho. Pozil jsem ohnivou kouli na minotaura. Ulomil jsem mu akorat roh, nastval se a rozebehl se proti mne, nastesti jsem uhnul a minotaura naboural do zdi. Galv ho propichl sipem, a bylo dokonano. Postupovali jsme obezretneji. Po chvilce jsme narazily na nekromancery, skryli jsme se do chodby. Pouzil jsme DETECT LIFE, abychom je videli. Prosli, vysli jsme z ukrytu, zneviditelnil jsem se s Jadhirou, predbehli je a zautocily. Zbytek nasi skupiny zautocily ze zadu. Mne paralyzovali a upadl jsem na zem. Nekromancer se nade mnou naprahoval k uderu, ale Gerti po nem sekl a zabil ho. Lehios byl poraneny na ruce, neslo to uzdravit. Postupovali jsme dal. Vstoupily jsme do velike haly, v ni bylo pet upirich nekromanceru, jeste ze jsou nachylni na ohen. Ja s Jadhirou a Gertim jsem se zneviditelnily a sli jsme blizko k nim. Galv a Lehios vystrelily nekromanceri padli a my jsme je prekvapily. Sekl sem toho nejblize ke mne, ale tomu to skoro nic neudelalo. Sekl sem ho podruhe a on spadl. Rozprahl jsem se, ale on uhnul, kopl mne do bricha a pohotove se zas naprahl on, ale ja jsem ho paralyzoval a sekl do hlavy. Zbytek byl mrtvi. Na konci haly byli dvere zavrene. Galv to zkusil paklicem, ale neslo mu to, zlomil si osm paklicu. Jadhira zkusila kouzlo na odemykani, ale ji to taky neslo. Musely jsme hledat klic po mistnosti. Galv nasel runu, psalo se na ni: ,,Dvere zamcene jsou, otevrit tezce pujdou, klic najdete, pokus svetlo pouzijete.“ Co to muze znamenat? ,,Napada mne ohen nebo svetlo,ale muze to byt take svetlo, ktere se objevi jen v urcitou dobu.“ rekl jsem. ,,No vidis, zkusim ohen a svetlo, nebo blesky. rekla Jadhira. Pouzila to, ale neslo to. Sel jsem se podivat na ty dvere, najednou zacal privesek svitit. ,,Hele, to musite videt.“ Sundal jsem privesek a dal jej ke dverim. Dvere se otevreli. Uvnitr byli dva upiri, a jeden vlkodlak! Rozdelily jsme se, tri na vlkodlaka a po jednom na upiry. Sel jsem po upirovi, pouzil jsem ohen, vykryl to, znovu jsem dal ohen, ale to upir zas takovy stesti nemel, sekl jsem ho a zemrel. Sel jsem pomoct Lehiosovy s upirem. Upir mne necekal a upadl Lehios ho sekl. Vlkodlak byl taky mrtvi. ,,Co tady delal vlkodlak, ty prece ziji jen na Solstheimu u Morowindu!“ rekla Jadhira. ,,No stalo se, musime to tady prohledat a najit to pro co nas posla Baurus.“ Nasli jsme 1500 septimu! Vynikajici, a nasli jsme i to pro co nas posilal Baurus. Mec, ktery patril Artemisovy. Bajny elfsky mec, kterym bylo zabito mnoho daeder. Jak jsme se vraceli do Chramu, tak jsme potkali jenom slabe vlky.
      ,,Dekuji vam moc, donesli jste prastary artefakt, nekdo vam chce podekovat.“ rekl Baurus. Do mistnosti vstoupil muz odeny v cervenem rouchu se zlatymi lemy. Byl to urostly Imperial. Byl to Artemis. ,,Dekuji vam za prineseni meho stareho mece, ukradla ho skupinka nekromanceru. Za tudle sluzbu vam davam kazdemu 1000 septimu.“ ,,Dekujeme.“ rekli jsme. ,,Kartehne, ty pojd se mnou.“ Co je? rikam si v duchu. Sel jsem s nim do prazdne pracovny. ,,Karthene, z kama pochazis?“ rekl Artemis. ,,Z Valenwoodu pane.“ ,,Zajimave, kdo je tvuj otec? Proc jsi cestoval do Cyrodiilu?“ ,,Prijel jsem, protoze muj otec zemrel. Muj otec byl lovec, prodaval maso a kuzi obchodniku, kozeluhum a reznikum.“ ,,Nejmenoval se tvuj otec Jirathos? Byl jsi jeho nevlastnim synem ze?“ ,,Jak to vite pane?“ ,,Protoze, jsi mi velmi podobny, protoze mi ukradli syna stejneho veku, a protoze nase stopa po koncila v Havenu. Jednou jsme k vam domu prisli a tvuj otec nam sdelil ze jsi jeho a ze tvoje matka zemrela pri katastrofe.“ ,,To nemuze byt pravda!?“ ,,Ja vim ze se ti to zda velmi divne, ale je tady mnoho okolnosti, ktere nas vedou k tomuhle usudku.“ ,,Ja jsem prekvapen.“ ,,Ted budeme oslavovat, ale nikomu nic nerikej.“
Vysel jsem po boku sveho otce, vsichni v hale sedeli u stolu a mluvily spolu. ,,Dnes je den plny radosti. Vratil se mi mec, ale hlavne jsem nasel ztraceneho syna!“ ,,HAIL.“ ,,At o teto udalosti vi cely Cyrodiil!“
Povysily nas na cepele Otce. Cely den, pres vecer az do rana se oslavovalo.
       Vstaly jsme kolem dvanacte hodiny. Vsichni se setkali v hale. ,,Dnes bude velky utok na nepratele. Mame podezreni na zakladnu daeder uprostred hory Velky Zbeh. Podle nas je v hore zakladna dremor a podobne haveti. Diky utoku na konvoj jsme zjistily, ze se tady skryvaji nepratele.“ Rozebrali jsme si plan. Najedli jsme se a odjeli dobyt zpet horu. Do tri odpoledne jsme dorazily. Pred vstupem do hory nam branilo deset dremor. Bylo nas jednou tolik, takze jsme je hrave zvladli. Cestou jsme potkali jen hlidky. Na konci chodby byly schody dolu a dalsi chodba. Bloudily jsme asi pul hodinu. Najednou se nam pred ocima rozprostirala velikanska hala. Bylo v ni kolem dvaceti dremor, par hladovcu, tri velci dremorapavouci a jeden velitel dremor. Byla to dlouha bitva, ale nakonec jsme je porazily. Diky srdci velitele dremor jsme ozivily nase padle a vratil jsme se zpatky do chramu. ,,Tohle byl zasadni den v bitve proti dremoram, vsichni si muzete pogratulovat za vas vykon.



Phoenix Equipment 0.9


Pridava do hry krasne ohnive brneni a zbrane. Brneni koupite v v Best Defense a zbrane v Slash'n'Smash; oba obchody najdete v Market Discrict v Imperial City.

Adds a completely new weapon and armor set in the game. The set is named Phoenix.
The armor can be bought in the Imperial City (The Best Defense) and the weapons can be found in Slash'n'Smash, which is located in the Imperial City aswell.



ASHLEY CHENG


 Bethesda Softworks, spolecnost znama jako tvurce kvalitnich RPG, odehravajicich se v  obrovskych svetech, nyni tvrde pracuje na graficky nejdokonalejsim RPG vsech dob – The Elder Scrolls IV: Oblivion. Dostalo se nam moznosti promluvit si s hlavnim producentem projektu, Ashleym Chengem.

1) Zacneme s otazkou, ktera tizi nemalo hracskych mysli: Jsou ty screenshoty skutecne? Na jakem hardwaru jste to snimali?

Budu citovat Teri Hatcherovou (z jeji ucasti v show J. Seinfelda): „Jsou prave a jsou velkolepe.“ „Zatim nesmime mluvit o hardwarovych pozadavcich. Snad vam brzy budeme moci rici vice.“

2) Reknete nam neco o grafickem enginu a jeho prvcich. Co od muzeme ocekavat?

Na soucasne technologii jsme pracovali pres dva roky. Zacali jsme hned po dokonceni Morrowindu. Rozsirili jsme pixel-shadery. V Morrowindu jsou vyuzivany jen pri vykreslovani vody. Ted je aplikujeme na uplne vsechno – at uz je to kov, drevo, kamen, krev, kuze… na cokoli si vzpomenete. Konkretne pouzivame normalni mapy pro osvetleni, diffusni mapy pro barvu,  specularni mapy pro lesk a parallaxove mapy pro geometrickou presnost. (opravdu neznam preklad, omlouvam se pozn. prekl.)

3) Je engine vas vlastni nebo je vytvoren na zaklade enginu Gamebryo (jako byl Morrowind)

Zakladem nasi technologie je Gamebryo, nicmene mnoho systemu je nase. Pouziti Gamebrya nam umoznuje vytvorit hru ve velmi kratkem case. Je to vyborny engine, ktery vyuzivame tady v Bethesde pro vsechny sve projekty.

4) Pribeh Elder Scrolls IV: Oblivion se odehrava v Cyrodiilu, hlavni provincii Tamrielu, a v Oblivionu. Jaka prostredi pri hre navstivime?

Jak muzete videt ze screenshotu, mame obrovske svezi lesy, tahnouci se az k horizontu. Pokud byste do nich vstoupili, nasli byste spoustu dungeonu, cekajicich na vas, abyste je prozkoumali. Mame vice mest a taboru nez bylo v Morrowindu a pres 1000 postav. Kazda z nich ma svuj vlastni denni rezim. Je mnohem lepsi atmosfera, nez byla v Morrowindu  (ne, skutecne autor nemysli pocasi pozn. prekl.).

5) Neni prekvapenim, ze ve hre nebude multiplayer. Najdeme zde vsak nekolik ruznych dejovych linii/ zpusobu reseni/ koncu?

Nase questy lze casto resit nekolikerym zpusobem. Casto to nechavame na hernich systemech. Muzete to ukrast, muzete zabit vlastnika, okouzlit ho, presvedcit ho atd. Hlavni dejova linie ma jen jeden konec, ale je mnoho zpusobu, jak se k nemu dostat. Hlavne se soustredime na udrzeni presvedcivosti deje a postav, abyste sli dal a dal v odhalovani spiknuti a rozpletani osudu postav.

6) Serie je znama svymi obrovskymi svety, zarucujicimi mnoho hernich hodin. Muzete nam rici hruby odhad delky hry?

Tato otazka je v pripade TES irrelevantni. Nemerime delku hrani nasich her na desitky, ale na stovky. Nicmene vetsina hracu si nemuze dovolit stravit u hry stovky hodin. Ale miluji ten fakt, ze je to mozne. Ze mohou hrat Oblivion (nebo kteroukoli hru ze serie TES) stovky hodin, pokud by tedy chteli.
 Ale vime, ze vetsina lidi chce hru proste dohrat. Chce se dovedet jak skonci hlavni pribeh. Takze se soustredime na udrzeni hratelnosti bez obetovani volnosti. Vzdycky byste meli vedet kam jit a co udelat k dokonceni dalsi casti hlavni linie. Stale mate moznost delat cokoli chcete, ale udelali jsme urcite kroky k zvetseni hratelnosti. Nechceme abyste nasli ve hre „hluche“ misto. Napriklad ted pracujeme na dynamickem kompasu, ktery vam pri prohledavani sveta ukaze jak blizko jste k dungeonum nebo kde se nachazi osoba, kterou v ramci questu hledate.
 
7) Skoro u vsech her byvaji nektere puvodne zamyslene casti nakonec vynechany z casovych duvodu. Byly v pripade Morrowindu vynechany nektere casti, ktere budou implementovany do Oblivionu?

Jsou zde urcite veci, u kterych si prejeme, abychom je byli dali jiz do Morrowindu.  Prevazne se jedna o reakce na ohlasy od fanousku a recenzentu casopisu. Lide se casto v Morrowindu citili ztraceni. V Oblivionu jsme to opravili. Stejne tak se hracum zdaly NPC staticke a „drevene.“ Dali jsme si proto s nimi vice prace a vytvorili jim jejich vlastni zivoty a vlastni dialogy.

8) Reknete nam vice o hracske postave. Bude si moci hrac vybrat povolani a/nebo skilly.

Ano, to je neco, co nemuze v zadne z TES chybet. Muzete hrat za jakoukoli postavu chcete. Pro Morrowind jsme spocitali, ze se jedna o vice jak 480 bilionu moznosti. U Oblivionu ocekavame jeste vice. A kdyz k tomu pridate moznost zmeny vzhledu, jsou moznosti nekonecne.
  
9) Vypada to, ze pro PC verzi bude pridan TES Construction kit. Jakych vylepseni se dockal editor

Upravili jsme editor ke snadnejsi tvorbe questu. Take jsme pridali nekolik prvku orientovanych na tvorbu objektu, o kterych vime, ze se po nich „Modderi“(tzn. ti, co delaji pluginy pozn. prekl.) nadsene vrhnou. Nesnazili jsme se neco kodovat, takze si muzete tvorit vlastni kouzla, jejich efekty, vlastni questy, NPC, rasy atd. Vsechny moznosti jsou vam otevrene.
 Novym prvkem je Effect Shader. „Modderi“ mohou vytvaret sve vlastni efekty kouzel pouzivanim ruznych parametru a nastaveni. Myslite si, ze ohnive efekty vyprchavaji moc rychle? Chcete efektu trochu dodat? Vsechno se da upravit primo pres editor, bez jakehokoli programovani.

10) Mnoho lidi jiz dnes ma DVD mechaniku. Bude Oblivion vydan jak na DVD tak na CD? A promyslito i jine formy distribuce? (jako napr. Half-Life 2 pomoci Steamu)

Zatim nemohu rici. Na to je prilis brzy.

11) Half-Life 2 nasadil latku fyziky, co se manipulace s predmety a realisticky se chovajicich premetu (co se fyzik. zakonu tyce pozn. prekl.), opravdu vysoko. Bude Oblivion obsahovat neco podobneho? Jak to ovlivni hru?

Predstavte si nektera kouzla z Morrowindu, jako telekineze, paralyza nebo treba vybuchy obrovskeho plosneho fireballu. Predstavte si, co muzeme delat s fyzikou. Mno… po vydani Oblivionu si uz nebudete muset nic predstavovat..
 
12) Co planujete na letosni E3?

Naplanovali jsme si par veci, ktere zajisti , ze Oblivion vyvola velky rozruch.

13) Chtel byste jeste neco dodat?

Jsme vdecni vsem, kteri kupuji a hraji nase hry, zvlaste pak tem nadsencum, kteri nas vychvaluji u svych pratel a u jinych hracu.



Vezen


e jmeno je Marten Maurard. Kdyby jste toto jmeno vyslovili v me rodne Bretonii, videli by jste jak by se muzum rozklepaly kolena a zeny by hruzou omdlely. Deti by si nejspise strachy cvrnkly do kalhot. Protoze ty hruzostrasny pohadky co jim tam o me vypravej... Myslite si ze lzu? Tak mi to prijdte rict do oci..tedy do oka, ale k tomu se jeste dostanem.

acneme hezky od zacatku. Narodil jsem se v male vesnicce Highhill, par kilometru od mesta Wayrest v provincii High Rock. Tahle vesnicka je ted diky me slavna, spousta lidi chce navstivit rodne misto nejvetsiho zlocince v provincii. Myslim ze tam postavili i moji sochu ale nejsem si jistej, uz dlouho sem tam nebyl. Kazdopadne sem se narodil v chude rodine, kde otec, matka i ctyri starsi bratri pracovali v mistnich dolech na ebon. Tedy pracovali, otrocky tam dreli za mrzky peniz. Ja jsem samozrejme musel taky. Nechodil jsem do skoly, jen co jsem mel dost sily na udrzeni krumpace, sel jsem makat. I pres to ze jsem musel rubat sestnact hodin denne, mel jsem dostatek energie na ruzne lumparny. Tim sem se stal po okoli znamy uz jako dite. Jo to byli casy, kdyz sem natiral nakladni guary naruzovo a svazoval chapadla chovnym sitovcum. Nikdy proti me nemeli zadny dukaz ale vsem bylo jasne ze jsem to byl ja. Take sme s kamarady sikanovali starostova syna, byl to tlusty rozmazleny Imperialec a pokazde se rozbrecel. Ale taky on me dokazal poradne urazit kdyz poukazoval na muj bidny puvod, na coz sem ani ja nebyl nejak hrdej. Vetsinou sem to dokazal prejit a dal mu pesti. Ale nekdy sly jeho slova primo do srdce...a pak sem mu dal stejne pesti. Takhle sem zil az do svych sedmnacti. To prisla nejzasadnejsi zmena. Zena, divka. Presneji Amarie Arardova, moje laska. Dcera mistniho kovare, pekna jako okvetni listek kalisniku, ktere sem ji casto nosil. Ale...co to tady melu za sladky sracky. Chtel sem ji sbalit, to je vsechno. Hacek byl v tom ze mela jeste jednoho napadnika, myho kamose Jacoba Madacha. Ale rikala ze se ji vubec nelibil. Kvuli ni sme se casto prali a pak sme spolu dokoce prestali kamaradit. Vidite co dokaze zenska, poprve a ne naposledy. Vec diky ni sem se octl na sime plose se vlatne stala taky diky ni.

amatuju so to moc dobre, bylo to jednoho tepleho letniho dne. Prave mi skoncila sichta a tesil sem ze si poradne...no vy vite, s Amarii. Cely nadseny se vplizim k nim domu. Otevru dvere jejiho pokoje. A slysim podivne zvuky. Musim priznat ze mi to bylo hned jasne ale sokovane jsem tam stal jeste nejakych par minut. Pak si me vsimla, i kdyz v te poloze co byla se tomu celkem divim. Zajecela. A snazila se vymanit z naruce jejiho milence. Pak sem ho poznal. Byl to Jacob Madach. Muj pritel. Ted uz byvaly. Zarval sem na ni neco o tom ze snad chodime spolu. Jacob podotkl ze uz ne. V tu chvili se mi udelalo rudo pred ocima. Nevim kde jsem ji vzal, ale v me ruce najednou byla dyka pripravena vyrazit. Jacob zacal strachy kricet o pomoc a Amarie ho v tom podporovala hlasitym jecenim. Vrhl sem se na neozbrojeneho Jacoba a nemilosrdne mu podrizl hrdlo. Skropila me tepla krev. Amarie zacala jecet jeste vic. Zurive jsem ji zabodl dyku do bricha. Nastalo ticho. Dve mrtvoli lezeli v posteli plne krve. Mezi nimi ja, zhluboka oddechujici, taktez cely od krve a v rukou trimajici dyku, ze ktere jeste blahodarna kapalina kapala na zem. Takhle me nasli Amaraini rodice. Otec, kovar nebyl zadna babovka. Vrhl se na me a malem ze me vymlatil dusi, nebyl jsem schopen pohybu a tak jsem jen snasel rany co na me dopadali. Kdyby ho neodtahli ostatni muzi z vesnice, zrejme by me zabil. Priznavam ze bych si to zaslouzil. Zavrely me do provizorni cely a ja cekal na trest. Nejspise trest smrti. Ano to mi bylo jasne. Pak se ve mne ozval pud sebezachovy. Moje stesti, cemuz vdecim za to ze ziji dodnes. Byla tam povolena mriz. V touze za zachranou jsem v sobe nasel daleko vice sily nez jsem pokladal za mozne a mriz vytrhl. Vyskocil jsem ven a tam jsem ke svemu prekvapeni a jeho nejspise taky, narazil do starostova syna. Zrejme se mi prisel posmivat, smrad jeden. Kazdopadne, kdyz uz otviral hubu aby vyvolal poplach, tak sem mu jednu natahl az odletel par metru pryc. jeste jsem se stavil do domu pro sve osobni veci a pak jsem utekl z rodne vesnice a schoval se do nedalekeho lesa. I kdyz mi bylo jasne ze me budou hledat presne tady, citil jsem se velmi unaveny a nemohl jsem dal. Schoval jsem se do jednoho vykotlaneho stromu a tam preckal noc.

daly se mi hruzyplne sny plne podrezanych tel a zakrvacenych mrtvol. Tyhle sny se mi zdaji dodnes, ale po hojnem uzivani sujammy pak nejsou tak zle. Rano jsem se probudil a ze sve pozice videl ze les se hemzi vojaky Imperialni legie. Jedna ze skupin prosla nedaleko me a ja slysel ze starostuv syn rane podlehl. Byl jsem trojnasobny vrah. Ale budu daleko vic. Pockal jsem si na osameleho vojaka a skocil na nej. Zlomil jsem mu vaz. Uz byli ctyri. Rychle jsem si oblekl jeho uniformu a telo schoval do stromu. Na nedaleke mytine jsem nasel privazaneho kone. Toho jsem ukradl a odjel na nem daleko od vesnice a lesa.

resneji do mesta Sharnhelm. Kone jsem prodal a koupil si za nej poradny mec. Potloukal jsem se po meste a prepadaval v temnych ulickach pocestne. Timto zpusobem jsem si poradne nahrabal a dokonce me jeden muz, kdyz jsem mu slibil ze ho nezabiju, naucil jednoduche kouzlo, diky kteremu jsem si mohl zapalovat ohen. Ohnive kousnuti. Bohuzel pocet mych obeti stoupl uz na osm. Pak pro me puda zacaly byt zase prilis horka. Okradl jsem totiz jistou damu, ktera jak se pozdeji ukazala byla druzka jisteho kapitana mistnich strazi. Vastopovali me a obklicili v hostinci U Ohare. Myslim ze tam od te doby visi cedule: Zde Marten Maurard pozabijel sam v krute bitve jedenact vojaku Imperialni Legie. Byl tam jeste jeden kapitan, ale myslim ze je zapocitany. Opet jsem musel prchnout, ale ponasledovala me cela posadka. Obklicili mne v jedne daedricke zricenine. Ale bylo to stesti v nestesti. Prave zde jsem nasel svoji vernou daedrickou dai-katanu, do ktere jsem si pozdeji zacaroval mocne elektricke kouzlo a nazval ji Osud. Diky teto zbrani jsem se stal nepremozitely a cela posadka padla. Tricet muzu. Avsak jedno kouzlo mi popalilo celou hlavu a diky tomu mi nerostou vlasy.

tal jsem se obavanym vrahem a doneslo se to az do Cyrondiilie. A to byl muj nejvetsi problem. Prijel me hledat nejobavanejsi lovec zlocincu Valvius Pelengius. Udajne mu vyvrazdili rodinu a on se ted msti kazdemu kdo porusi zakon. Take to byl Rytir Cisarskeho Draka, coz memu problemu jen napomahalo. Avsak nasel jsem mocne spojence. Nazivali se Bratri Zelenych lesu a prijali me do svych rad. Spolu jsme loupili a vrazdili jako po masle a nikdo nas nemohl zastavit. Zabil jsem uz pres stopadesat lidi. A i kdyz to zni morbidne, byl jsem na to hrdy. Nikdo se mi nemohl vyrovnat v boji s mecem a v souboji kouzel jsem take vetsinou vyvazl bez skrabnuti. Imperium na nas poradalo hony a licilo na nas pasti. Vzdy jsme dokazali vyvaznout nebo se alespon vysekat. Mi bratri mi darovali vlastorucne vyrobene brneni a kdyz me nejaky vojak videl, chtel vzit nohy na ramena, pokud jsem mu je neusekl.

oji jedinou slabinou, to priznavam, byl chlast. Diky nemu jsem netrpel nocnimi muramy a do bitev se vrhal zurive a bez zabran. Valvius Pelengius se to dozvedel, zradil nas jeden z bratru. Udal polohu nasi zakladny. Valvius na to sel chytre. Nejprve nam do cesty prihral karavanu plnou zen, ktere byli udajne vezeni do nevestince. Samozrejme jsme je zajali a se zavazanyma ocima odvedli do naseho skryteho tabora. Tam jsme se oddavali radovankam a alkoholu. Moje spolecnice mi v nestrezenem okamziku nalila do sujammy nejaky lektvar, po kterem jsem se nemohl ovladat. Sotva jsem se udrzel na nohou a na zene uz vubec ne. Usnul jsem tvrdym spankem. Moji bratri take. Do taboru se vplizili vojaci Imperialni legie a zajali vsechny me spolecniky. Pro me si prisel sam Valvius Pelengius, Rytir Cisarskeho Draka. Stacil jsem se akorat probrat, abysh slysel tu krysu zradnou co nas udala, rikat ze tady spim ja. Bleskurychle, avsak znacne nemotorne jsem se vymrstil a chytil zradce pod krkem. Drzel jsem si ho jako rukojmiho. Prosil me o odpusteni, pry mu nabidly mnoho drakenu. Delalo se mi z nej zle a tak jsem mu zlomil vaz. Sahl jsem po meci a akorat jsem stacil vykryt Valviuv uder. Porazil bych ho, ale lektvar stale ucinkoval. Stacil jsem ho jen lehce skrabnout pres zada... jizva od lopatek az po bok, nez mi vyrazil mec a sekl me do obliceje. Prezil jsem, ale na prave oko nevidim a mam jizvu od cela az po bradu. Pote me ne zrovna jemne spoutali a zajali. Mucili me, nutili me divat se na popravu mych bratru. Me nezabili, vzdy si davali velky pozor pri muceni abych prezil. Nekolikrat jsem stal na prahu smrti ale nikdy ho neprekrocil. Me brneni roztavili a vykovali mi z nej pouta. Muj mec zlomili a schovali ho neznamo kam. Pak me prevezli do Cyrondiie. nevim co se mnou maji dale v planu. I kdyz denodenne cvicim, me schopnosti se pomalu vytraceji. Zrejme to bude tim jidlem co mi davaji.Clovek jako ja si nezaslouzi prezit, nezaslouzi si ani zazraky, to by potrebovali jini, nutnejsi. Muz, ktereho museji nenavidet vsichni bozi, by tu mel shnit a pote se varit v pekle. Ja bych se mel varit v pekle. Zaslouzim si to...

edim ted v cele a premyslim nad udalostmi, ktere se udaly za posledni hodinu a musim je nutne povazovat za zazrak a prilezitost k me naprave. Bohove mi davaji dalsi sanci. jak jinak bych si mel vysvetlit ze zrovna do me cely, cely nejvetsiho vraha v High Rocku vedla tajna chodba z cisarskeho palace. A tou chodbou se privlekl vazne zraneny cisar Uriel Septim a vycerpanym hlasem mi vylicil pribeh o tom ze brany Oblivionu se otevrely a na zem se hrnou armady pekelnych priser. Jeste nez zranenim podlehl dal mi klic, o kterem nevim kam patri a prazvlastni amulet. Tak tu tak sedim a premyslim, ze kdyz uz mam novou sanci na ziti mel bych ji vyuzit. Podle rostouciho hluku poznavam ze po cisari se uz patra. Postavil jsem se a prijmul svou novou roli. Zachrance sveta. Straz me prisla zkotrolovat a kdyz uvidela cisarovo telo v soku se zarazila. Tak sem ji zlomil vaz a vzal si jeji brneni. Vysel jsem z cely a s novou nadeji vyktrocil do Cyrondiie. Zachranim svet...pak najdu svuj mec, Osud a zabiju s nim toho hajzla Valvia Pelengia. Co by jste cekali od masoveho vraha, kterym strasi deti po celem High Rocku.



KALENDAR


MESICE ROKU

Pozemske mesice Tamrielske mesice Pocet dnu (Arena, Daggerfall) Pocet dnu (Morrowind, Oblivion)
Leden Jitrenka 30 30
Unor Slunecni usvit 30 31
Brezen Prvni setba 30 28
Duben Destova ruka 30 31
Kveten Druha setba 30 30
Cerven Pololeti 30 31
Cervenec Slunecni vyse 30 30
Srpen Skliznik 30 31
Zari Ohniste 30 31
Rijen Ledopad 30 30
Listopad Slunecni sero 30 31
Prosinec Vecernice 30 30

DNY Z TYDNE

Pozemske dny Tamrielske dny
Nedele Sundas
Pondeli Morndas
Utery Tirdas
Streda Middas
Ctvrtek Turdas
Patek Fredas
Sobota Loredas

SVATKY

Festival Noveho Zivota (New Life Festival) – 1. Jitrenka (Morning Star) (1. leden)
V tento den obyvatele Tamrielu poradaji festival Noveho Zivota na oslavu prichodu noveho roku. Cisar naridil ve svem novorocnim projevu dalsi zvyseni dani, kolem ktereho je spousta rozcarovani. Pres vsechny tyto financni obtize se stale v Tamrielskych hospodach drzi novorocni zvyk piva zdarma v tento den.

Den ocisty (Scour Day) – 2. Jitrenka (2. leden)
Den ocisty je slaven ve vetsine vesnic provincie High Rock den nasledujici po novorocnim svatku. Kdysi to byl den velkeho uklidu po novorocnim svatku, ale casem se z nej vyvinula vlastni oslava.

OvanKa – 12. Jitrenka (12. leden)
OvanKa je dnem, kdy se obyvatele Alik'rske pouste modli k bohu Stendarrovi v nadeji na mirnemu a milostivemu roku. Tento den je povazovan za svaty.

Modlitba Jizniho vetru - 15. Jitrenka (15. leden)
15. Jitrenka je velmi vazne brany svatek v Tamrielu, zvany Modlitba Jizniho vetru, je to prosba vsech nabozenstvi v Tamrielu o dobrou sadbu. Obyvatele trpici vsemi neduhy v Tamrielu se shromazduji ke msim ve vsech kostelech, protoze duchovenstvo v tento den zdarma poskytuje uzdravovaci sluzby. Pouze nekolik obyvatel je hodno teto sluzby, ale take pouze malo z nich si muze dovolit platit beznou cenu.

Den svetel - 16. Jitrenka (16. leden)
Den svetel je slaven jako svaty den vetsinou vesnic v Hammerfelle v Zatoce Iliac. Je to motlitba za dobry zemedelsky a rybarsky rok.

Den probuzeni - 18. Jitrenka (18. leden)
Lide v Yeorth Burrowland vymysleli Den probuzeni v predhistorickych casech, aby vzbudili duse prirody po dlouhe, chladne zime. Svatek se zmenil v druh orgii, oslavujicich konec zimy.

Den Sileneho Pelagiuse - 2. Slunecni usvit (2. unor)
Den Sileneho Pelagiuse je malou hloupou tradici v provincii High Rock jako smesna vzpominka na Pelagiuse Septima II, jednoho z nejsilenejsich cisaru v nedavne historii. Zemrel priblizne pred 350 lety a od te doby jej Septimove berou s humorem.

Othroktide - 5. Slunecni usvit (5. unor)
Lide Dwinnenu poradaji obrovskou party na oslavu Othroktide, den, kdy Baron Othrok ziskal Dwynnen zpet od armady nemrtvych, ktera jej ziskala v bitve o Wightmoor.

Den osvobozeni - 8. Slunecni usvit (8. unor)
Lide z Glenumbra Moors jsou nejspise jedini lide, kteri pamatuji nebo se zajimaji o bitvu mezi Aiden Direnni a Alessianskou armadou v prvni ere. Slavi jej energicky v Den osvobozeni.

Srdecni den - 16. Slunecni usvit (16. unor)
16. Slunecni usvit je svatek slaveny v celem Tamrielu jako Srdecni den. Vypada to, jako by se v kazdem dome zpivala „Legenda zamilovanych“ pro mladsi generaci. Na pocest techto zamilovanych, Polydorovi a Eloise, vsechny hostince v Tamrielu nabizi zdarma pokoje pro navstevniky. Rika se, ze kdyz se takova laskavost poskytne milencum, bude ve svete vzdy jaro.

Den vytrvalosti - 27. Slunecni usvit (27. unor)
Den vytrvalosti je slusnou slavnosti v Ykalonu. Puvodne byl svatek slaven jako vazna vzpominka na zabite v bitve, branici se Camoranovi Uchvatiteli, ale stal se bourlivym festivalem.

Aduros Nau - 28. Slunecni usvit (28. unor)
Banthske vesnice slavi prvotni impuls, ktery prichazi s Jarnim tanim na Aduros Nau. Tradice se lisi od vesnice k vesnici, ale zadna z nich neni pro prilis mravne.

Prvni setba - 7. Prvni setba (7. brezen)
Kazdym rokem lide Tamrielu slavi Prvni setbu symbolickym setim semen pro podzimni zne. Je to festival cerstvych zacatku, jak pro setbu, tak pro muze a zeny ze slaviciho mesta. Sousede urovnaji jejich spory, jsou vydany rozsudky, zbavuje se zlozvyku, leci se nemoci. Lecitele v chramech provozuji po cely den bezplatnou nemocnici, aby vylecili lidi z otrav, ruznych nemoci, paralyz a dalsich spatnosti, ktere se v Tamrielu vyskytuji.

Den cekani - 9. Prvni setba (9. brezen)
Den cekani je velmi starym svatym dnem v urcitych osadach v Drakoocasych horach. Kazdym rokem v tuto dobu se predpoklada, ze z pouste vzejde drak, ktery sporada hrisne lidi, takze se kazdy zamyka doma.

Hogithum - 21. Prvni setba (21. brezen)
Hogithum je dnem, ve kterem vsichni knezi temnych elfu privolavaji Daedrickou princeznu Azuru, aby je vedla a podporovala.

Den kvetin - 25. Prvni setba (25. brezen)
Den kvetin je dalsim z lehkovaznych oslav v High Rock. Deti trhaji nove jarni kvetiny, zatimco starsi Bretonci, zavreni celou zimu, vychazeji privitat jaro tancem a zpevem.

Festival mecu - 26 Prvni setba (26. brezen)
Behem festivalu ostri, lide z pouste Alik'r slavi vitezstvi prvnich Redguardu nad rasou obrich goblinu. Pribeh je vetsinou ucencu povazovan za mytus, ale svatek je v pousti stale velmi popularni.

Gardtide – 1. Destove ruky (1. duben)
V den Gardtide, lide z Tamarilyn Pointu slavi festival na pocest Druagaay, stare bohyne kvetin. Uctivani bohyne je temer nulove, ale oslava ma vzdy velky uspech.

Den mrtvych - 13. Destove ruky (13. duben)
Den mrtvych je jednim z nejzvlastnejsich svatku Daggerfallu. Povercivi lide tvrdi, ze v tento den vstavaji mrtvy, aby se pomstili zivym. Je faktem, ze prizrak krale Lysanda zacal svuj lov na Den mrtvych, 3E 404.

Den hanby - 20. Destove ruky (20. duben)
Na Den hanby nikdo na pobrezi Hammerfellu neopousti jejich domovy. Rika se, ze v tento den se vrati Purpurova lod plna obeti Knahatenskeho moru, kterym bylo pred stovkami let odmitnuto utociste.

Saskuv den - 28. Destove ruky (28. duben)
V tento den je Saskuv den ve vsech mestech Tamrielu a z jednoho konce mesta na druhy jsou nastrazeny kanadske zertiky. Jako kdyby byla cela spolecnost pod vlivem kouzla, protoze i ti nejmlcenlivejsi a nejdustojnejsi z radnich se pokousi o zert. Cech zlodeju si v tento den dava obzvlaste pozor, protoze vsichni vyhledavaji zvlaste kapsare.

Druha setba - 7. Druha setba (7. kveten)
Oslava druhe setby se plne slavi prave v tento den. Svatek ma tradice podobne Prvni setbe, zlepsujici prvni setbu jako symbol zlepseni duse. Podruhe a naposledy jsou otevreny bezplatne nemocnice v chramech, nabizejici lecbu vsem, kteri trpi jakoukoli nemoci. Protoze je duraz kladen na mir a ne konflikty, valecna zraneni jsou lecena za plnou cenu.

Marukhuv den - 9. Druha setba (9. kveten)
Marukhuv den je slaven pouze jistymi spolecenstvimi v Skeffington Wood. Svym prirovnanim k ctnostnemu prorokovi Marukhovi se lide Skeffington Wood modli za silu vzdorovat pokuseni.

Pozarni festival - 20. Druha setba (20. kveten)
Pozarni festival v Northmooru je jednou z nejnavstevovanejsich oslav v High Rock. Zacal se slavit v davnych dobach jako pompezni ukazka magicke a vojenske sily a stal se velkym festivalem.

Den rybolovu – 30. Druha setba (30. kveten)
Den rybolovu je velkym svatkem pro Bretonce, kteri ziji z ulovku v Zatoce Iliac. Obvykle nejsou prilis naruzivymi lidmi, ale v Den rybolovu jsou natolik hlucni, ze jsou na tydny ryby odehnany pryc.

Drigh R'Zimb – 1. Pololeti (1. cerven)
Festival Drigh R'Zimb, slaveny v nejzhavejsim casu roku v Abibon-Gora, je oslavou samotneho slunce Daibethe. Ucenci nevedi jak dlouho se Drigh R'Zimb slavi, ale je mozne, ze festival s sebou prinesli v prvni ere Redguardi.

Pololetni oslava - 16. Pololeti (16. cerven)
16. Pololeti je tradicni den pro Pololetni oslavu. Nejspise pro zmirneni kazdorocni cisarske zpravy o zvyseni dani si chramy uctuji za pozehnani pouze polovinu prispevku, nez obvykle pozaduji.

Tanecni den - 23. Pololeti (23. cerven)
Tanecni den je v case vazeny svatek v Daggerfallu. Je otazkou, kdo svatek zacal, ale Rudy princ Atryck jej za druhe ery zpopularizoval. Je prilezitosti k velke slave a radosti pro vsechny obyvatele Daggerfallu, od slechty po posledniho nuzaka.

Tibedetha - 24. Pololeti (24. cerven)
Tibedetha znamena ve stredni Tamrielitstine "Tiberuv Den". Neni prekvapujici, ze panstvi Alcaire slavi sveho nejznamejsiho rodaka velkou oslavou. Tiber Septim se vsak, dle historie, nikdy nevratil do sveho milovaneho rodiste.

Obchodnicky festival - 10. Slunecni vyse (10. cervenec)
Zakaznici zvani „slevari“ z celeho sveta v tento den vyrazeji ve velkem poctu a tak neni divu, ze tento den je nazvan Obchodnickym festivalem. Vsechna trziste a prodejny snizi sve ceny nejmene na polovinu. Jedinym obchodem, ktery nezmeni sve ceny je Cech magu, kde ceny zustavaji na sve obvykle cene. Vetsina obyvatel, kteri potrebuji kouzelnou vec, cekaji jeste 2 mesice na Svatek historek a svicek, kdy jsou ceny mnohem prijatelnejsi.

Divad Etep't - 12. Slunecni vyse (12. cervenec)
Behem Divad Etep't, lide Antiphyllosu nosi smutek za smrt jednoho z nejvetsi z rannych Redguardskych hrdinu, Divada, syna Frandara z Hel Ansei. Jeho skutky jsou dejepisci zpochybnovany, ale jeho hrobka v Antiphyllos je temer urcite pravou.

Den Slunecniho odpocinku - 20. Slunecni vyse (20. cervenec)
Jestlize planujete jakekoli nakupy, musite si pockat na dalsi den, nebot vsechny obchody jsou zavreny v souladu se Slunecnim odpocinkem. Samozrejme, ze chramy, hospody, a Cech magu ve vsech mestech jsou stale otevreny dle svych hodin, ale vetsina obyvatel v tento den voli odpocinek, ne obchod nebo motlitby. Vsem se to nelibi, ale Cech obchodniku pokutuje jakykoli obchod, ktery zustane otevreny, takze vsichni souhlasi.

Ohniva noc - 29. Slunecni vyse (29. cervenec)
Jen nekteri, krome mistnich lidi z pouste Alik'r, by vychazeli ven v nejzhavejsi den v roce, Ohnive noci. Je to ziva oslava s vyznamem ztracenym v davnoveku.

Den divky Katrica - 2. Posledni setby (2. srpen)
Na den divky Katrici, lide z Ayasofya ukazuji jejich radost za valecnici, ktera zachranila jejich okres, poradanim nejvetsi party roku.

Koomu Alezer'i - 11. Posledni setby (11. srpen)
Koomu Alezer'i znamena jednoduse "My uznavame" ve stare Redguardstine, a to byla tradice v Sentinelu po tisice let. Bez ohledu na zne, lide Sentinelu slavnostne dekuji bohum za jejich stedrost, a modli se za to, aby byli hodni pozehnani bohu.

Svatek tygra - 14. Posledni setby (14. srpen)
Svatek tygra v pralese Bantha jako dalsi svatky vzyva stedre zne. Nicmene to neni slavnostni prilezitost pro zkoumani sveho nitra a dikuvzdani, ale velka oslava a festival od vesnice k vesnici.

Den radosti - 21. Posledni setby (21. srpen)
Den radosti v Anticlere je starovekym svatkem dikuvzdani ze stedre zne. Je povazovan za zbozny a rozjimavy den, venovany Mare, bohyni-ochrankyni Anticlere.

Dozinky - 27. Posledni setby (27. srpen)
Mozna zadny jiny festival nepovznasi ducha Tamrielu tolik, jako ten, ktery se drzi v tento den, Dozinky. Prace roku konci. Nyni je cas na oslavu a poteseni z plodu sklizne, a dokonce navstevnici slaviciho regionu jsou pozvani, aby se pripojili k farmarum. Krcmy nabizi zdarma napoje po cely den, vystrelek pred hospodarenim za prichazejicich zimnich mesicu. Precpani podvyziveni zemedelsti delnici zvracejici na namestich jsou nejbeznejsim jevem oslav Dozinek.

Historky a svicky – 3. Ohniste (3. zari)
Zadny jiny svatek nerozdeluje obyvatele Tamrielu jako 3. Ohniste. Nekolik nejstarsich, povercivejsich muzu a zen nemluvi cely den z obavy, ze do jejich tel vstoupi zli duchove mrtvych. Vetsina obyvatel se tesi ze svatku, nazyvaji jej Historky a svicky, ale dokonce i ti nejsmelejsi se vyhybaji temnym ulickam Tamrielskych mest, protoze vsichni vi, ze tuto noc chodi mrtvi. Pouze Cech magu v tento den kvete. Na oslavu nejstarsi magicke vedy, nekromanstvi, jsou vsechny magicke predmety za polovicni cenu.

Khurat - 6. Ohniste (6. zari)
Kazde mesto a spolecenstvi ve Wrothgarianskych horach slavi Khurat, den, kdy jsou nejlepsi mladi ucenci prijimani do ruznych radu. Dokonce i lide bez deti v danem veku se chodi modlit za moudrost a shovivavost duchovenstva.

Riglametha - 12. Ohniste (12. zari)
Riglametha je kazdym rokem V Lainlynu oslavovan 12. Ohniste na pamet mnoha pozehnani Lainlynu. Konaji se pruvody na tema Ghraewaj, kdy byli vyznavaci Daeder v Lainlynu premeneny na harpyje pro jejich rouhani.

Detsky den - 19. Ohniste (19. zari)
Detsky den v Betonyi je slavnostni prilezitosti s ponurou historii. Vsichni vedi, ale presto si jen nekteri chteji vybavit, ze Detsky den se slavi na pamatku tuctu deti z Betonye, ktere byli uneseny z jejich domovu vampiry a nikdy jiz nebyli spatreni. To se udalo pred vice nez stovkou let a od te doby se svatek stal oslavou mladi.

Dirij Tereur - 5. Ledopad (5. rijen)
Pateho Ledopad oznamuje lidem v pousti Alik’r Dirij Tereje. Je to posveceny den vzdavajici hold Frandaru Hundingovi, tradicnimu duchovnimu vudci Redguardu, ktery je privedl do Hammerfellu v prvni ere. Z Hundingovi Knihy kruhu se ctou pribehy, a chramy v oblasti jsou naplneny lidmi do posledniho mistecka.

Festival carodejnic - 13. Ledopad (13. rijen)
13. Ledopad je znam v Tamrielu jako Festival carodejnic, kdy se stretavaji magicke a nabozenske sily. Cech magu ohodnocuji magicke zbrane a predmety na jejich magicky potencial zcela zdarma a kouzla jsou pouze za polovinu jejich bezne ceny. V divocine kolem mest se shromazduji demonologove, zaklinaci, vampiri a divotvurci, a jimi vytvorene nebo povolane bytosti mohou zamorit Tamriel na veky. Vetsina rozumnych lidi tuto noc radeji neputuje.

Den rozbitych diamantu - 23. Ledopad (23. rijen)
23 Ledopad roku 121 treti ery, cisarovna Kintyra Septim II. zemrela v cisarskem vezeni v Glenpointu na prikaz jejiho bratrance a uchvatitele Cephoruse I. V Glenpointu je den jeji smrti slaven jako Den rozbitych diamantu. Je to den tichych modliteb za moudrost a shovivavost cisarske rodiny v Tamrielu.
Poznamka: Byl to Uriel III, kdo zabil Konturu, ne Cephorus. Toto je pisatelova chyba v Daggerfallu. Diky Leshekovi za upozorneni.

Cisarovo narozeniny – 30. Ledopad (30. rijen)
30. Ledopad, cisarovi narozeniny, je nejpopularnejsim svatkem roku. Potulni kejkliri bavi masy prostych lidi, zatimco slechta si uziva konskeho Zavodu skritku.

Tane hadu – 3. Slunecni sero (3. listopad)
Tanec Hadu v Satakalaamu mohl a nemusel zacit jako vazny nabozensky svatek Hadiho boha, ale tento den je duvodem pro velky poulicni festival.

Mesicni festival - 8. Slunecni sero (8. listopad)
8. Slunecni sero slavi Bretonci v Glenumbra Moors Mesicni festival, vesely svatek na pocest Sekundy, bohyne mesice. Ackoli bohyne nema aktivni uctivace, tradicni slavnost pokracuje po veky jako cas oslav a veseli.

Hel Anseilak - 18. Slunecni sero (18. listopad)
Hel Anseilak, coz ve stare Redguardstine znamena "Duverne rozmlouvat se Svatymi Mecu“, je nejvazenejsim svatym dnem pro obyvatele Pothaga. Staroveke umeni Hel Anseilak jiz neni praktikovano modernimi Redguardy, ale jeho bohate dedictvi je v tento den pripominano a vazeno.

Valecnicky festival - 20. Slunecni sero (20. listopad)
20. Slunecni sero je v Tamrielu dnem Festivalu valecniku. Vetsina mistnich valecniku, valecnych magu a banditu prichazeji do obchodu a kovaren, kde jsou k mani zbrane za polovinu ceny. Nanestesti, nizke ceny take lakaji mnoho netrenovanych chlapcu, aby si koupili svuj prvni mec a obvykle klidne ulice zvoni amaterskymi sarvatkami.

Den modlitby Severniho vetru - 15. vecernice (15. prosinec)
15. Vecernice je svatek uctive drzeny chramy jako Den modlitby Severniho vetru. Je to dikuvzdani Bohum za dobrou urodu a mirnou zimu. Chramy nabizeji vsechny sve sluzby jako pozehnani, leceni a uzdravovani za polovinu poplatku, nez je obvykle pozadovano.

Baranth Do - 18. vecernice (18. prosinec)
Baranth Do je slaven Redguardy z pouste Alik’r dne 18. Vecernice. Jeho vyznam je „Sbohem zveri lonskeho roku“. Popularni jsou pruvody s demonickymi zobrazenimi stareho roku, a vsude se hyri na pocest roku noveho.

Chil'a – 21. vecernice (21. prosinec)
Chil'a, pozehnani noveho roku v baronstvi Kairou, je oboji: pozehnany den a festival. Arciknez a baronka kazdy posveti zbytek stareho roku vaznym obradem, a pote udalost zavrsi poulicni parady, plesy a turnaje.

Festival Noveho zivota - 25. vecernice (25. prosinec)
Festival Noveho zivota, tradicne slaveny 25. Vecernice, zacina ve Wayrestu se Saturalii o nekoli dnu drive. Puvodne svatek davno zapomenuteho boha hyreni, se stal casem predavani darku, oslav, a pruvodu. K ucasti jsou podnecovani i navstevnici.

Stary zivot - 30th vecernice (30. prosinec)
Posledni den v roce slavi cele cisarstvi svatek nazvany Stary zivot. Mnoho lidi chodi do chramu premyslet nad jejich minulosti. Nekteri jdou dale nez jen to, protoze se rika, ze knezi, jako posledni akt roku, vykonavaji zdarma vzkriseni milovanych pratel a rodinnych prislusniku. Uctivaci vi, ze nesmi ocekavat takovou lidumilnost, ale presto se ucastni desiveho pruvodu za nedavno zesnule.

Jak mozna vis, muj Vazeny ctenari, Oblivion neni prvni hrou ze serie. Ani druhou. Vubec prvni hrou byl The Elder Scrolls: Arena, a jeji kalendar byl velmi primy: 12 mesicu po 30 dnech. Manual Areny to dokumentuje takto:

Kalendar sveta, do ktereho prave vstupujete je rozclenen do 360 dnu v roce. Rok je zobrazen nasledujicim zpusobem: Nejprve je zobrazena era ve ktere putujete, po te nasleduje aktualni rok ery. Tedy 3E 387 znamena 387. rok 3. ery. Kazda era trva 1000 let.

Napad o ere trvajici 1000 let byl pozdeji historicky zamitnut.

Herni zkusenosti se tomuto schematu prizpusobili vcelku snadno. Po 30. dni nasledoval 1. den, bez vyjimky. Presto ale v instalacnim pruvodci (ne v hlavnim manualu), ktery byl soucasti Areny, bylo na okraji cosi, co se jmenovalo „Tamriel Holiday Calendar“ (Kalendar svatku Tamrielu), ktery byl kalendarem se podobnymi mesici a jmeny jednotlivych dni, pouze struktura byla shodna s nasim Gregorianskym kalendarem pro neprestupny rok – nektere mesice maji 30 dnu, jine 31 dnu a Slunecni usvit (unor) ma 28 dnu. Porovnanim dat se dny zjistite, ze se jedna o kalendar roku 1993 (kdy byla Arena vydana), s mesici a dny nahrazenymi Tamrielskymi jmeny.

V Arene byla dalsi chybicka v systemu pocitani datumu. Jak jiste vite, v nasem svete je mozne kdykoli predpovidat jaky den tydne bude urcite datum bez ohledu na to, jak daleko v minulosti nebo budoucnosti datum je. Technicky receno, znamena to, ze den v tydnu je jedinecnou funkci datumu. Tak je tomu i v Arene, ovsem pokud zacnete vzdy novou hru, parametry recene funkce se mohou lisit.

Vetsinou, kdyz zacnete v Arene s novou hrou a okamzite zobrazite stavove okno, datum bude Tirdas, 1. Jitrenky, 3E 389, pulnoc. Ovsem ne vzdy. Nekdy zacne hra 1. Ohniste, 3E 389, poledne. Jestlize je pro tuto zmenu pravidlo, zatim jsem jej jeste neobjevil. Jestlize 1. Jitrenka je Tirdas, neexistuje moznost, ze 1. Ohniste stejneho roku bude take Tirdas, protoze pocet dnu mezi 1. Jitrenkou a 1. Ohnistem neni delitelny sedmi (je to 240 dnu, pro zajimavost). Kvuli tomuto neni mozne sestavit kalendar tyden po tydnu v Tamrielskem roce.

V Daggerfallu byla absolutne stejna zkusenost. Poradi mesicu bylo stejne a kazdy mel presne 30 dnu. Dokonce se neobtezovali ani zobrazenim kalendare v manualu. Redguard a Battlespire nemeli, diky jejich omezenemu zaberu, zadny kalendarni system. Pak prisel Morrowind.

Pro zacatek, v kalendari Morrowindu chybel jeden mesic – nebyla tam Jitrenka (leden). V hlavnim souboru hry bylo jmeno „Jitrenka“ uvedeno jako prvni mesic, ale hra jej z nejakeho duvodu vubec nebrala v uvahu. Mozna proto, ze mesice byli v datovem souboru zobrazeny od 0 do 11, ale kod predpokladal, ze budou cislovany od 1 do 12 nebo tak nejak. Za druhe, pocet dnu v kazdem mesici je evidentne gregoriansky (31, 28, 31, 30 atd.), krome toho, ze si hra plete Slunecni usvit (unor) s Jitrenkou (leden). Dusledkem tohoto je, ze rok v Morrowindu ma 334 dni. Nejsou prestupne roky.

Existuje mod, ktery opravuje zalezitost s Jitrenkou. Upravuje take pocet dnu v kazdem mesici na gregoriansky standart a zavadi prestupne roky. Tento mod vytvoril fanousek jmenem Zennorious a je ke stazeni z jeho stranek.

Mod by samozrejme nemel byt povazovan za pravidlo. Pokud je mozne vytvorit mod, jako je tento, pak by melo byt mozne udelat jakekoli zmeny interniho kalendare.



ARENA


ise proziva tezke casy. Cisar a jeho nasledovnici jsou mrtvi. Ohnive brany chrli Daedry. Vyvstava palciva otazka - vytrva Cyrodiil, nebo se stane lenem Mehrunese Dagona? Neni jedine frakce, ktera by zustala neovlivnena touto problematikou, neni obyvatele cisarstvi, ktery by se nepozastavil nad aktualni hrozbou. Existuje vsak i misto, kde lze na chvili zapomenout. Vitejte v Arene.
Stante se soucasti zdejsiho deni jako primi ucastnici krvavych klani a vybojujte si nehynouci slavu, nebo nechte zapasit jine o vlastni nesmrtelnost a obohatte se na jejich uspesich.
V Imperial City mirte na vychod. Arena je Vam, budoucim sampionum i otylym zbohatlikum otevrena denne mezi devatou ranni a toutez vecerni.

SAZKA

okladnikem Areny a vratnym v jedne osobe je Hundolin. Jemu date do kasy Vasi sazku na jeden z tymu, on Vas pusti dvermi po pravici na ochozy kolbiste. Tipnete si na viteze castkou 25; 50 nebo 100 septimu. Vitezem muze byt budto modry nebo zluty. At ten nebo onen, pokud byl Vasim favoritem a prezil souboj, je to opet Hundolin kdo Vam vyplati dvojnasobek sazky.

V hledisti

undolin od Vas prijal sazku a pustil Vas na balkon. Je zde slyset rev maniakalnich fanousku a hlasatel, ktery uvadi ucastniky zacinajiciho klani.
Potkate zde v ruzne dny celkem osm jednotlivych osob s nimiz muzete promluvit. Jsou jimi v tyto dny:

Gwinas, Pista Marillin, Winson
kazdy den ( Gwinase zde nenaleznete, pokud mate aktivni quest "The Path of Dawn" )

Roderic Pierrane
kazdy vsedni den

Wumeek
pondeli, stredy, patky

Elisa Pierrane, Ulen, Dralora Athram
vikendy

Z rozhovoru, vyjma jedineho, se nedozvite nic podstatneho. Budte vsak pozorni pri popovidani s Dralorou Athram. Velice si pochvaluje svuj amulet pro stesti. Dokonce je presvedcena, ze je to on, diky nemuz zpravidla vyhravaji jeji gladiatorsti favorite. Vezte, ze to neni jen jeji subjektivni dojem.
Na tvrzeni Dralory Athram je hodne pravdy. A presneji je takova: Pokud vstoupite do hlediste se stestim rovnym padesati nebo vyssim, ziskava zapasnik na ktereho jste vsadili, nejake bonusy.
Tyto bonusy jsou primo- umerne k Vasemu stesti, spolecne pozmenuji rovny pomer Vitezstvi versus Prohra ve Vas prospech.

GAMBLEROVO STESTI

ak vite, stesti je takovym atributem Vaseho charakteru, ktery svym nenapadnym zpusobem ovlivnuje vsechny dovednosti, ale pouzivanim ani jedine dovednosti neni sam pretvaren. Chceme- li tedy zvysit atribut stesti, musime tak ucinit bodik po bodiku v ramci kazdeho navyseni levelu, anebo umele. Kouzly, svitky, lektvary a v neposledni rade magickymi predmety. Pak budeme uspesnejsi v boji, ale treba i pri sazkach na viteze.

Kde jej hledat?

podobe kouzla k prodeji Vam jej nabidne Trevaia v Chapel of Dibella v Anvilu. Parametry nabizeneho kouzla Fortify Luck jsou dva mozne: 10 bodu na 60 sekund a 15 bodu na 90 sekund.
Objevuje se nahodne take ve forme lektvaru. Parametry takovych jsou 10, 15, 20 na 30 sekund.
Jistojiste jsou slabe lektvary k mani v Renoits Books ve meste Chorrol a cheydinhalskem cechu magu.
Pokud jste sikovni mastickari, muzete si vyrobit vlastni drijak. K tomu je zapotrebi dvou surovin z techto tri: Bonemeal, Primrose leaves, Green stain shelf cap. Samozrejme staci jen jedna, nejlepe hojnejsi Bonemeal, pokud jste mistrovsti alchymiste.

Bonemeal
ma zvyseni stesti jako tercialni efekt. Nejsnaze lze tuto ingredienci najit, jestlize jste nejmene ucni v cechu magu. Pak totiz ziskavate pristup do Arcane University, konkretne do jejiho Chironasium, Mystic Archives a Praxographical center. Dokonce i zbyle dve prisady, jenz jsou jinak spise vzacne, lze najit na pozemku university. Volne tam rostou.
Pokud nejste v kouzelnickem spolecenstvi, uspejete nejspise v Agarmirs house na jiznim cipu Talos Plaza District hlavniho mesta. Tam by melo byt 13 kousku Bonemeal za dvema zamky ve sklepe.

Primrose leaves
Jako tercialni efekt ma navyseni stesti i Primrose leaves. Nachazi se v uchazejicim mnozstvi po cele zemi, nejvice mozna ve vychodnim Cyrodiilu. Sance ziskat vytazek z nalezene rostliny je 80%.

Green stain shelf cap
U Green stain shelf cap je zvyseni stesti sekundarnim efektem. Sance ziskat ingredienci z jiz takhle dosti vzacne rostliny je pouhych 50%. Dve sazenice rostou ve stredoseverni casti Leyaviinu, sest jich roste jizne od Onyx Caverns, vychodne- severovychodne od Leyaviinu, blizko hranic s Jesterkovem. Tato rostlina si libuje v divocine, hledejte vsude tam.

Kouzelne svitky zvysuji stesti o peknych 50 nebo uctyhodnych 100 bodu, ale najit se daji neznamo kde.
A nakonec se dostavame ke kouzelnym predmetum s kyzenym nabojem. Ve hre se nalezaji tri exemplare v ruznych mnozstvich a na ruznych nahodnych mistech. My si povime o trech jistych vyskytech.
Nejslabsi z moznych amuletu se nachazi vedle sochy ve zricene pevnosti nad Fort Linchal. Zvysuje stesti o 6 bodu
Dalsi v poradi, s osmi body do stesti je k sebrani na sloupu ve Fort Teleman. Pevnost je jizne od jizniho toku Panther River blizko hranic s Black Marschem. V teto pevnosti musi zdatny akrobat vyskocit na zed a pokracovat po ni az do bodu, odkud bude moci skokem dosahnout hlavice sloupu. Tam lezi amulet.
A do tretice? Prece Dralora Athram. Zabijte ji napriklad ve spanku. Pokud ji zabit chcete.
Zvolili jste nekterou z cest zvyseni Vaseho atributu stesti. Tak vzhuru gambleri za naditymi mesci.

SPORTKA

azeni chechtaku neni pro kazdeho. Nekdo muze uprednostnit riskantnejsi investici. Investici vlastniho zivota do nenasytnych strev soubiznisu. Pro takove je zasvetitelem Owyn. A portalem do naruce slavy nebo smrti vstupni dvere do Arena Bloodworks. Predtim, nez jste vypusteni na dno kolosea tlouci se o byti ci nebyti, vyberete si u Owyna vhodnou zbroj.

TRATOLISTE

ad Arena Bloodworks je samotna podlaha kolbiste. Obcas zde ze stropu kape krev. Odtud nese cviciste gladiatoru sve jmeno. Az potkate Owyna, ktery je zde spravcem, muzete se mu mrknout na narameniky. Mozna tam par kapek krve ma. I tehdy pokud ne, je stale zasadni postavou pro ty z Vas, kteri touzi po kariere rvace. Owyn je Vasi vstupenkou do sine gladiatorske slavy, skrze nej muzete dosahnout hodnosti Velkeho Sampiona. Musite ale nejprve porazit sedmadvacet protivniku v dvaceti dvou zapasech. Vasi aktualni hodnosti v zebricku je "Pit Dog" a barva Vaseho tymu je modra.

Vyber zbroje

ate- li byt vpusteni do Vaseho prvniho souboje, bude zapotrebi pri rozhovoru s Owynem vybrat Vami preferovanou zbroj. Tuto zbroj budete muset obleci vzdy pred jakymkoliv z nadchazejicich souboju. Vybirejte logicky podle Vasi specializace, zbroje jsou zhruba tyz parametru. Obe jsou ocarovany efektem zvyseni Personality o 2 body a Atletiky o 5 bodu. Rozdil spociva v hmotnosti, tezky komplet vazi oproti lehkemu o 27 jednotek vice.
Omezujici muze byt, ze do zapasu je Vam zapovezeno nastoupit ve Vasi oblibene skorapce. Jedine co si do boje lze vzit sveho je prilba, stit, zbran a jakekoliv kouzelne sperky.
Pokud kdykoliv behem boje sundate predepsanou zbroj, jste automaticky diskvalifikovani a zapas konci Vasi porazkou. Toho muzete samo sebou vyuzit, pokud nehodlate zemrit rukou prilis silneho oponenta, ale nelze tak cinit donekonecna. Respektive, jde to udelat pouze jednou. Podruhe budete degradovani a Vase dalsi ucast v klanich nemusi byt zarucena.

Taktika

z budete pripraveni zemrit, reknete Owynovi. Otevre Vam dvere, zanedlouho Vam pujde o zivot. Dostante se k mrizim do areny, hlasatel uvede Vas i Vaseho protivnika ze zluteho tymu. Mrize se otevrou a nastane mela.
K uzitku jiste bude spravne nacasovani prvniho utoku. Jestlize ovladate strelbu lukem nebo jste zrucni v sesilani destruktivnich kouzel na dalku, vystihnete spravnou fazi otevirajicich se mrizi a zasahnete oponenta drive, nez bude moci vbehnout na bojiste.
Uprostred jeviste jsou ctyri kvadry. Tyto a dalsi ctyri sloupy na vnejsim okruhu pod ochozy mohou pomoci prezit. Kryjte se za ne k uniku pred utoky z dalky, pouzivejte je ke zmateni nepritele pohybem.
Podobne jako v jinych bitkach v jinych oblastech hry, i zde muzete do urcite miry vyuzivat terenu ve Vas prospech.
Zluti jsou neuveritelne hbiti. S nejvetsi pravdepodobnosti ziskate v soubojich navrch teprve tehdy, pokud se Vam podari byt rychlejsi nez oni. Kouzleni a vybrane jedy zde mohou byt velice k uzitku. Posilnete se lektvary nebo magii, ci naopak pouzijte vsech dostupnych prostredku ke zpomaleni cile.

Stanovy

amatujte stanov Areny. Nesmite pustosit tela Vasich padlych nepratel. Jedine co muzete ucinit po Vasem triumfu je, vratit se za Owynem pro odmenu, pripadne povyseni. Cestou smite vyuzit Basin a Renewal pro obnoveni Vasich atributu, nebo promluvit s prateli z modreho tymu. O zakazu uzivani vlastni zbroje jsme se jiz zminili.

Nepratele a hodnosti

ovime si, ktere protivniky budete na jednotlivych urovnich muset porazit a jake odmeny Vas za to cekaji.


Pit Dog ( Stene )
Vsichni tri oponenti o jeden level vys nez Vy
Lesni elfka v lehke zbroji s dlouhou cepeli- 50 septimu
Imperial v tezke zbroji s dlouhou cepeli- 50 septimu
Argoniansky lucistnik- 100 septimu a povyseni na hodnost "Brawler"

Brawler ( Vytrznik )
Nord se sekerou, jeho level je vyssi o dva- 100 septimu
Dvojcata- lesni elfky. Obe jsou o jednu uroven vys nez Vy. Jedna ze sester ma obourucak, druha luk a lektvar s efektem Chameleon . Nedivte se tedy, ze Vas zranuji strely odnikud. – 100 septimu
Khajiit se sekerou a levelem vyssim o dva- 150 septimu a hodnost "Bloodletter"

Bloodletter ( Krvava zvest )
Redguard s palcatem- 150 septimu
Bretonka v tezke zbroji s kratkym mecem. Vybavena je i lektvary na posileni Endurance a Speed- 150 septimu
Nechte se prekvapit- 200 septimu a hodnost "Myrmidon"

Myrmidon
Prvni souper utoci mrazivou dykou- 200 septimu
Vzneseny elf v lehkem a s dlouhou cepeli- 200 septimu
Opancerovany ork s bitevni sekerou- 250 septimu a sarze "Warrior"

Warrior ( Valecnik )
Nordka s rychlym dlouhym mecem. Jste tri levely pod ni- 250 septimu
Kouzelnice. Je lepsi dostat se ji rychle na telo- 250 septimu
Ork s obrovskym kladivem. Dost lehce Vas da na dva zasahy- 300 septimu a hodnost "Gladiator"

Gladiator
Tri argoniansti vezni beze zbrane. Smesne na kabrnaka Vasi povesti? Nechte si smich na pozdeji. Ted se snazte je rozdelit a udelat si kolem sebe prostor. Sest cvicenych pesti z Vas snadno udela sekanou- 300 septimu
Khajiit s kapsami nacpanymi lecidly- 300 septimu
Breton s dlouhou cepeli- 350 septimu a hodnost "Hero"

Hero ( Hrdina )
Byvaly clen elitnich Blades. Stale vsak elitni- 350 septimu
Expertka pres ohnivou magii. Sama proti kouzlum znacne odolna- 350 septimu

Mozna jste si vsimli, jak jste prochazeli zakulisim nalezicim modremu tymu, ze se zde pohybuje jedna clenka tymu zluteho. Byla velice nevrla. Mohlo Vam uniknout, ze se jedna o samotnou zlutou sampionku. V nasledujicim souboji Vam to bude jiz zrejme. Navic na Vas nejde sama. Po jejim boku uvidite kouzelnika a lucistnika. Nicmene ani Vy v tomto pripade nejste bez kamarada. Kanec Porkchop ( Parak ) Vam kvici na pomoc. Pravdepodobne umre. Dej mu panbuh vecnou slavu, ze alespon na chvili zabavi nektereho z trojice- 500 septimu a sarze "Champion"

Champion ( Sampion )
Ceka Vas posledni souboj- o povyseni do hodnosti "The Grand Champion". Jenze jeden takovy sampion jiz existuje. Lidmi zboznovany pulork Agronak gro Malog alias "The Grey Prince ( Sedy princ )". Jedine on Vam muze uvolnit misto na trunu. Nemusi tak ucinit dobrovolne. Ale sance jak by mohl, zde presto je.

Nejprve se pojdme venovat variante utkani na zivot a na smrt.

V tomto stretnuti neplati nektera bezna pravidla Areny. Jakozto Velky Sampion, neni gro Malog povinen nosit predepsanou zbroj. Aby byl tak stret vyrovnany, i Vam je povoleno pouzivat svou vlastni vybavu. Nepodcenujte tuto vysadu, enchantovany pancir pane Agronaka je skutecne frajersky. Posilujici efekty jeho kompletu navysujici Health, Fatigue, Athletics a Personality shodne o 10 bodu se klidne pokuste trumfnout. Boj bude i tak tvrdy. Zdali jste excelentnimi stitonosi a lucistniky, ocenite Vasi schopnost nedostat se do primeho kontaktu s gro Malogovym mecem.

Nyni k druhe moznosti

Niceho se nebojte a jdete za samotnym Velkym Sampionem. Ma pro Vas ukol podrobne popsany ve vedlejsich questech. Ve zkratce by melo jit asi o tolik: Mate proverit Agronakuv slechticky puvod. Namisto toho vsak zjistite, ze ubohy pulork je z te druhe pulky upir. Jakmile se za nim vratite a sdelite mu Vas nelichotivy zaver, vyzve Vas k souboji v kolbisti Areny. A vida, jsme na zname pude. Vse bude jako za starych casu minulych klani, ale jen do jiste doby. Orkovampir sice vytasi zbran a rozbehne se na Vas s desivou vervou, jenze pak se zastavi a podobne jako Umbra v TES III- Morrowind Vas pozada o ukonceni jeho zivota. Na rozdil od Umbry se vsak gro Malog nebrani. Uderte ho jednou, vicekrat neni potreba.

At jste postupovali tak ci onak, svleknete zbroj z tela byvaleho Velkeho Sampiona a odneste ji jako dukaz Ysabel Andronikove, ktera byla patronem tohoto souboje, vystridavse Owyna. U ni jste si pred bitkou zvolili prizvisko. Da Vam 1000 septimu a zaslouzenou sarzi.

TRESNICKA NA DORTU

ste Velkym Sampionem Areny. Lide si o Vas vypraveji. Jestlize Vam to takhle staci, budiz. Ysabel Andronicus Vam ale kazdopadne nabidne dalsi spolupraci. Zda mate zajem, nabidky vyuzijte.
Oc bezi? Kdykoliv muzete opet vstoupit do kolbiste a bojovat s potvorami, priserami a ruznou jinou haveti. Za odmenu. O tom neni pochyb. Tito nelidsti souperi jsou slabsi ci silnejsi, zalezi na Vasem levelu.
Jako velikemu premoziteli Vam nabidne sve sluzby lesni elf Adoring Fan ( Milujici Fanousek ). Delejte si s nim co chcete. Klidne Vas bude vsude nasledovat, svitit Vam louci v temnotach, vymetat pavouky z koutu Vasich bydel. Je jen malicko zbabely, do boje s Vami nepujde. Ocenite jeho citlivy nos, bude Vas varovat pred blizicim se nebezpecim. A to tak, ze jakmile se mu nebude neco zdat, zdrhne.
Jiho-jihozapadne od Areny narazite na redguardku Branwen a argoniana Saliitha. Dlouhe hodiny spolu zapoli holymi pestmi. Touzi stat se tak slavnymi, jako jste Vy a tak trenuji aby obstali v gladiatorskych zapasech. Branwen je Owynovou dcerou, od ktere se vsak otec distancoval. Dokonce mu napsala dopis, lezi vedle Owyna. Ten je vsak stale netecny. Branwen se Saliithem, neunavni boxeri si kolem sebe vystaveli maly kemp. V jejich lezeni najdete Branwininu pokladnicku. Zamek ma pet zapadek, obsah skrinky vsak stoji za nejaky ten zlomeny paklic.



ROSTLINY A PRISADY


e to paradoxni, ale nejvzacnejsi rostliny v Cyrodiilu jsou snadno k nalezeni, nebot jsou spojeny s jidlem a daji se najit na mnoha malych farmach v divocine. Napriklad nejvzacnejsi je reva Watermelon (Watermelon Wine), ktera se ve hre vyskytuje jen 9x. Tri kusy rostou na centralnim poli na male zemedelske usedlosti Aleswell, lezici na Red Ring Road severne od jezera Lake Rumare. Dva jsou k nalezeni na poli Odiilovy farmy vne Chorrolu, dalsi je ve Waters Edge v zapadni casti Nizsiho Nibenu (Lower Niben), dalsi je v male ohradce za skladistem Harborside Warehouse v Anvilskych docich a posledni je v prevorstvi Gottlesfont Priory ve Velkem Lese zapadne od Hlavniho Mesta. Dalsi vzacne prisady jsou Wheat Stalk (steblo psenice) 16x, dynova reva (Pumpkin Wine) 25x a tabak 43x. Nejvzacnejsi nejedlou prisadou je Dryads saddle polypore (tohle uz opravdu nejde prelozit... je to nejaka houba) – 19, ktera se nejvice vyskytuje v okoli Ayleidske ruiny Wendir JJV od Chorrolu. Dalsi vzacnou houbou je Green stain shelf cup (take neprelozitelne) – 20 kusu.

Mnoho z jinych prisad je vse mozne jen ne vzacne. Napriklad se po Cyrodiilu potuluje 120 klasickych melounu (Watermelon) a zatimco najdete pouze 6 divoce rostoucich stebel psenice, u obchodniku s jidlem ji bezne najdete. ALE, dve prisady nejde koupit, ani utrhnout... Na stole kaple Cadlew Chapel najdete dve lidska srdce. Dalsi dve najdete na stole Luciena Lachance v podzemi pevnosti Fort Farragut (z ukolu pro Temne Bratrstvo) a pate, spolu s lidskou kuzi, najdete v byvalem domove Claudie Arcadia ve ctvrti Talos Plaza. Dalsi lidska kuze je k nalezeni v polickach v pobocce cechu magu v Leyawiinu.

ROSTLINY V OBLIVIONU

blivion je velmi nehostinne misto, kde i rostliny jsou vasim nepritelem. V oblivionu se vyskytuji 4 druhy korenu Harrada. Dva vypadaji jako neskodne koreny, ktere jsou k videni v Cyrodiilskych jeskynich a tyto jsou opravdu neskodne... Ale dva dalsi (jeden lezi na zemi a druhy roste ze stropu) na vas budou utocit silou 5 bodu zraneni na uder, ktery nasleduje dve vteriny po sobe. Utecte jim z dosahu, nelze je zabit! V jeskynich a dungeonech se nejvice setkate s druhem ze stropu rostoucim. Druh co lezi na zemi je nejvice pritomen, kdyz shanite pomoc pro Brumu v hlavni linii ukolu. Obcas, kdyz se otevre nova nahodne generovana brana, se do naseho sveta dostanou i nejake ty agresivni druhy. Z techto rostlin lze sbirat prisadu s hustym ucinkem (Zran Zdravi, Zran Magicku, Mlceni, Paralyza).

Pohyb by byl snadnejsi nebyt rostliny Spiddal Stick. Pokazde, kdyz se ocitnete v jeji blizkosti, vypusti oblak plynu, ktery vam na 10 vterin drasticky snizi Rychlost. Vyskytuje se nahodne ve sfere Oblivionu, ale nektere se dostaly skrze Brany u Cheydinhalu (tam je jich nejvic), Brumy a Kvatche az do Cyrodiilu. Ba co vic... 20% techto rostlin je mrtvych, neaktivnich. Ty nejvice najdete ve sferach Oblivionu prinalezejici Boethiovi a Peyriteovi (v ukolech, ktere pro ne plnite). Bodave klacky maji dalsi sbirku hutnych efektu – Zran Zdravi, Zran Magicku, Ohnive Zraneni, Obnov vydrz (Fatigue).

Treti rostlinkou je mimoradne uzitecna Krvava Trava (Blood Grass). Je velmi bezna a jeji efekty jsou vice jak zajimave – Chameleon, Zatez, Posil Zdravi, Vydrz Paralyzu (resist paralysis). Sbirejte, jak to jen jde.



NESTVuRY


PRISERY

  • Pasivni zvirata
  • Prirodni predatori
  • Nemrtvi a nehmotni
  • Humanoidi
  • Myticka stvoreni
  • Daedra
  • Bossove a unikatni stvoreni

PASIVNI ZVIRATA

Stvoreni Druhy Vyskyt Ingredience Poznamky
Vysoka Srna, Jelen Pobiha divocinou. zverina Jestli vas uvidi, utece, takze bojujte na dalku. Muze sirit Dampworm.
Pes Dva v kapli v Chorrolu, dva v Ganredhelove dome v Cheydinhalu a nekolik dalsich roztrousenych v cele hre. Jejich jmena jsou Luna & Daisy [Ganredheluv dum] a Bailey & Kezune [vlastni je Rena Bruiant]. Muze sirit Witbane.
Ovce Krotke, obvykle chovane v ohradach skopove Neskodne stvoreni, ktere se volne prochazi. Muze sirit Droops.
Kun Hnedak, Vranik, Ryzak, Strakac, Belous, Imperial Legion, Shadowmere V ruznych stajich a nekolik dalsich vyskytu Da se koupit nebo ukrast. Za jizdy nelze bojovat.

PRIRODNI PREDATORI

Stvoreni Druhy Vyskyt Ingredience Poznamky
Krysa zijici ve stokach Kdekoliv krysi maso Prvni stvoreni, na ktere narazite. Velmi slabe, ale muze sirit spoustu chorob.
Vlk normalni, Timber Venku a v nekterych jeskynich vlci kozesina Muze sirit Helljoint. Obvykle se vyskytuje ve hnizdech upiru, jelikoz je upiri nekdy chovaji.
Medved Hnedy, Cerny, West Weald Venku a v nekterych jeskynich medvedi kozesina Velmi houzevnate zvire. Muze sirit Yellow Tick
Divocak Venku maso divocaka Odolny vuci mrazu. Muze sirit Chanthrax Blight.
Krab normalni, obri Pobliz vody krabi maso Take velmi slaby. Muze sirit Swamp Fever.
Ryba normalni, Young Rumare, Rumare, obri Hluboke vody, jezera, reky supiny Otravne zvire. Muze sirit Greenspore.
Horsky lev normalni, Hladovejici Venku a v nekterych jeskynich lvi kozesina Velmi rychly. Muze sirit Wither.

NEMRTVI A NEHMOTNI

Stvoreni Druhy Vyskyt Ingredience Poznamky
Kostlivec normalni, Lucistnik, Strazce, Bojovnik, Hrdina, Sampion Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech Kostni moucka, ruzne zbrane a stity Hrdina a Sampion v bitve privolavaji na pomoc slabsi kostlivce.
Zombie Bezhlava, Pomatena, Hroziva, Strazce, Motierre Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech Kostni moucka, cary masa Da se tezko zabit. Slaba vuci ohni. Muze sirit mnoho chorob.
Duch normalni, Starodavny, Svatodusni Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech Ektoplazma Musi byt zasazen z ocarovane zbrane (zbran nemusi byt nabita). Skodi mu take stribrne a Daedricke zbrane [vcetne sipu].
Prizrak normalni, bledy, svetelkujici Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech Ektoplazma Pouziva oslabujici magii a zle utoky. Muze mit dobre zbrane.
Lich Nether Ayleid ruins, hrobkach, jeskynich a pevnostech Kostni moucka, Kouzelne hole Nether Lich je nejslabsi varianta Licha. Lichove maji extremne ucinna ofenzivni kouzla (pres 200 zraneni bez odolnosti), tim padem se velmi doporucuje mit dobrou odolnost a absorbci kouzel, pokud se s nimi chcete bit. Vyvolavaji take velmi kvalitni Kostlivce a Prizraky. Jedno z nejmocnejsich stvoreni v cele hre.
Will-o-the-Wisp Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech Glow Dust Pouziva vysavani magicky a zdravi, take poskozuji inteligenci a silu kouzel. Nejde zabit normalni zbrani. Kdyz neutoci, snazi se zneviditelnit. Jejich zabiti velmi usnadni predmet nebo kouzlo s detekci zivota.
Akaviri Defender dungeon Pale Pass Ruins Starodavne Akaviri zbrane a brneni Nemrtvi strazce byvaleho velitelstvi invazni sily Akaviri z prvni ery Tamrielske historie.

HUMANOIDI

Stvoreni Druhy Vyskyt Ingredience Poznamky
Agent Mythic Dawn Muzi & zeny Obcas se vyskytuji behem hlavniho questu Mythic Dawn roby, Mythic Dawn kape, vylepsene zbrane a predmety Nepratelske vylepsene NPC; nosi specialni vykouzlene Daedricke brneni, ktere zmizi, jakmile je zabit.
Ministrant Mythic Dawn Muzi & zeny jeskyne Lake Arrius Mythic Dawn roby, vylepsene zbrane a predmety Nepratelske vylepsene NPC; nosi specialni vykouzlene Daedricke brneni, ktere zmizi, jakmile je zabit.
Strazce Mythic Dawn Muzi & zeny jeskyne Lake Arrius Mythic Dawn roby, Mythic Dawn kape, vylepsene zbrane a predmety Nepratelske vylepsene NPC; nosi specialni vykouzlene Daedricke brneni, ktere zmizi, jakmile je zabit.
Vudce Mythic Dawn Muzi & zeny jeskyne Lake Arrius Mythic Dawn roby, Mythic Dawn kape, vylepsene zbrane a predmety Nepratelske vylepsene NPC; nosi specialni vykouzlene Daedricke brneni, ktere zmizi, jakmile je zabit.
Strazce skladu Mythic Dawn Muzi & zeny jeskyne Lake Arrius Mythic Dawn roby, Mythic Dawn kape, vylepsene zbrane a predmety Nepratelske vylepsene NPC; nosi specialni vykouzlene Daedricke brneni, ktere zmizi, jakmile je zabit.
Ascended Immortal Muzi & zeny V "Mankar Camoran's Paradise" Ruzne Oddani stoupenci Mankara Camorana, uctivaji Mehrunese Dagona. Sestoupili za uroven normalnich okultistu Mythic Dawn a byli pozvani, aby zili v Raji samotneho Mankara Camorana. Za to, ze zemrou ve sluzbach Mankara Camorana, je jim dovoleno vstoupit do "Gaiar Alata", tedy"Mankar Camoran's Paradise". "Gaiar Alata" je tvoren temito ctyrmi castmi: The Savage Garden, The Flooded Grotto, The Forbidden Grotto a palac Mankara Camorana - Carac Agaialor.
Bandiita normalni, lucistnik, Loupeznik, Tajny carodej, Ringleader, Black Bow Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech Ruzne Nepratelske vylepsene NPC; vsichni krome Hedge Wizards nosi lehke brneni. v boji na blizko nejcasteji pouzivaji sekery a kladiva. Na vyssich urovnich nosi Elven/Glass brneni.
Marauder normalni, Lucistnik, Battlemage, Warlord Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech nahodne Nepratelske vylepsene NPC. Vsichni nosi tezke brneni.V boji na blizko obvykle pouzivaji mece, nekdy i stit. Na vysokych urovnich (20+) mivaji vyborne daedricke a ebony predmety.
Conjurer normalni, Adept Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech to, co mivaji magove Radi sesilaji Daedry. V boji jsou velmi otravni, jelikoz neustale pobihaji. V boji s nimi se doporucuje pouzit paralyzujici kouzla/svitky/jedy.
Necromancer normalni, Adept Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech Velmi drahe roby Sesilaji nemrtve, pouzivaji utocna kouzla, radi sami sebe ozdravuji. Jako jejich kolegove Conjurers radi pobihaji kolem. Nejlepsi zpusob, jak se s nimi vyporadat, je pouzit paralyzujici kouzla pred tim, nez zautoci.
Obyvatelstvo Hackdirtu Mesto Hackdirt Klic k padacim dverim v Hackdirtu Banda posedlych silencu ospaleho mesta Hackdirt, kteri uctivaji stvoreni se jmenem"The Deep Ones".

MYTICKA STVORENI

Stvoreni Druhy Vyskyt Ingredience Poznamky
Goblin normalni, Ambusher, Archer, Beserker, Bitterfish, Chief, Shaman, Skirmisher, War Chief, Witch Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech ruzne zbrane, sipy, lektvary a svitky. Nekdy i paklice Goblini jsou velmi rychli v boji a dokazou daleko skakat. Goblini na nizkych urovnich jsou snadni, ale na vyssich maji daleko vic HP a jsou mnohem odolnejsi.
Goblinni klany Dust Eater, White Skin, Three Feather, Skull Breaker, Sharp Tooth, Rock Biter, Bloody Hand Dust Eater Tribe/Barren Mine, White Skin Tribe/Goblin Jim's Cave, Three Feather Tribe/Plundered Mine, Skull Breaker Tribe/Wenderbek Cave, Sharp Tooth Tribe/Derelict Mine, Rock Biter Tribe/Timberscar Hollow, Bloody Hand Tribe/Cracked Wood Cave Ruzne predmety, obvykle paklice a zbrane. Z samana kazdeho klanu vypadne Goblinni totem [v cene okolo 7,000 zlata]. Goblinni klany jsou navzajem ve valce. Pokud se vam povede sebrat Goblinni totem od samana jednoho klanu, muzete jej polozit kam chcete a clenove klanu, kterym totem patri, si pro nej pujdou a taky pujdou po komkoliv, ktery bude totemu nablizko.
Imp Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich a pevnostech Impi zluc (?) Letajici stvoreni, ktere pripomina velike Dragonflies. Sesila nahodna utocna kouzla.
Troll normalni, Painted, Savage, Swamp, Kalperklan, Azhklan Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech Trolli tuk Jsou slabi vuci ohni, cehoz se da vuyzit tak, ze se postavime na druhou stranu ohne a bojujeme s nimi na dalku kouzly nebo sipy [pres ohen nemuzou projit].
Obr normalni, Pale Pass, Savage, Redguard Valley, Ogre Groundling, Ogre Chieftain Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech Ogre's Teeth Maji hromadu HP. Utoci tvrde a prekvapive rychle. Nepodcenovat.
Upir Jakekoliv standartni TES tridy + Patriarch, Matriarch Ruiny Ayleid, hrobky, jeskyne a pevnosti Upiri prach, ruzne zbrane, brneni a predmety [vylepsene] Vylepsene NPC, nahodne tridy, Muze sirit Porphyric Hemophilia [Nemoc, ktera ve vas vyvola Vampirismus].
Upir Blood Crust Jakekoliv standartni TES tridy + Patriarch, Matriarch Jeskyne Blood Crust Upiri prach, ruzne zbrane, brneni a predmety [vylepsene] Vylepsene NPC, nahodne tridy, Muze sirit Porphyric Hemophilia [Nemoc, ktera ve vas vyvola Vampirismus]. Hrabe Skingradsky [sam upir] vas posle na quest, ve kterem mate vycistit jeskyni Blood Crust Cavern od konkurencnich upiru.
Minotaur normalni, Lord, Glade Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich a pevnostech Minotauri roh Vypada jako byk a chova se jako byk. Pokud ho potkate, je budto neozbrojeny nebo ma tezkou sekeru nebo kladivo. Utoci docela pomalu a predvidave.
Spriggan Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich a pevnostech Taproot Vypada jako rostlina a clovek zaroven, pouziva kouzla, vyvolavani, obvykle vyvolava medveda na pomoc. Vysava stesti [cim mene stesti mate, tim vic vas stoji kouzla many]. Jsou slabi vuci ohni, takze je dobre je co nejrychleji podpalit (jelikoz se dokazou uzdravovat).
Dreugh Zemni, Vodni Venku a v ruinach Ayleid, hrobkach, jeskynich, pevnostech a a Arene vosk Dreugh Vypada jako krab/clovek, ma obranny krunyr, zda se, ze ma vic jak 2 ruce [lze jej najit v Arene behem souboju Grandchampiona].

DAEDRA

Stvoreni Druhy Vyskyt Ingredience Poznamky
Scamp Stunted, normalni Vyvolanim nebo v risi Oblivionu. Obcas se potuluji kolem bran Oblivionu a ve vyssich urovnich i v nekterych jeskynich & ruinach. kozesina Scampa Sesilaji Fireball a utoci drapy. Obcas je vyvolavaji kouzelnici Dremora. Slabi vuci soku.
Clannfear Runt, normalni Vyvolanim nebo v risi Oblivionu drapy Clannfeara [pouze u dospelych] Jsou rychli a smrtelni, utoci rychle a opakovane, jejich skoky vas dokazou omracit. Slabi vuci soku. Jak Runt a dospely Clannfears odrazi zraneni, takze ti, co utoci konvecnimi zbranemi, by se meli mit na pozoru.
Daedroth K nalezeni na ruznych mistech v Cyrodiilu [v zavislosti na vasem levelu] a v risi Oblivionu. Zacnou se objevovat pote, co dosahnete urovne 20. zuby Daedrotha Daedrothi jsou velci, rychli a silni. Vzhledem pripominaji velikeho vzprimeneho krokodyla. Maji odolnost vuci zraneni a dokazou seslat Fireball. Slabi vuci soku.
Flame Atronach K nalezeni na ruznych mistech v Cyrodiilu [v zavislosti na vasem levelu] a v risi Oblivionu ohnive soli Telo horici zeny s cernymi ocelovymi platy. Sesilaji Firebally a jsou docela rychli v osobnich soubojich. Imunni vuci ohni. Slabi vuci mrazu.
Frost Atronach K nalezeni na ruznych mistech v Cyrodiilu [v zavislosti na vasem levelu] a v risi Oblivionu mrazive soli Daji se najit pozdeji ve hre, kdyz vas charakter dosahne 14. urovne. Jsou imunni vuci mrazu a odolni vuci beznemu zraneni, ale znatelne slabi vuci zraneni ohnem. Dokazou se sami lecit.
Storm Atronach K nalezeni na ruznych mistech v Cyrodiilu [v zavislosti na vasem levelu] a v risi Oblivionu prazdne soli Nejsilnejsi z rodiny Atronachu. Velke kusy kameni, ktere drzi pohromade za pomoci blesku. Kouzli Shock a ma silny utok na blizku. Je imunni vuci soku.
Spider Daedra Ayleid Ruins, hrobkach, jeskynich, pevnostech a v risi Oblivionu Daedra hedvabi , Daedra venin Napul zena, napul pavouk. Kouzli vysavani, sok a vyvolava male pavouci potomky. Je slaba vuci soku & mrazu. Imunni vuci paralyze. Dokazi taky velmi rychle uskakovat do stran, takze lucistnici by se meli mit na pozoru.
Spider Daedra's Spiderling Tam, kde jsou Spider Daedra. Tato vyvolana stvoreni dokazou paralyzovat a obvykle utoci zezadu. Obvykle vas srazi, pokud se jim dostatecne nevenujete a bojujete pouze se Spider Daedra.
Dremora Scout V risi Oblivionu Srdce Daedry, svitky, lektvary Dremora brneni a zbrane Lehci vojak Dremora. Predvoj.
Dremora Archer V risi Oblivionu Srdce Daedry, Ruzne luky a sipy, Dremora brneni Lehci vojak Dremora. Lucistnik.
Dremora Captain V risi Oblivionu Srdce Daedry, svitky, lektvary, Dremora brneni a zbrane Kapitan vojaku Dremora.
Dremora Lord V risi Oblivionu Srdce Daedry, svitky, lektvary, Dremora brneni a zbrane Vudce kapitanu Dremora v oblasti. V Daedricke armade to jsou dustojnici stredni tridy.
Dremora Hatred Keeper V risi Oblivionu klic k Sigilum Sanguis, srdce Daedry, svitky, lektvary, Dremora brneni a zbrane V nekterych vezich v Oblivionu jsou tito dustojnici vyssi tridy trenovani, aby branili vstupy do Sigilum Sanguis. Utocte s rozmyslem a opatrne, planujte sve utoky a obranu.
Dremora Churl V risi Oblivionu Srdce Daedry, svitky, lektvary, Dremora brneni a zbrane Vsechny Dremory muzeme povazovat za tridu Spellsword, ale ti v robach dokazou zaroven vyvolavat. Slabi vuci soku.
Dremora Caitiff V risi Oblivionu Srdce Daedry, svitky, lektvary, Dremora brneni a zbrane Vsechny Dremory muzeme povazovat za tridu Spellsword, ale ti v robach dokazou zaroven vyvolavat. Slabi vuci soku.
Dremora Kynval V risi Oblivionu Srdce Daedry, svitky, lektvary, Dremora brneni a zbrane Vsechny Dremory muzeme povazovat za tridu Spellsword, ale ti v robach dokazou zaroven vyvolavat. Slabi vuci soku.
Dremora Kynreeve V risi Oblivionu Srdce Daedry, svitky, lektvary, Dremora brneni a zbrane Vsechny Dremory muzeme povazovat za tridu Spellsword, ale ti v robach dokazou zaroven vyvolavat. Slabi vuci soku.
Dremora Kynmarcher V risi Oblivionu Srdce Daedry, svitky, lektvary, Dremora brneni a zbrane Vsechny Dremory muzeme povazovat za tridu Spellsword, ale ti v robach dokazou zaroven vyvolavat. Slabi vuci soku.
Dremora Markynaz V risi Oblivionu Srdce Daedry, svitky, lektvary, Dremora brneni a zbrane Vsechny Dremory muzeme povazovat za tridu Spellsword, ale ti v robach dokazou zaroven vyvolavat. Slabi vuci soku.
Dremora valkynaz V risi Oblivionu Srdce Daedry, Daedricke brneni [kyrys, kalhoty a boty], svitky a lektvary . Vsechny Dremory muzeme povazovat za tridu Spellsword, ale ti v robach dokazou zaroven vyvolavat. Slabi vuci soku.
Dremora Feydnaz V risi Oblivionu Srdce Daedry, Daedricke brneni [kyrys, kalhoty a boty], svitky, lektvary a Daedricke zbrane Jako nejsilnejsi ze vsech vojaku Dremora jsou Dremora Feydnaz elitnimi bojovniky v radach Dremory. Strazi Great Tower behem questu Great Gate a jsou velmi odolni.
Xivilai K nalezeni na ruznych mistech v Cyrodiilu [v zavislosti na vasem levelu] a v risi Oblivionu Srdce Daedry, dvourucni zbrane Velici, na magii zamereni Daedra, jsou ale dobri s dvojrucnimi zbranemi [casto Daedricke kvality]. Jsou schopni absorbovat kouzla nahradou za omezene mnozstvi magicky. Slabi vuci soku. Dokazou vyvolat dospeleho Clannfeara na pomoc.

BOSSOVE A UNIKATNI STVORENI

Stvoreni Druhy Vyskyt Ingredience Poznamky
Mehrunes Dagon ve finale Princ destrukce a hlavni prekazka v posledni fazi cesty za splnenim hlavniho questu. Je zaroven autorem "The Mysterium Xarxes".
Akaviri Commaer Mishaxhi Dungeon Pale Pass Ruins The Draconian Madstone Nachazi se v castt Serpent level dungeonu Pale Pass Ruins. Pokud nemate u sebe "Orders of the Akaviri", bude s vami bojovat.
Black Rock Pirate jeskyne Black Rock Caverns Ruzne vylepsene predmety Nemrtvi pirati.
Black Rock Captain jeskyne Black Rock Caverns Ruzne vylepsene predmety Nemrtvy vudce piratu z Black Rock.
King Of Miscarca Ayleidska ruina Miscarca Klic k Miscarca Kral Miscarca. Objevi se se svou straznou zombie, kdyz vezmete Great Ayleid Stone na konci dungeonu Miscarca.
Warden Kastav Dungeon Sancre Tor Klic Wardena Kastava k vezeni v dungeonu Sancre Tor Boss v dungeonu Sancre Tor.
Rielus Dungeon Sancre Tor Ocarovany amulet Nemrtvy pradavny valecnik Blade, ktery byl poslan chranit hrobku Tibera Septima.
Valdemar Dungeon Sancre Tor "Valdemar's Shield" Nemrtvy pradavny valecnik Blade, ktery byl poslan chranit hrobku Tibera Septima.
Alain Dungeon Sancre Tor "Northwind" Nemrtvy pradavny valecnik Blade, ktery byl poslan chranit hrobku Tibera Septima.
Casnar Dungeon Sancre Tor "Mishaxhi's Cleaver" Nemrtvy pradavny valecnik Blade, ktery byl poslan chranit hrobku Tibera Septima.
Sigil Keeper Uvnitr brany Oblivionu behem questu "Great Gate" klic k Sigilum Sanguis Je strazcem Sigilum Sanguis.
Kathutet The Savage Garden - "Mankor Camoran's Paradise" Bas Of The Chosen Je pet urovni nad vami - takze utocte na vlastni nebezpeci. Existuje ale i jiny zpusob, jak si vyzadat jeho pomoc.
Orthe The Forbidden Grotto - "Mankar Camoran's paradise" Dremora zbrane a brneni Kathutetuv bratr. Strazce Forbidden Grotto Prison v "Mankor Camoran's Paradise"
Anaxes Lair of Anaxes - "Mankor Camoran's Paradise" Two-Head Swords Xivilai se jmenem v hlavnim questu. Pokud mu pomuzete, dovoli, aby vam Kathutet pomohl, misto toho, aby se s vami pral.
Mankar Camoran Carac Agaialor - jeho palac v "Mankar Camoran's Paradise" The Amulet of Kings, Mankar Camoran's Robe, Mankar Camoran's Staff Vudce kultu Mythic Dawn a autor "Commentaries on the Mysterium Xarxes".
Raven Camoran Imperial City - Sunken Sewers, Carac Agaialor prsten Mundane [ma cenu hodne zlata], klic ke Sunken Sewers, roba Mythic Dawn, kape Mythic Dawn, zlato Syn Mankara Camorana. Jeho otec bude vyuzivat jeho sil, aby jej privedl zpet pokazde, kdyz jej zabijete. Mozna si ho budete pamatovat z questu "Path Of Dawn" - je onim Sponzorem, ktereho jste meli potkat v Sunken Sewers pod Imperial City's.
Ruma Camoran jeskyne Lake Arrius, Carac Agaialor Staff Of Frost, roba Mythic Dawn, kape Mythic Dawn, zlato Dcera Mankara Camorana. Jeji otec bude vyuzivat jejich sil, aby ji privedl zpet pokazde, kdyz ji zabijete. Mozna si ho budete pamatovat z questu "Dagon Shrine". Byla to ona, ktera vam porucila obetovat Argoniana Mehrunes Dagonovi.
Harrow jeskyne Lake Arrius Cokoliv mu date Spravce svatyne Mehrunese Dagona a vas sponzor v kultu Mythic Dawn [hlavni quest]. Ma vsechen vas inventar, [pokud jste sli potaji a dali vsechen vas majetek kultu Mythic Dawn] pokud budete chtit si z nej neco ukrast zpet.
Daedric Siege Crawler Behem utoku na Brumu v questu "Great Gate" Siege Crawler Sigil Stone Obrovsky chodici Daedricky tank, ktery je schopny srovnat se zemi cela mesta. Ma dva cile - znicit Brumu a zabranit vam v dosazeni Sigilum Sanguis a Great Gate Sigil Stone.
Siege Crawler Sentry Behem utoku na Brumu v questu "Great Gate" Ruzne Daederic zbrane a brneni Vojaci Dremory prirazeni na chraneni Siege Crawlera.
Goblin Jim jeskyne Goblina Jima Ruzne vylepsene zbrane a brneni Dozvite se o nem, ze je jeden z nejlepsich lovcu goblinu v celem Tamrielu. Na konci jeskyne Goblina Jima jej potkate. Je zjevne mimo a napadne vas, sotva vas spatri.
Black Brugo Ayleidska ruina Telepe Ruzne vylepsene luky, sipy, zlato Vudce banditu Black Bow.
Umbra Dungeon Vindasel mec Umbra, Umbra's Ebony brneni V tomhle meci je uveznena duse legendarniho valecnika. Mec take nese jeho jmeno. V tehle hre tento mec ukoristila Umbra, zenska valecnice.
Duch Lady Llathasy Krypta Lady Llathasa v kapli Underscrofta Velke kaple Arkaye v Cheydinhalu Ektoplazma Tenhle prizrak se objevi pouze, pokud otevrete kryptu Lady Llathasa. Za zvuku nadpozemskeho vriskotu se duch objevi za vami.
Ayleid Guardian The Old Way - kanaly Imperial City nelze nic vzit Dve ocarovane sochy, ktere oziji behem posledniho questu v cechu zlodeju.
Worm Thrall Ruins of Nenyong Twyll, jizne od Imperial City cary masa Necromancerova zombie.
Worm Anchorite Dark Fissure Cave jizne od Cheydinhalu Poznamky vysvetlujici ritual "Shade of the Revenant" Necromanceruv sluzebnik - presneji sluzebnik "King Of Worms".
Mannimarco Echo Cave Staff of Worms King of Worms
Spectral Mudcrab Paradise krabi maso Prizracny krab, chranici Ayleidskou skrinku na ostrove v Paradise
obri Slaughterfish pod vodou Obrovska ryba Slaughterfish, hluboko pod hladinou v misi, kde mate pro Gray Foxe ziskat specialni sip.
Uderfrykte Matron Dive Rock luk Frostwyrm, zbytky Svenjy Matka vsech Uderfryktesu. Cast nezdokumentovaneho questu The Horror of Dive Rock.
Unicorn pobliz cesty do Bravilu roh [questovy predmet daedricke svatyne] Je mozne na nem jet, nepriblizujte se vsak k nemu s vytazenou zbrani, nebo na vas zautoci.


Lemundes Ill Cut You Weapon Pack v1.0


Pokud jste se jiz nekdy pri vyvoji modu setkaly s problemem, ze nemuzete nalezt zbran, jenz by svym vzhledem odpovidala unikatni, nabizime vam moznost ziskat balik, vhledove velmi povedenych zbrani. Jedna se o zbrane: Dyky, kratky a dlouhy mec a claymore. Kazdy typ je vyveden vy 4 verzi a sice : bronz, temne-ledove modra, ohnive ruda a svetle-zeleno bila.



Battlestaffs v1.1


Tenzo plugin pridava do hry bojove hole. Pokud vas zajima co to je, pak je odpovedi na vasi otazku to, ze se jedna o kratke hole urcene k mlaceni. Typu holi je 6:

  • Daedricke (tezka, nejsilnejsi)
  • Tezka (tezka, silna)
  • Lehka (lehci, levnejsi, jednorucni)
  • Ledova (mrazive okouzlena)
  • Imperialni (ohnive okouzlena)
  • Necromancerska (lehka, jednorucni)

Tyto hole jsou jednoduse vlozeny do hry, a mohou byt nalezeny kdekoli, od hlubin nekromantskych hrobek az po slavne Imperiel city, od hrozivych vezi Oblivionu az po obycejne kempy banditu. Ziskat se daji i v Rindir’s Staffs, kde je muzes i prodat.



Daggerfall


ite, kdyz se pomalu blizi smrt, clovek zacne uvazovat o tom, jaky zivot prozil, jestli konal dobro, jestli byl zloduch. Nesoudim obyvatele Tamrielu podle zvolene cesty zivotem, ale podle existence dobrodruzstvi vjejich zivote, protoze kdo neprozil jedinou adrenalinovou chvilku vzivote, nema na Svete co pohledavat. Ja jsem presne vte situaci, je mi asi 40 let, presne to nevim, ale snad ano. Prominte, nestacil jsem se predstavit, me jmeno je Paulus Arnim Daggerfall, vlastne jen Paul Arnim - Daggerfall je prizvisko zmista narozeni vHigh Rock. Zbyva mi velmi malo chvilek, umiram na celkovou otravu krve zpusobenou potyckou sjistym ambicioznim necromantem Mannimarcem, Cyrodiil o nem jeste hodne uslysi, zasahl me otravenou elfi dykou zvanou Drap nelidskeho krutovladce, parchant. Nemohu se hybat, nastesti mohu mluvit. Toto je muj pribeh, plny dobrodruzstvi a hrdinskych skutku, takze zmeho pohledu jsem zil zivot, ktery mel naboj.

Jak uz jsem uvedl, narodil jsem se zhruba pred 40 lety vseverozapadni provincii High Rock majitelum konskych staji pred mestem Daggerfall. Moje matka, Alves Arnim, zemrela po mem porodu a otec, Aleron Paulus Arnim, me musel sam vychovavat. Prvni roky zivota staly za prd, staje zkrachovaly a otec prisel o vse. Tehdy porucik strazi, jmenoval se Lex, prisel svojaky Legie zabavit nam tu trochu majetku, co nam zbyla. Udelal to svelikou chuti, sebral nas veskery majetek vhodnote 250 Septimu a ukradl posledniho kone, co jsme jeste meli. Navic otce zatkl, zabavene penize nestacili pokryt dluhy. Aleron Arnim dostal 12 let tvrdeho zalare. Kdyz ho vhlavnim meste soudili, prisahal jsem, ze se Lexovi pomstim. Bylo mi 13 let a byl jsem sam. Dostal jsem povoleno si vzit svoje osobni veci. Oblekl jsem si kozeny krunyr a kozene kalhoty snatepniky po dedovi a dlouhy skleneny mec, ktery byl rodinne dedictvi. Na hlavu jsem si narazil cernou kapi a opustil rodne misto. Penize mi stacili akorat na cestu do provincie Cyrodiil, konkretne do Imperial City. Byl jsem sam a bez prostredku. Zkusil jsem stesti vArene, tam jsem to dotahl na Gladiatora a ziskal prostredky do budoucnosti a vycvicili me tam na obavaneho bojovnika. Penize jsem investoval do studia na Magicke univerzite. Studium mi moc neslo, flakal jsem to, za celou dobu jsem se naucil pouze jedno kouzlo, ktere ale bylo pro mou pozdejsi karieru velmi dulezite. Umel jsem se nejlepe a nejdele zneviditelnovat vcelem rocniku, ale to bylo vse. Ostatni vrhali ohnive a energicke koule, snehove doteky atd., ja umel jen toto. Raminus Polus me shledal jako neperspektivniho a po pul roce me vyhodil. Byl jsem znovu na dne. Umel jsem bojovat, byl jsem skvely akrobat a umel se zneviditelnovat. Praci mi nikde nedali, tak jsem zacal krast....dal jsem se na sikmou plochu, ktera me od 14 let provazela do konce zivota. Muj prvni lup byl nasnade, vykrast zastavarnu Nadity mesec, jehoz majitel byl taky pekny hajzlik a bral lidi na hul. Vjednu rano jsem se nepozorovane prosmykl do budovy a zacal jsem krast, bylo to poprve a byl to adrenalin! Vzal jsem obnos vhodnote 15 000 Septimu a vypadl, ale dost neopatrne, na ulici me sebrali legionari. Dalsi den rano byla nakladacka a rychly soud, dostal jsem 5 let nucenych praci. Zvezeni se mi vsak po mesici podarilo utect, naplanoval jsem si to shodou nahod na den, kdy umrel Uriel Septim VII. Nejaci silenci ho oddelali ve stokach pod imperialnim kanclerstvim a siri se drby, ze je to predzvest nejake hrozne udalosti, do ktere je zapleten primo Mehrunes Dagon, mimochodem peknej posuk. Legia mela dost prace udrzet klid vprovincii a na me se zapomnelo. Zdrhl jsem do Bravilu. Tam me po case kontaktovala zena jmenem Skrivva a nabidla mi praci, pokud bych mel zajem, mam se dostavit kbravilske sose zeny, ktera mistnim prinasi stesti kolem jedne rano. Byl jsem tam vcas a byla tam i ta argonianka. Rekla, ze me sleduje uz delsi dobu, ta kradez vkramu toho smejda, ktery bere na hul vsechny sve zakazniky, a muj nasledny utek zvezeni ji pry inspirovaly, ze mi nabidne praci. Jedna jmenem Grey Foxe. Mam se zavest do remesla Cechu zlodeju, kdyz budu dobry, mozna budu makat i sGrey Foxem, ktery je legenda vcelem Tamrielu, tedy zlodejska legenda – pry okradl samotnou Nocturnal. Skrivva mi dala 100 zlatejch jako motivaci. Mam tyden na vydychani sance a za mam se presunout do Brumy za jistym Ongarem, ktery mi rekne co dal. Po tydnu jsem se hlasil u Ongara vdome, ten me privital a sdelil mi prvni kseft, mam ukrast sosku mrtve hrabenky zhrobky pod Leyawiinem!!! Jsem pry nejschopnejsi novic, tak se mam predvest. VLeyawiinu jsem omamil opata skoomou nalitou do vina a vloudil se do hrobky, straz jsem obesel a slohl sosku, potom jsem se vysmykl ven a jeste jsem uzmul par zlatych zkasicky, jsem to ale hajzlik. Ongar zaril, zadna smrt a vsimli si toho az za dva dny!!! Opat a straz byli zbicovani, che! Ongar me povysil, zaplatil mi a dal mi dalsi ukol. Mam udelat zLexe blba a odlakat ho zpobrezi Imperial City. Tahle nabidka se neodmita!!! Pomsta Univerzite a Lexovi! Kolegyne mi sdelila, ze klic je vtom, ze mam zcizit magickou hul od arcimaga Travena. Tentokrat jsem prolil krev, poprve a ne naposled. Zneviditelnil jsem se a podrizl bojove magy, kteri hlidali teleport do arcimagovych komnat, presl jsem se a hul vzal. Kolem tel se sebehli studenti a ja jsme je nerusene obesel. Lex dostal asi po hodine vynadano, ze honi preludy a nehlida mesto! Dve straze prisli o zivot a navic zmizela hul! Kapitanovi nic jineho nezbylo, nez se sbalit a vypadnout znabrezi. Cech mel klid na praci, Lex je blazen, ktery pronasleduje neexistujici legendu krale zlodeju a Univerzita mi to zaplatila krvi a artefaktem, kdyz me jako nulu hnali sostudou po meste. Ongar neskryval radost, vyplatil mi celych 1 000 Septimu a povysil. Roky bezeli a ja zdokonaloval sve umeni. Moje pusobeni se rozsirilo na Anvil, Skingard, Bravil a hlavne Imperial City. Cheydinhal a Chorrol byly zapovezene kvuli velkemu vlivu Temneho Bratrstva. Vykradal jsem horbky, zlatnictvi, kostely a troufal jsem si i na hrady knizat. Ve 20 letech jsem byl 3.muzem Cechu, po Grey Fox a Skrivve. Neznali mou tvar, ale jmeno ano, pamatovali si ho hodne dobre, mluvili za me ciny vhodnote milionu Septimu!!! Bohuzel, stinna stranka veci si zadala i vrazdy a jako vysoce postaveny clen jsem si to mohl dovolit, za 6 let 35 vrazd a jeden milion ukradenych zlatych. Sve rodiste jsem proslavil a ke jmenu Paulus Arnim pridali Daggerfall, takze ted jsem byl Paulus Arnim Daggerfall nebezpecny zlodej a vrah, pomalu jsem byl slavny jako Grey Fox. Byla na me vypsana odmena 20 000 zlatych a sli po me snad vsichni, Legie, lovci zlodeju, daedry, potvory, nevim co vsechno. Ale rodiste, kde me zavrhli, ted bylo misto mych fandu a ze staji udelali muzeum, aspon neco. Grey Fox naplanoval silenou operaci, ve ktere chtel ziskat nejake posvatne svitky zImperial Palace!!! Silenost! Pripravy zabraly par mesicu, ale nakonec se vse povedlo. Ja se na nich podilel take, mel jsem ukrast Savillas Stone zchramu otcu Mury. Byli sice slepi, ale krystal nedali lacino, mel jsem kdispozici pet chlapu, ale mnisi bojovali jako o zivot, pred chramem se udelala mela, ja jsem vyuzil situace a zaplul do katakomb. Po usilovnem hledani jsem se ke krystalu dostal a vzal ho, ale po letech kradeni jsem zapomnel na opatrnost, pristihli me tri knezi, nezbylo nic jineho, nez je zabit, vytahl jsem svuj skleneny mec a pustil se do nich, usekal jsem hlavy. Vysel jsem ven a tam byly hotova jatka, mi druzi lezeli vkaluzich krve pred kostelem a mnisi bezeli do Brumy pro legii. Musel jsem rychle vypadnout, zneviditelnil jsem se a po precteni svitku jsem se prenesl kOngarovi, kde na me cekal Grey Fox. Meli jsme vse, cekal jsem prideleni nejvetsi loupeze ery, ale nedostalo se na me! Grey Fox mi vyplatil odmenu, ale ukol necha na jinem – zklamal jsem ho tema jatkama vchramu Mury. Nechce pry zbytecne krveproliti a ja svymi ciny udelal zCechu zlodeju Cech vrahu. Zkousnul jsem to, penize prijal, ale hlodalo to ve me do konce zivota, jedny jatka a prisel jsem o nejvetsi kseft kariery! Ten chlapek to ale opravdu dokazal, po strastiplne ceste se vplizil do palace a ukradl ty prastare svitky!!! Podarilo se mu je donest az ke Grey Fox. Tohle byla nejvetsi loupez vdejinach ery. Cele vedeni Cechu se muselo na cas zImperial City stahnout do ustrani, protoze bylo moc horko. Uchylili jsme na na farmu Lorda Drada, ktery snami spolupracoval. Oslavovali jsme a uzivali si slavy, rozsirilo se to po celem Tamrielu! Grey Fox se stal definitivne nesmrtelnym, ten chlapec Mistrem zlodejem a na me se zase o neco zvysila odmena, uz to delalo rovnych 30 000 zlatych. Grey Fox ale dosahl ceho chtel a predal vedeni svemu naslednikovi, nebyl jsem to ovsem ja! Byl to ten hajzl, co mi sebral ukol! Toto byla uz druha rana vkratke dobe, za roky poctive sluzby se mnou zase vymetli! Nenechal jsem na sobe nic znat a novemu sefovi jsem poblahopral. Zrada ale ve me natolik hlodala, ze jsem se rozhodl kpomste. Na farme bylo cele vedeni Cechu, ktere citalo 10 nejhledanejsich osob Imperia, vyjma vrahu. Vnoci jsem se oblekl do zbroje, nasedl na kone a odjel do Anvilu za kapitanem strazi. Dal jsem mu vkaz, ze se snim sejdu na Gold Bay. Skutecne prisel a ja mu udal papalase Cechu zlodeju!!! Toto byla ma pomsta! Do 3 hodin byla dana dohromady posadka citajici vojaky Legie zAnvilu, Skingardu a Imperial City. Vpet rano vzali Dradovu usedlost utokem, Skrivva prisla o zivot vbitve, stejne jako pet dalsich. Byvaly Grey Fox sice utekl, ale zajati byl jeho nastupce, Methrendel, Armand Christophe a Amusei. Byli prevezeni do hlavniho mesta a souzeni za letite ciny Cechu. Armand, Amusei dostali 25 let, Methrendel 20 let a novy Grey Fox byl popraven, jeho predchudce, nejslavnejsi nositel masky, byl dopaden tyden po procesu vAnvilu jako Cizinec. Dostal dozivoti a byl vystavovan jako triumf snazeni Legie. Jako odmenu za udani jsem byl omilosten a dostal provizi 80 000 Septimu. Abych nebyl u zbylych zlodeju nebyl vpodezreni, ze se mi nic nestalo, tak to vedeni Legie naraficilo tak, ze se mi vbitce podarilo utect. Nastesti jim to verejnost zbastila. A muj kredit se zase zvedl. Paulus Arnim Daggerfall jako jediny dokazal osalit Legii a stal jsem se jeste vice slavnym, pritom jsem zil pod ochranou rise. Cech se rozpadl a ja si zil pohodovym a nakladnym zivotem, bylo mi teprve dvacet a zivot byl prede mnou. Na Cyrodiil jsem chtel zapomenout, koupil jsem si vuz skonskym sprezenim a na nej jsem nalozil veskery svuj nakradeny majetek a stahl jsem se do Morrowindu. Za sidlo jsem si vybral mesto Balmora, koupil si dum a zalozil novou identitu. Nyni jsem vystupoval jako Rodrigo Cell a byl jsem uspesny obchodnik zBlack Marsh. Daggerfall bylo jmeno zname i vMorrowindu, takze jsem ho nechal zit, ale nebylo znamo, kde je mu konec. Dalsich 20 let jsem zil vklidu, mel jsem dost vrazd a kradeni. Moji slabosti byl chlast a devky, pomalu ze se mela troska, az se jednou stala jedna udalost. Pri jednom zmnoha mejdanu jsem se ozral jako dobytek a zacal vzpominat na svou minulost, ale znacne nahlas. Vsichni byli skoro na mol, brali to jako zert, ale ne vsichni. Rod Hlaalu si delal zalusk na muj majetek a udal me. Legii trvalo par hezkych mesicu, aby to zakopala pod koberec. Ja dostal strach a zacal jsem zase makat, abych se dostal do drivejsi formy. Pres den jsem byl obchodnik a po vecerech jsem zase zacal krast. Ozivil jsem zlodejskou legendu. Jednou mi muj donasec prinesl zpravu o zajimavem artefaktu, jednalo se o elfskou dyku zvanou Drap nelidskeho krutovladce, ktery kdysi patril vladci Miscarcandu, potom ho vlastnil jeden upir ve sluzbach Temneho Bratrstva. Dyka je hodne draha a mocna. Chtel jsem ji za kazdou cenu, za mlada jsem dokazal krast nejvetsi artefakty Tamrielu, tak tohle nebude problem. Elfskou zbran vlastnil nejaky necromant Mannimarco, ktery pritahl odnekud do Cyrodiilu a usidlil se nekde vokoli Brumy. Sebral jsem se a vratil se po letech na stara dobra mista. Nechal jsem Mannimarca sledovat. Spiclove mi donesli, ze ten chlapek ma kolem sebe slusnou hordu nohsledu, ale kazdy prvni den vtydnu chodi vykradat hroby vCheydinhalu na verbovani novych sil. Pockal jsem si na nej. Ve tri rano tam dosel, sam.....Prikrocil jsem knemu. ,,Mannimarco, dobrej vecer.spustil jsem. ,,My se zname? Ja tebe teda ne!odpovedel mi. ,,Mam zajem o neco, co je tvoje, je to takova mala vecicka, pro me ma velkou cenu!!! ,,Kdo jsi? Odpovez, nez te zabiju, budes dobrej kandidat na mou osobni straz, ovsem nemrtvou, cha!dorazel na me Mannimarco. ,,Jsem Paulus Arnim Daggerfall! ,,Nejslavnejsi zlodej vTamrielu!krikl jsem pysne. ,,Aaaaaa, samotny Arnim, vychutnam si te!rekl a chystal se na souboj. ,,Fajn, uz jsem pozabijel fakt hodne potvor, lidi a ruzny haveti, ty budes dalsi do poctu, hajzle!zamachroval jsem a tasil mec. Mannimarco na me poslal paralyzacni kouzlo, ale ja stacil uhnout. Rozmachl jsem se a usekl mu ruku. Zarval, ale seslal na me elektricky vyboj, dostal jsem ranu a zavravoral kzemi. Ten parchant neco zamumlal a ruka mu dorostla, vruce se mu vytvorila ohniva koule a znovu to do me poslal. Odrazilo me to dva metry dozadu a zastavil se o zed, navic mi chytl dreveny stit. Vstal jsem a vsi silou se na nej vrhl, ale stacil vytahnout Drap a bodnul do meho bricha. ,,Kurva,aaaa!!zarval jsem. Mannimarco zatahl dyku do pochvy a pravil:,,Za par dni si pro tebe prijdu, tesim se! Rano me tam nasli. Jeden ze starsich lidi me poznal. Nahlasil me a legionari si pro me prisli. Hodili me vhadrech do vezeni. Poslali ke me felcara, mumlal cosi o otrave krve jedem, dal mi na ranu mast, ale jenom mi pomuze prezit do dalsiho dne, pak chcipnu. Ted tady dodelavam, zbyva mi neco pres par hodin, je tu zima, spina a jsem sam. Chtel jsem vsechno a na konci zivota nemam nic............



Tanec s ohnem


I.
Cisarske mesto Cyrodiil
7. mrazivec, rok 397 treti ery

dalo se, ze budova Atriovy stavebni agentury je v palaci odjakziva, plna uredniku a realitnich agentu, kteri planovali a kontrolovali snad vsechny stavby v Cisarstvi. Tato strizliva budova s jednoduchym prucelim na malem, avsak vyznamnem namesti v Cisarskem meste pochazela z doby vlady cisare Magnuse. Pracovali v ni energicti a ambiciozni panove a pani stredni tridy, ale i spokojeni lide ve strednim veku, jakym byl i Decumus Scotti. Nikdo si nedokazal predstavit svet, v nemz by Agentura neexistovala, a ze vsech nejmene prave Scotti. Presneji receno, nedokazal si predstavit svet, v nemz by v Agenture nepracoval on.

"Lord Atrius si je tvych prispevku dobre vedom," rekl vedouci urednik a zavrel nizka dvirka, oddelujici Scottiho kancelar od te jeho. "Ale jiste vis, ze casy jsou tezke."

"Jiste," rekl prkennym hlasem Scotti.

"Lide Lorda Vanecha jsou pro nas v posledni dobe velkou konkurenci a pokud mame prezit, musime pracovat efektivneji. To bohuzel znamena propustit nektere z nasich starsich uredniku, kteri sice v minulosti patrili mezi nejlepsi, nyni vsak jejich vysledky nejsou az tak presvedcive.

"Chapu. Neda se s tim nic delat."

"Jsem rad, ze rozumis," usmal se vedouci urednik a obratil se k odchodu. "Svou kancelar, prosim, uvolni bezodkladne."

Scotti se pustil do tezkeho ukolu usporadat vsechnu rozdelanou praci tak, aby ji mohl predat svemu nastupci. Nejspis to bude mlady Imbrallius. Vetsiny prace se jiste zhosti se cti, a je tomu tak dobre, filozofoval Scotti. Ten kluk se umi otacet. Schvalne co si ale pocne s temi kontrakty na novou sochu svate Alessie, o nez pozadal chram Jedineho. Nejspis vymysli nejakou urednickou chybu, svede ji na sveho stareho predchudce Decuma Scottiho a pozada o dalsi financovani, aby ji mohl napravit.

"Nesu postu pro Decuma Scottiho z Atriovy stavebni agentury."

Scotti vzhledl. Pred nim stal poslicek s masitou tvari a energicky mu podaval zapeceteny svitek. Vzal ho, hodil chlapci zlatou minci a otevrel list. Podle mizerneho pisma, strasneho pravopisu, desive gramatiky a celkove naprosto neprofesionalniho tonu bylo hned jasne, kdo je autorem. Liodes Jurus, byvaly kolega, ktery pred nekolika lety ze Stavebni agentury odesel pote, co byl obvinen z necistych obchodnich praktik.
---

"Drahy Skotti,
hadam, ze jsi byl vsdycky zvjedav, co se se mnou stalo. A ze lesy jsou tim poslednim mistem, kde bysi mne hledal. Jenze prave tam ted jsem. Ha ha. Jestli jses dost chytrej a chces pro Lorda Atria (a taky pro sebe, ha ha) vydelat hromadu penez, prijedez do Vallinwudu brzo i ty. Jestli posledni dobou sledujez politicky deni, mozna vys, ze mezi Bossmery a jejich sousedy Elswery posledni dva roky tak trosku zuri takova jako valka. Teprf nedavno se situace trochu uklidnila a je tu spousta veci, ktere je treba znova postavit.
Mam tu vic prace, nez dokazu zvladnout. Potrebuju nekoho s trochou povesti, nekoho, kdo zastupuje uznavanou kancelar a s kym lidi radi podepisou smlouvy. Ten nekdo jses ty, muj prateli. Prijet a zaskoc za mnou do hospody u Mamy Pakosove ve Falinnesti ve Vallinwudu. Budu tam cekat dva tydne. Nebudes litovat!

       Jurus
P.S.: Jestli muzes, privez zebou vuz dreva.
---

"Co to tam mas, Scotti?" zeptal se kdosi.

Scotti sebou trhnul. Byl to Imbrallius, tim svym zatracene peknym ksichtem nakukoval skrz dvirka a usmival se zpusobem, ktery vzdycky rozehreje srdce i tech nejlakomejsich zakazniku a nejlinejsich kameniku. Scotti ukryl dopis do kapsy.

"Osobni korespondence," usklibl se. "Neboj, hned jsem pryc."

"Nemusis kvuli me spechat," rekl Imbrallius a vzal ze Scottiho stolu nekolik prazdnych formularu. "Prave mi dosly a pisari maji plne ruce prace, tak jsem si rikal, ze tobe par papiru jiste nebude chybet."

Mladik odesel. Scotti vyndal dopis a znovu ho precetl. Pak se zamyslel nad svym zivotem, coz delal skutecne zridka. Pripominal mu more neutralni sede barvy a cernou nekonecne vysokou zed‘, ktera se nebezpecne priblizovala. Vedl skrze ni jediny uzky pruchod. Rychle, nez si to stihne rozmyslet, popadl stusek prazdnych formularu s trpytivou zlatou hlavickou "Atriova stavebni agentura s poverenim Jeho Cisarske Milosti" a ukryl je do tasky s osobnimi vecmi.

Druhy den se pustil do sveho velkeho dobrodruzstvi a citil se pri tom tak skvele a odvazne, az mu to pusobilo zavrate. Zajistil si misto v karavane cestujicich do Vallenwoodu, jedine, ktera ten tyden mirila z Cisarskeho mesta na jihovychod a mela ozbrojeny doprovod. Mel jen par hodin na to, aby se sbalil, koupit vuz plny dreva vsak nezapomnel.

"Za kone, co tu karu potahne, budes muset zaplatit neco navic," zamracil se vudce karavany.

"To jsem predpokladal," pokusil se Scotti o svuj nejlepsi Imbralliovsky usmev.

To odpoledne se na cestu znamou krajinou okoli Cisarskeho mesta vydalo celkem deset vozu. Projizdely podzimnimi loukami, klidnymi lesy a malebnymi vesnickami. Zvoneni konskych podkov na kamennem dlazdeni Scottimu pripomnelo, ze cestu pred casem postavila Atriova stavebni agentura. Pet z osmi potrebnych smluv psal vlastni rukou.

"Moc chytre, ze si vezes to drevo," rekl Breton se sedymi vousy, ktery jel vedle nej. "Delas v obchodu, nemam pravdu?"

"Da se rict," rekl Scotti zpusobem, o nemz doufal, ze vypada tajemne. Pak se predstavil. "Decumus Scotti."

"Gryf Mallon," rekl muz. "Jsem poeta, presneji receno prekladatel stare bosmerske literatury. Zabyval jsem se prave nekolika nove objevenymi castmi Mnoriad Pley Bar, kdyz pred dvema lety vypukla ta valka a ja musel odejit. Jestli znate Zeleny pakt, urcite musite znat i Mnoriad."

Scotti si pomyslel, ze ten chlap mozna placa nesmysly, ale pokyval hlavou.

"Prirozene nemohu predstirat, ze Mnoriad je tak prosluly jako Meh Ayleidion, nebo tak prastary jako Dansir Gol, ale myslim, ze ma pozoruhodny vyznam, chceme-li porozumet podstate smysleni Bosmeru z mereliticke doby. Pocatek averze lesnich elfu k porazeni vlastnich stromu nebo k jakemukoliv rostlinnemu jidlu - ackoliv jim paradoxne nedela zadne problemy dovazet rostlinne produkty z jinych zemi - podle meho nazoru souvisi s jistou pasazi v Mnoriad." Mallon sahl po svych spisech, hledaje prislusnou stranku.

K Scottiho nesmirne uleve karavana brzy zastavila, aby se utaborila na noc. Byli na strmem utesu nad sedavou rickou a pred nimi lezelo rozlehle udoli Vallenwoodu. Pouze vzdaleny krik racku daval vedet, ze nedaleko na zapade je more. Stromy zde byly tak vysoke a silne, propletene do neuveritelnych uzlu starych cele veky, ze se zdaly nepruchodne. Na utesu na okraji taboriste stalo nekolik mensich stromu, jejichz nejnizsi vetve byly pouhych patnact stop nad zemi. Pro Scottiho to byl tak neznamy pohled a moznost prochazky divocinou byla tak neodolatelna, ze nedokazal spat.

Mallon nastesti nalezl nejakeho jineho akademika, hledajiciho odpovedi na hadanky pradavnych kultur. Dlouho do noci recitoval bosmerske verse v originalu i ve vlastnim prekladu, pricemz pro vetsi dramaticnost v nekterych pasazich temer vzlykal, v jinych kricel ci naopak septal. Scotti pomalu zacinal usinat, kdyz ho probudilo nahle zaprasteni dreva.

"Co to bylo?"
Mallon se usmal. "Tuhle pasaz mam take rad. Jmenuje se 'Vzyvani cerne zloby nebes, tanec s ohnem --'"

"V lese poletuji obrovsti ptaci," zaseptal Scotti a ukazal na temne stiny, mihajici se nad nimi.

"S tim bych si nedelal starosti," rekl Mallon, podrazden vyrusenim. "Ted‘ si poslechnete, jak poeta popisuje Herma-Moraovo vzyvani v osmnacte kapitole ctvrte knihy."

Nektere stiny v lese poletovaly jako ptaci, jine se plazily a pripominaly obri hady, a dalsi staly vzprimene jako lide. Zatimco Mallon recitoval sve verse, sledoval Scotti, jak postavy lehce preskakuji z vetve na vetev, ac je delily vzdalenosti neprekonatelne pro cokoliv, co nema kridla. Stiny se shromazdovaly po skupinkach a pak znovu preskupovaly, dokud nebyly na vsech stromech kolem taboriste. Nahle se vrhly dolu.

"Maro, chran nas!" krikl Scotti. "Je jich jako much!"

"Nejspis to jsou sisky," pokrcil rameny Mallon, aniz se otocil. "Na nekterych stromech jich byva neuveritelne --"

V taboristi zavladl zmatek. Vozy vzplaly, osvobozeni kone s rincenim prchali, z rozbitych sudu se lilo vino, pitna voda a koralka. Hbity stin prebehl kolem Scottiho a poety a neuveritelne rychle a elegantne pritom prorezaval pytle s obilim a sbiral vacky zlata. Scotti ho ostre zahledl pouze jednou, kdyz ho osvetlil plamen, ktery nahle vzplal opodal. Bylo to stihle stvoreni se spicatyma usima, velkyma zlutyma ocima, skvrnitou kozesinou a ocasem pripominajicim bic.

"Vlkodlak," zaseptal Scotti a skrcil se do stinu.

"Jeste hur," zastenal Mallon. "Cathay-raht. Je to nejaky druh Khajiitu. Prisli drancovat."

"Jsi si jisty?"

Stvoreni zmizela stejne rychle, jako se objevila. Temny les je pohltil jeste drive, nez stacili rytir a bojovy mag, doprovazejici karavanu, vubec poradne otevrit oci. Mallon a Scotti bezeli ke srazu a spatrili, jak z ricky vybihaji desitky drobnych postav, otrepavaji se a mizi v lese.

"Vlkodlaci nejsou takhle obratni," rekl Mallon. "Urcite to byli Cathay-raht. Zatraceni zlodeji. Diky Stendarrovi, ze si neuvedomili hodnotu mych zapisku. Jen diky tomu jsem neprisel o vsechno.

II.

Byla to uplna spoust‘. Za pouhych nekolik minut Cathay-Raht ukradli nebo znicili temer vsechny hodnotne veci v karavane. Vuz se drevem, ktery chtel Decumus Scotti prodat Bosmerum, ty potvory zapalily a pak jeste svrhli ze srazu. Jeho obleceni a drahocenne formulare s uredni hlavickou se valely v bahne a rozlitem vine. Vychazejici slunce zastihlo poutniky, obchodniky a dobrodruhy z karavany, jak sbiraji zalostne zbytky sveho majetku a zoufale pritom beduji.

"Nejspis bych nemel nikomu rikat, ze se mi podarilo zachranit sve poznamky k prekladu Mnoriad Pley Bar," septal poeta Gryf Mallon. "Nejspis by mi je ukradli."

Scotti se premohl a nechal si ujit prilezitost sdelit mu, jak straslive malou hodnotu temto papirum prave on priklada. Namisto toho si spocital mince v mesci. Tricetctyri zlatych. Pro podnikatele zakladajiciho firmu to skutecne neni mnoho.

"Hej!" ozvalo se z lesa. Z housti se vynorila mala skupina Bosmeru, oblecenych v kozene zbroji a ozbrojenych. "Pritel ci nepritel?"

"Ani jedno," zavrcel vudce karavany.

"Vy musite byt ti z Cisarskeho mesta," zasmal se muz, vysoky a hubeny mladik s lisci tvari. "Slyseli jsme, ze jste na ceste. Zjevne se to dozvedeli i nepratele."

"Myslel jsem, ze valka skoncila," zareptal jeden z nyni jiz ozebracenych obchodniku.

Bosmer se znovu zasmal: "Na tom neni nic valecneho. Jen takove male hranicni podnikani. Jedete do Falinesti?"

"Ja ne," zakroutil hlavou vudce karavany. "Ja tady skoncil. Nejsou kone, neni karavana. Uz takhle na tom priserne prodelam.

Muzi i zeny se shlukli kolem vudce, protestovali, hrozili a prosili, on vsak odmitl i jen jednou nohou vkrocit do Valenwoodu. "Pokud takhle vypada mir", rekl, "tak radsi prijedu az za pristi valky."

Scotti to zkusil jinak a pristoupil k Bosmerovi. Mluvil autoritativnim, avsak klidnym hlasem, jaky pouzival pri jednani s linymi drevorubci. "Nepredpokladam, ze by pro vas byla neprijatelna moznost doprovodit mne do Falinesti, ze? Jsem zastupce vyznamne cisarske spolecnosti, Atriovy stavebni agentury, a prisel jsem pomoci napravit a ulehcit cast problemu, ktere vasi provincii prinesla valka s Khajiity. Vlastenectvi --"

"Dvacet zlatych, a sva zavazadla si poneses sam, pokud ti nejaka zbyla," odpovedel Bosmer.

Scotti si vzpomnel, ze ani jednani s linymi drevorubci mu obvykle prilis nesla.

Na zaplaceni melo sest lidi. Mezi temi bez prostredku byl poeta, ktery Scottiho pozadal o pomoc.

"Promin, Gryfe, zustalo mi jen ctrnact zlatych. To mi nebude stacit ani na slusny pokoj ve Falinesti. Skutecne bych ti rad pomohl, ale nejde to," rekl Scotti a snazil se uverit tomu, ze mluvi pravdu.

Skupina sesti poutniku a jejich bosmersti pruvodci zacali opatrne sestupovat kamenitou stezkou kolem utesu. Za hodinu jiz byli hluboko ve Valenwoodskych lesich. Nebe zaclonil nekonecny baldachyn vsech odstinu hnedi a zeleni. Pod jejich nohama vytvorily mnohasetlete nanosy spadaneho listi hluboke a tlejici more humusu. Hnijicim listim sli nekolik mil, dalsich par se propletali labyrintem stezek mezi spadanymi kmeny a nizkymi vetvemi obrich stromu.

Celou tu dobu, hodinu po hodine, sli neunavni bosmersti pruvodci tak rychle, ze lide z mesta meli co delat, aby se jim neztratili v dali. Maly obchodnicek s cervenou tvari a kratkyma nohama spatne slapl na shnilou vetev a upadl by, kdyby mu jeho pratele nepomohli. Bosmerove se zastavili jen na chvili, ale i kdyz stali, jejich oci neustale bloudily po stinech poletujicich v temnem lese. Pak se vydali na dalsi cestu nezmensenou rychlosti.

"Z ceho jsou tak nervozni?" zasipal podrazdene obchodnik. "Dalsi Cathay-Raht?"

"Nebud‘te smesny," zasmal se nepresvedcive Bosmer. "Khajiiti takhle hluboko ve Valenwoodu? V dobach miru? To by si nikdy nedovolili."

Kdyz se skupina dostala dost daleko od udolni baziny, tak ze ji prestal suzovat neprijemny zapach, pocitil Scotti bodnuti hladu. Podle Cyrodiilske tradice byl zvykly na ctyri jidla denne. Hodiny neprerusovane namahy bez jidla nebyly soucasti rezimu dobre placeneho urednika. Mlhave se zamyslel, jak dlouho asi uz jdou dzungli. Dvanact hodin? Dvacet? Nebo cely tyden? Cas nemel vyznam. Slunecni svetlo proniklo strechou z vetvi jen zridka. Jedine trvale osvetleni poskytovaly fosforeskujici houby na padlych kmenech stromu.

"Nemohli bychom se zastavit, odpocinout si a najist se?" zavolal na pruvodce daleko vpredu.

"Uz jsme nedaleko Falinesti," prisla odpoved. "Tam je spousta jidla."

Nekolik dalsich hodin cesta stoupala po kraji utesu, nejprve nad spicky stromu, pak az k vrcholkum dalsich. Za jednim prudkym ohybem se cestovatele ocitli v polovine vysky vodopadu, spadajiciho snad sto stop dolu. Nikdo nemel silu si stezovat, kdyz zacali splhat po strmych kamennych schodech, jen bezmyslenkovite zvedali nohy a nemysleli na nic nez na unavu. Bosmersti pruvodci davno zmizeli v mlze, Scotti vsak splhal, dokud neprekonal i posledni schod. Pak se svalil a zhluboka dychal. Vytrel si z oci pot a ricni vodu a spatril na horizontu pred sebou Falinesti.

Mesto bylo vybudovano na obrovitem dubu, jehoz koreny premost‘ovaly reku a tahly se daleko po obou brezich. Jako prosebnici u sveho krale ho obklopovaly haje a sady mensich stromu. V mensim meritku by se ten strom dal prohlasit za neobycejny: jeho vetve byly zkroucene a propletene a koruna ze zlate a zelene barvy byla vskutku nadherna, plna vyhonku a trpytici se mizou. Pri vysce jedne mile a sirce temer polovicni to ale byla ta nejuzasnejsi vec, kterou kdy Scotti videl. Pokud by nebyl hladovejicim muzem s dusi urednika, urcite by se rozezpival.

"Tady jsi," rekl vudce jejich pruvodcu. "Nebylo to daleko. Meli byste byt radi, ze se blizi zima. V lete je mesto daleko na jihu provincie."

Scotti nevedel, co si ma pocit. Pohled na vertikalni metropoli, kde se lide pohybovali jako mravenci, ho uplne dezorientoval.

"Neznate nahodou hostinec nazvany," odmlcel se a vytahl z kapsy Juruv dopis, "nejak jako 'U matky Pakostove'?"

"U matky Pascostove?" zasmal se Bosmer svym oblibenym pohrdlivym smichem. "Chcete bydlet tam? Navstevnici vetsinou davaji prednost hostinci Aysia Hall v hornich vetvich. Je drahy, ale moc pekny."

"Ja si to nevybral. Mam se tam s nekym setkat."

"Jestli tam vazne chcete, vyjed‘te do Havel Slump a zeptejte se tam. Hlavne se neztrat‘te v Zapadni ctvrti a neusnete tam nekde na ulici."

Jeho mladym pratelum to evidentne pripadalo jako skvely zert a zatimco Scotti prekracoval spletite koreny na ceste ke kmenu Falinesti, doznival za nim jejich smich. Zem byla plna listi a odpadu a kazdou chvili z vysky spadla lahev ci okousana kost, takze sel s hlavou zdvizenou vzhuru. Nahoru a dolu po rozlozitem kmeni se pohybovala slozita splet plosinek upevnenych na tlustych vyhoncich, za nez tahali delnici s rukama silnejsima nez volske stehno. Scotti pristoupil k muzi na nejblizsi plosince, ktery prave odpocival a kouril vodni dymku.

"Mohl bys me vzit do Havel Slump?"

Muz kyvl a za par minut byl Scotti 200 stop ve vzduchu na plosine mezi dvema mohutnymi vetvemi. Nad nim byla nepravidelna zmet‘ vetvicek a mechu, tvorici spolecnou strechu nekolika tuctum malych budov. Videl jen nekolik chodcu, za nedalekym rohem vsak slysel hlasy a hudbu. Dal vytahari minci a zeptal se, kde najde hospodu U matky Pascostove.

"Primo pred tebou, pane, ale ted‘ tam nikdo nebude," rekl vytahar a ukazal smerem, z nejz prichazel hluk. "V den Jitreni se vsichni v Havel Slump vyrazi bavit."

Scotti opatrne vyrazil uzkou ulici. Ackoliv podlaha vypadala stejne pevne jako mramorove promenady Cisarskeho mesta, v kure byly drobne trhliny, skrz ktere bylo videt vrazednou hlubinu. Na chvili se posadil, aby si odpocinul a zvykl na pohled dolu. Byl krasny den, to jiste, ale nez se stacil Scotti pokochat, zase podesene vyskocil. To malicke drevene pristaviste, pevne ukotvene dole na rece, se evidentne o nekolik palcu pohnulo, zatimco se dival. Ale nemohlo se prece pohnout vubec. Pohnulo. Stejne jako vsechno kolem. Mesto Falinesti slo kupredu, a nebyla to zadna metafora. A vzhledem ke sve velikosti kracelo docela rychle.

Scotti vstal a vkrocil do mraku koure, vznasejiciho se na ceste za rohem. Byla to ta nejlepsi pecene, kterou kdy citil. Zapomnel na strach a zrychlil.

"Zabava," jak to oznacil vytahar, probihala na obrovske plosine upevnene ke stromu, dost siroke, aby mohla byt namestim v kteremkoliv meste. Bok po boku tam byla natlacena neobycejne pestra sbirka tech nejpodivuhodnejsich lidi, ktere kdy Scotti videl. Mnozi jedli, mnohem vic jich pilo a nekteri tancili na hudbu loutnisty a zpevacky, usazenych na vyvysene vetvi. Vetsinou to byli Bosmerove, skutecni domorodci v pestrych odevech z kuze a kosti, bylo tam vsak i ne malo orku. Davem se propletali osklivi opici lide, snazili se tancovat a navzajem na sebe pokrikovali. Nekolik hlav, ktere vykukovaly nad davem, nepatrilo, jak si Scotti puvodne myslel, velmi vysokym lidem, ale rodine kentauru.

"Date si trochu skopoveho?" zeptal se scvrkly starik, ktery na doruda rozpalenych kamenech opekal obrovske zvire.
Scotti mu rychle zaplatil zlatku a zakousl se do stehna, ktere dostal. A pak dalsi zlatku a dalsi stehno. Deda se jen zachechtal, kdyz se Scotti zakuckal kusem chrupavky, a podal mu dzbanek peniveho bileho napoje. Scotti ho vypil a pocitil, jak mu telem prochazi mravenceni, jakoby ho nekdo lechtal.

"Co to je?" zeptal se.

"Jagga. Kvasene praseci mleko. Za zlatku ti dam lahev a jeste trochu skopoveho."

Scotti souhlasil, zaplatil, zhltnul maso, vzal lahev a zapadl do davu. Sveho spolupracovnika Lioda Jura, muze, ktery mu poradil, aby odjel do Valenwoodu, nikde nevidel. Kdyz z lahve zmizela tretina napoje, prestal Scotti Jura hledat. Kdyz byla z poloviny prazdna, tancoval uz s ostatnimi a ignoroval trhliny v podlaze a diry v hrazeni. V dobe, kdy v lahvi zbyvala trocha, si vymenoval vtipy se skupinou tvoru, jejichz jazyku vubec nerozumel, a nez ji stacil uplne dopit, chrapal uz kdesi u zdi, zatimco kolem jeho netecneho tela dal pokracovala zabava.

Rano, jeste se zavrenyma ocima, mel Scotti pocit, ze ho nekdo liba. Sespulil rty, aby mu to oplatil, hrudi mu vsak nahle projela ostra bolest a prinutila ho otevrit oci. Spatril, ze na nem sedi hmyz velikosti telete, drti mu svou vahou zebra a ostryma nohama ho drzi na miste, zatimco spicaty spiralovity sosak trhal jeho kosili. Vykrikl a snazil se vyprostit, stvura vsak byla prilis silna. Nalezla snidani a hodlala ji dojist.

Je konec, pomyslel si Scotti vztekle. Nemel jsem odchazet z domova. Mohl jsem zustat ve meste a mozna bych nalezl praci u Lorda Vanecha. Mohl jsem zacit jako mladsi urednik a znovu se vypracovat.

Nahle se sosak vysunul z rany. Stvoreni se zachvelo, vyplivlo trochu zluteho hnusu a chciplo.

"Mam ho!" zavolal kdosi nedaleko.

Scotti chvili nehnute lezel. V hlave mu hucelo a hrud‘ mel v jednom ohni. Koutkem oka spatril pohyb, jak se k nemu ritilo dalsi hmyzi monstrum. Pohnul se ve snaze osvobodit se od mrtveho tela, nez se mu to vsak podarilo, opet zazpival luk a druhou potvoru probodl sip.

"Dobra rana," zavolal jiny hlas. "Strel znovu toho prvniho, jeste se trochu hybe!"

Tentokrat Scotti naraz sipu citil. Vykrikl, hmyzi telo vsak jeho hlas prilis zastiralo. Opatrne se pokusil vystrcit nohu a prekulit se, pohyb vsak evidentne presvedcil lucistniky, ze nestvura jeste zije, za coz si vyslouzila dalsi sprsku sipu. Kdyz strelba prestala, byla uz nestvura tak derava, ze Scottiho smacely proudy jeji krve, nejspis spolu s krvi mnoha jejich obeti.

Kdyz byl Scotti maly kluk, jeste nez z takovych hloupych zabav vyrostl, chodil casto do Cisarske areny na bojove zapasy. Vzpomnel si, ze jeden veteran mu jednou prozradil sve tajemstvi: "Kdykoliv nevim, co delat, a mam stit, zustanu za nim."

Scotti se te rady podrzel. Po hodine, kdyz uz neslysel strelbu, odsunul mrtve telo, a co nejrychleji vstal. Na posledni chvili. Jeho smerem uz mirila parta osmi mladych lucistniku, pripravenych ke strelbe. Kdyz ho uvideli, rozesmali se.

"Nerikal ti nekdo, abys nespal venku na Zapadnim namesti? Jak mame ty cizopasniky vyhubit, kdyz je vy opilci porad krmite?"

Scotti potrasl hlavou a vykrocil pres namesti, zpet do Havel Slump. Byl zakrvaceny, roztrhany a unaveny a vypil trochu moc kvaseneho praseciho mleka. Nechtel nic jineho nez slusne misto, kde by si mohl lehnout. Jenze kdyz vkrocil do hospody U matky Pascostove, spatril zatuchly vycep, vlhky od mizy a pachnouci plesnivinou.

"Jmenuji se Decumus Scotti," rekl. "Doufal jsem, ze tu bydli nekdo jmenem Jurus."

"Decumus Scotti?" zamyslela se tlusta majitelka, matka Pascostova osobne. "To jmeno jsem uz slysela. Ty musis byt ten chlap, co pro nej nechal tu zpravu. Pockej, zkusim ji najit."

III.

Matka Pascostova zmizela kdesi ve spinave dire, ktera byla jeji hospodou, a objevila se o par chvil pozdeji s carem papiru popsanym znamymi cmaranicemi Lioda Jura. Decumus Scotti papir podrzel v prouzku slunecniho svetla, ktere si nalezlo cestu rozlozitymi vetvemi stromoveho mesta, a cetl.

Skotti,
Takze si se nakonec opravdu dostal do Falinnesti ve Valinwudu! Gratuluju! Jsem si jisty, ze sis cestou uzil spoustu dobrodruzstvi. Bohuzel tady, jaks nejspis uhodl, uz nejsem. Kus po proudu reky je mnesto, takova dira, kera se menuje Athie. Tam mne najdes. Neztracej cas a prijt za mnou. Je to tu idealni. Doufam, zes prines spoustu formularu, protoze tihle lide potrebuji postavit spoustu wjeci. Byli blizko valky, vis, ale ne zas tolik, aby nemeli cim platit. Ha ha. Prijd za mnou co nejdriv budes moct.
Jurus
Takze Jurus odesel z Falinesti do jakehosi Athie, zamyslel se Scotti. Vzhledem k jeho mizernemu pismu a misty dosti nejasnemu pravopisu by se to misto stejne dobre mohlo jmenovat Athy, Aphy, Othry, Imthri, Urtha, nebo treba Krakamaka. Jedinou rozumnou veci by ted‘ bylo, to Scotti vedel moc dobre, cele tohle zatracene dobrodruzstvi ukoncit a pokusit se najit nejaky zpusob, jak se dostat domu do Cisarskeho mesta. Neni prece zadny zoldak zvykly na zivot plny vzruseni. Je, nebo alespon donedavna byval, vyssim urednikem uspesne soukrome stavebni agentury. Behem nekolika uplynulych dnu ho okradli Cathay-Raht, parta vtipkujicich Bosmeru ho vzala na vrazedny pochod dzungli, pricemz vyhladovel skoro az k smrti. Chvili pote se opil kvasenym prasecim mlekem, malem ho zabilo obri kliste a pak jeste lucistnici. Byl spinavy, vycerpany a mel, znovu to prepocital, vseho vsudy deset zlatych. A muz, kvuli nemuz tuhle mizerii podstoupil, byl v prachu. Vykaslat se na cely tenhle podnik bylo nejenom rozumne, ale navic lakave.

Presto mu slaby, ale zretelny hlasek v jeho hlave naseptaval: Uz jsi zvolil. Nemas jinou moznost, nez jit az do konce.

Scotti se obratil ke statne stare zene, matce Pascostove, ktera ho celou dobu zvedave sledovala: "Hledam jednu vesnici, kde meli v posledni dobe problemy s Elsweyry. Jmenuje se nejak jako Ath-ie."

"Myslis Athay," usmala se. "Muj prostredni syn, Viglil, tam ma mlekarnu. Nadherna zeme, hned u reky. To je to misto, kam sel vas pritel?"

"Ano," rekl Scotti. "Poradis mi, jak se tam co nejrychleji dostat?"

Po kratkem rozhovoru vedel Scotti vse, co potreboval. Rychle sjel plosinkou ke korenum Falinesti a zamiril na ricni breh. Tam oslovil mohutneho svetlovlaseho Bosmera s tvari pripominajici nakladanou kapri hlavu, ktery vypadal, ze by mu mohl zajistit dopravu. Muz si rikal Kapitan Balfix, ovsem dokonce i Scotti hned poznal, co je ve skutecnosti zac. Byvaly pirat, paserak a nejspis i neco horsiho, ktery si nasel pocestnejsi obzivu. Jeho lod‘, kterou nepochybne kdysi ukradl, byla stara a prohnila cisarska salupa.

"Padesat zlatych a za dva dny jsme v Athay," zahrmel kapitan Balfix rozhodne.

"Mam deset, vlastne devet, zlatych," odpovedel Scotti, a nebot citil potrebu to vysvetlit, dodal: "Mel jsem deset, ale jeden jsem dal vytahari, abych se sem dolu dostal."

"Tak devet, to je fuk," souhlasil kapitan. "Abych pravdu rekl, stejne mam do Athay namireno, at mi zaplatis nebo ne. Nalod se a udelej si pohodli, odplouvame za par minut."

Decumus Scotti nastoupil na lod, obtizenou tolika bednami a pytli, ze se nevesly do skladiste ani podpalubi a lezely naskladane i na palube. Kazda bedna byla opatrena nalepkou, podle niz byla lod plna vsemoznych podivnych veci: vezla medenou drt, veprove sadlo, inkoust, potraviny z High Rock (oznacene "pro dobytek"), dehet a rybi huspeninu. Scotti pustil predstavivost na spacir a premyslel, jake nezakonne zbozi se ve skutecnosti v bednach a pytlich skryva.

Nalozeni zbytku nakladu kapitanovi Balfixovi trvalo vice nez tech slibovanych par minut, ale behem hodiny sla kotva vzhuru a lod vyrazila po proudu smerem k Athay. Zelenosedou hladinu jemne ceril vetrik, brehy byly zarostle hustou vegetaci a v dalce kricela zver a zpivali ptaci. Klidne okoli a jednotvarne kyvani lodi nakonec Scottiho uspalo.

Probudil se az za tmy. Vdecne prijal od kapitana ciste obleceni a trochu jidla.

"Proc jedete do Athay, jestli se muzu ptat?" chtel vedet Bosmer.

"Mam se tam setkat s byvalym kolegou. Pozadal mne, abych prijel z Cisarskeho mesta, kde jsem pracoval v Atriove stavebni agenture. Chceme tady podepsat par kontraktu," rekl Scotti a ukousl sousto salamu, ktery tvoril jejich veceri. "Chceme se pokusit opravit a zrekonstruovat mosty, cesty a dalsi stavby, ktere byly poskozeny behem posledni valky s Khajiity."

"Byly to zle dva roky," pokyval kapitan hlavou. "Ackoliv predpokladam, ze pro me a lidi jako vy a vas pritel byly vlastne dobre. Obchodni stezky jsou prerusene. A ted bude valka s ostrovy Summurset, to jsi slysel?"

Scotti zavrtel hlavou.

"Ja si v zivote uzil peknych par let pasovani skoomy na pobrezi, dokonce jsem pomahal ruznym revolucionarum uniknout Maneove hnevu. Tyhle valky ze me ale udelaly obycejneho obchodnika. Prvni obeti valek jsou vzdycky ti, kdo se pohybuji mimo zakon."

Scotti kyvl a rekl, ze ho to mrzi. Pak zmlkli, zahledeli se do odrazu mesice a hvezd na vodni hladine. Kdyz druhy den Scotti vstal, nasel kapitana zabaleneho v plachte, opileho a zpivajiciho slabym, falesnym hlasem. Kdyz si vsiml Scottiho, nabidl mu flakon jaggy.

"Diky," odmitl Scotti, "s timhle jsem si svoje uzil vcera na zabave na Zapadnim namesti."

Kapitan se zasmal, pak se rozplakal. "Nesnaz se byt poctivy. Spousta piratu, ktere jsem znaval, porad jeste loupi, krade, pasuje a prodava slusne lidi, jako jsi ty, do otroctvi. Prisaham ti, kdyz jsem poprve vezl naklad povoleneho zbozi, ani ve snu me nenapadlo, ze skoncim takhle. Jo, mohl bych se k tomu vratit, ale pri Baan Darovi, ne po tom vsem, co jsem videl. Jsem zniceny clovek."

Scotti pomohl placicimu namornikovi vstat, snaze se ho vlidnymi slovy uklidnit. Pak dodal: "Promin, ze menim tema, ale kde jsme?"

"Ach jo," vzdychl kapitan Balfix znicene. "Plujeme rychle. Athay je hned za dalsim ohybem reky."

"Pak to vypada, ze Athay hori," rekl Scotti a ukazal na sloupy dymu, stoupajici vysoko nad stromy.

Kdyz propluli zakrutem reky, spatrili nejprve plameny a pak i hroutici se zbytky vesnice a horici vesnicany vrhajici se do reky. Usi obou plavcu naplnila kakofonie kriku, place a vyti lidi i psu silenych bolesti a strachem. Na okrajich vesnice byly videt drobne kocici postavy Khajiitskych vojaku s pochodnemi.

"Chran nas Baan Dar!" zamumlal kapitan. "Valka znovu zacala!"

"Bohove, jen to ne," zamumlal Scotti.

Proud nesl salupu k protejsimu brehu, daleko od planouci vesnice. Scotti tam obratil pozornost, pripadal mu jako utociste, klidny pristav daleko od hruzy valky. Jenze pak se zachvelo listi na nekolika stromech a na zem seskocil tucet hbitych Khajiitu ozbrojenych luky.

"Vidi nas," zasycel Scotti. "A maji luky!"

"Samozrejme, ze maji luky," zavrcel kapitan Balfix. "My Bosmerove jsme ty krvave kramy vymysleli, jenze nas nenapadlo to drzet v tajnosti, ty zatracena kancelarska kryso."

"A ted‘ zapaluji sipy!"

"Jo, to nekdy delaji."

"Kapitane, oni po nas strili! Strili po nas zapalnymi sipy!"

"To mas recht, strili," souhlasil kapitan. "Jde o to nenechat se zasahnout."

Jenze je zasahli, a stacilo jim k tomu par minut. Navic hned druha salva trefila sud se smulou, ktera vybuchla modrym plamenem a rozlila se po palube. Scotti popadl kapitana Balfixe a vrhl se s nim pres palubu tesne predtim, nez se cela lod‘ i s nakladem ocitla v jednom ohni.

Diky studene vode Bosmer na chvili vystrizlivel. Zavolal na Scottiho, ktery jiz vsi silou plaval smerem k ohybu reky, odkud pripluli.

"Pane Decume, kam si myslite, ze plavete?"

"Zpet do Falinesti!" krikl Scotti.

"To ti bude trvat cele dny, a nez se tam dostanes, bude uz o utoku na Athay vedet kazdy. Nepusti do mesta nikoho, koho neznaji! Nedaleko odsud po proudu je vesnice Grenos, mozna nam tam poskytnou pristresi.

Scotti se vratil ke kapitanovi. Bok po boku vyrazili stredem reky kolem horicich zbytku vesnice. Dekoval pritom Mare, ze se v mladi naucil plavat. Mnozi v Cyrodiilu to neumeli, nebot Cisarska provincie byla prevazne vnitrozemska. Kdyby vyrustal v Mir Corrup nebo v Artemonu, mohl se ted bidne utopit, ale samotne Cisarske mesto bylo obklopeno vodou a vsichni kluci a holky ji umeli prekonavat bez lod‘ky. Dokonce i ti, z nichz meli byt urednici a ne dobrodruhove.

Strizlivost kapitana Balfixe pomalu mizela, jak si zvykal na teplotu vody. Dokonce i v zime byla reka Xylo pomerne tepla a v jistem smyslu dokonce prijemna. Bosmer plaval trhane, chvilemi se ke Scottimu priblizoval a pak zase vzdaloval, jednou byl daleko vpredu a pak zase kdesi za nim.

Scotti pohledl na pravy breh: les planul jako troud. Za nimi radilo peklo a oni s nim sotva drzeli krok. Na levem brehu se zdalo byt vse v poradku, dokud nespatril pohyb v rakosi a pak i to, co ho zpusobilo. Byly to ty nejvetsi kocky, jake kdy videl, se svetle hnedou srsti, zelenyma ocima a drapy a zuby z toho nejhorsiho snu. Sledovaly oba plavce a drzely s nimi krok.

"Kapitane Balfixi, nemuzeme ani k jednomu brehu. Na jednom se usmazime a na druhem nas sezerou," zaseptal Scotti. "Snaz se plavat rovnomerne a dychej klidne. Az budes unaveny, rekni mi a budeme chvili plavat na zadech."

Kazdy, kdo se nekdy snazil dat rozumnou radu opilci, dobre vi, jak je to beznadejne. Scotti drzel rychlost s kapitanem, podle potreby zpomaloval a zrychloval, uhybal vpravo a vlevo, zatimco Bosmer si chraptivym hlasem prozpevoval popevky ze svych piratskych dnu. Kdyz se nedival po kapitanovi, sledoval kocky na brehu.

Po case se znovu podival na pravy breh. Horela dalsi vesnice, nepochybne Grenos. Scotti ziral na ohnive silenstvi, ohromen divadlem smrti a zkazy, a nevsiml si, ze kapitan prestal zpivat.

Kdyz odtrhl zrak od plamenu, byl kapitan pryc.

Scotti se znovu a znovu noril do temnych vod reky. Nedalo se nic delat. Kdyz se vynoril po poslednim marnem pokusu, uvedomil si, ze obri kocky zmizely. Snad usoudily, ze se utopil i on.

Dal tedy plaval sam. Po chvili si vsiml, ze pritok na pravem brehu vytvoril barieru, branici ohni v dalsim postupu. Jenze uz nespatril zadne dalsi obydli. Po nekolika hodinach zacal premyslet, zda by nebylo moudre zamirit na breh. Otazkou ovsem bylo, na ktery.

Nakonec mu rozhodovani usetril taborovy ohen, horici na kamenitem ostruvku pred nim. Nevedel, zda tam narazi na skupinu Bosmeru nebo Khajiitu, zato vsak vedel, ze dal uz plavat nemuze. Priplaval k ostrovu a unavenyma, zkrehlyma rukama se vytahl na breh.

Byli to Bosmersti uprchlici, to pochopil jeste drive, nez k nim dosel. Na ohni se opekaly zbytky jedne z obrich kocek, ktere ho pronasledovaly dzungli na druhem brehu.

"Senche-Tiger," rekl jeden z mladych bojovniku hladove. "Neni to zadne zvire - je stejne chytry jako Cathay-Raht nebo Ohmes nebo kazdy jiny zatraceny Khajiit. Smula, ze se tenhle utopil. S chuti bych ho zabil sam. Maso ti ale bude chutnat. Je sladke, z toho vseho cukru, co tyhle mrchy zerou."

Scotti si nebyl jist, zda dokaze jist stvoreni stejne inteligentni jako clovek, ale podobne jako v poslednich dnech jiz nekolikrat sam sebe prekvapil. Maso bylo chutne, st‘avnate a sladke, pripominalo slazene veprove, ale nebylo ho treba korenit. Zatimco jedl, prohlizel si ostatni. Byla to smutna sbirka, nekteri dosud oplakavali zabite pribuzne. Byli to lide, kteri prezili utok na vesnice Grenos a Athay a vsichni mluvili o valce. Proc Khajiiti znovu zautocili? Proc - tahle otazka smerovala na Scottiho, protoze byl ze Cyrodiilu - proc Cisar nezajist‘uje ve svych provinciich poradek?

"Mel jsem se tu setkat s dalsim clovekem ze Cyrodiilu," rekl Bosmerske zene, ktera zrejme pochazela z Athay. "Jmenoval se Liodes Jurus. Nevis nahodou, co se s nim stalo?"

"Tveho pritele neznam, ale kdyz prisel ohen, bylo v Athay mnoho lidi z Cisarske provincie," rekla divka. "Myslim, ze nekteri z nich okamzite vyrazili pryc. Mirili do Vindisi, to je ve vnitrozemi, v dzungli. Ja se tam chci vydat zitra, stejne jako mnoho z nas. Jestli chces, muzes jit s nami."

Decumus Scotti vazne kyvl hlavou. Udelal si takove pohodli, jaka kamenita puda ricniho ostruvku dovolovala, a po dlouhem usili se mu nejak podarilo usnout. Mel vsak neklidny spanek.

IV.

Osmnact Bosmeru a jeden Cyrodiilsky byvaly starsi urednik Cisarske stavebni agentury se plahocili dzungli zapadne od reky Xylo smerem k prastare vesnici Vindisi. Pro Decuma Scottiho byla dzungle neznamym a nepratelskym prostredim. Koruny obrovitych, kurovcem prolezlych stromu zastiraly jasnou ranni oblohu a jejich propletene vetve pripominaly chnapajici paraty, jejichz jedinym cilem je branit jim v ceste. Dokonce i listy a slahouny keru a travy se chvely nepratelskou energii. A co hur, Scotti nebyl se svou uzkosti sam. Jeho spolecnikum, domorodcum, kteri prezili utok Khajiitu na vesnice Grenos a Athay, se ve tvarich zracil neskryvany strach.

V dzungli bylo neco, co vnimalo jejich pritomnost, a nebyli to jen blaznivi, ale celkem laskavi duchove predku. Perifernim videnim Scotti obcas zahledl stiny Khajiitu, jak preskakuji ze stromu na strom, tise a neunavne sledujice utecence. Kdyz se k nim obratil celem, ztratily se drobne postavicky v seru, jakoby tam nikdy nebyly. Jenze on si byl jist, ze je videl. A videli je i Bosmerove, nebot jeste vice zneklidneli a zrychlili krok.

Po osmnacti hodinach, pobodani hmyzem a podrapani tisicovkami trnu, dorazili k vesnici. Byla pozdni noc, presto je uvitala rada pochodni osvetlujicich kozene stany a kamenne zidky Vindisi. Na konci udoli pochodne vyznacovaly posvatne misto, skupinu vysokych a huste propletenych stromu seskupenych tak tesne, ze vytvarely uzavrenou svatyni. Bosmerove beze slova kraceli ulickou z pochodni ke stromum. Scotti je nasledoval. Kdyz dorazili k mase ziveho dreva s jedinym vchodem, spatril Scotti uvnitr slabe modre svetlo. Ze svatyne vychazel zvucny sborovy zpev, pripominajici narek. Bosmerska divka, kterou dosud nasledoval, ho pokynem ruky zastavila.

"Nemuzes tomu rozumet, ale zadny cizinec, dokonce ani pritel, nesmi vstoupit," rekla. "Je to posvatne misto."

Scotti kyvl a sledoval, jak utecenci kraceji se sklonenymi hlavami do svatyne. Jejich hlasy splynuly s hlasy lidi uvnitr. Kdyz vstoupil i posledni lesni elf, obratil Scotti pozornost zpet k vesnici. Nekde tu musi byt jidlo. Ucitil slabou vuni pecene zveriny a vyrazil za slabym prouzkem dymu, stoupajicim z nedalekeho ohniste.

Kolem ohniste, na nemz se opekal mohutny jelen, sedelo pet Cyrodiilu, dva Bretoni a jeden Severan. Kdyz se Scotti priblizil, vstali vsichni az na Severana, ktereho prilis zamestnavala porce jeleniho masa.

"Dobry vecer, nerad vyrusuji, ale nemohl bych dostat neco malo k jidlu? Obavam se, ze mi po celodenni ceste s utecenci z Grenosu a Athay ponekud vyhladlo."

Pobidli ho, aby se posadil, a zatimco mu jeden z nich rezal porci jelena, vsichni se predstavili.

"Takze se zda, ze valka znovu zacala," rekl Scotti pratelsky.

"Vsak je to pro tyhle neschopne budizknicemy to nejlepsi," odpovedel Severan mezi sousty. "Nikdy jsem nevidel tak linou kulturu. Ted na ne utoci Khajiiti na sousi a Vzneseni elfove na mori. Jestli si nejaka provincie zaslouzi trochu problemu, tak je to tenhle zatraceny Valenwood."

"Co se ti na nich tak nelibi?" zasmal se jeden z Bretonu.

"Jsou to od prirody zlodeji, jeste horsi nez Khajiiti, protoze jsou pri sve rozpinavosti tak zatracene mirni a trpelivi." Severan plivl do ohne jeleni tuk, az plameny zasycely. "Rozsiruji ty sve zatracene lesy na uzemi, ktera jim nepatri. Pomalu pronikaji do sousednich zemi a pak se divi, kdyz jim to Elsweyrove vraci. Vsichni jsou to zlocinci toho nejhorsiho zrna."

"Proc tu tedy jsi?" zeptal se Scotti.

"Jsem diplomat ze dvora v Jehenne," zamrucel Severan a vratil se zpet k jidlu.

"A co ty, proc ty jsi tady?" zeptal se jeden z Cyrodiilu.

"Pracuji pro stavebni agenturu Lorda Atria v Cisarskem meste," rekl Scotti. "Jeden z mych byvalych kolegu mi navrhl, abych prijel do Valenwoodu. Pry tu valka skoncila a mohl bych tu pro svou firmu udelat skvele obchody pri oprave poskozenych staveb. Jenze me potkavala jedna nehoda za druhou, prisel jsem o vsechny penize, jsem uprostred nove valky a sveho kolegu nemohu najit."

"Byvaly kolega?" rekl jiny Cyrodiil, ktery se predstavil jako Reglius. "Nejmenoval se nahodou Liodes Jurus?"

"Ty ho znas?"

"Prilakal me do Valenwoodu temer stejne jako tebe," usmal se ponure Reglius. "Pracoval jsem pro konkurenta tveho zamestnavatele, Lorda Vanecha, kde nejaky cas pracoval i Liodes Jurus. Napsal mi, zda bych nechtel jako zastupce Cisarske stavebni agentury uzavrit kontrakty na rekonstrukci valkou znicenych budov. Prave me vyhodili z prace, takze jsem si pomyslel, ze kdybych dokazal ziskat par novych zakazek, vzali by me treba zpet. S Jurem jsme se setkali v Athay, tvrdil, ze planuje velice lukrativni schuzku se Silvenarem."

Scottiho to ohromilo. "Kde je ted?"

"Nejsem zadny teolog, takze ti to nepovim," pokrcil rameny Reglius. "Je mrtvy. Kdyz na Athay zautocili Khajiiti, zapalili nejdriv pristav, kde Jurus pripravoval svou lod‘ k vypluti. Nebo bych spis mel rici moji lod, protoze ji koupil za me penize. Nez jsme si vubec stacili uvedomit, co se deje, a zacit utikat, lehlo vsechno u vody popelem. Khajiitove jsou mozna zvirata, ale vedi, jak naplanovat utok."

"Myslim, ze nas sledovali dzungli az do Vindisi," rekl Scotti nervozne. "Jsem si jist, ze kolem nas ve stromech neco skakalo."

"Nejspis nekdo z opiciho lidu," usklibl se Severan. "Nic, cim bychom se meli znepokojovat."

"Kdyz jsme poprve prisli do Vindisi a Bosmerove vesli do toho stromu, byli vztekli a septali neco o tom, ze na sve nepratele postvou prastarou hruzu," vzpomnel si Breton a zachvel se. "Od te doby nevysli, uz jsou uvnitr vic nez den a pul. Jestli se chcete neceho bat, tak zkuste treba tohle."

Druhy Breton, zastupce cechu magu z Daggerfallu, zatim ziral do temnoty. "Mozna. Ale i v dzungli neco je, hned za okrajem vesnice. Diva se to sem."

"Mozna dalsi utecenci?" zeptal se Scotti a snazil se pritom skryt uzkost v hlase.

"Leda by umeli skakat po stromech," zaseptal carodej. Severan a jeden z Cyrodiilu popadli mokrou kozenou plachtu a pretahli ji pres ohen, ktery okamzite a bez jedineho zasyceni zhasl. Ted‘ uz vetrelce videl i Scotti, jejich zhnouci ovalne zlute oci a dlouhe cepele, odrazejici svetlo pochodni. Strnul strachem a doufal, ze oni jeho tak dobre nevidi.

Nahle ucitil, jak mu neco narazilo do zad, a trhl sebou.

Shora slysel zaseptat Reglia: "Pro bohy, bud‘ tise a splhej."

Scotti popadl lano spletene z lian, visici z vysokeho stromu nedaleko vyhasleho ohniste. Splhal tak rychle, jak jen dokazal, a zadrzoval pritom dech, aby mu neunikl ani jeden sten unavy. Na vrcholku liany, vysoko nad vesnici, bylo ve vidlici vetvi opustene hnizdo nejakeho obriho ptaka. Jakmile se Scotti vydrapal do mekke pachnouci slamy, vytahl Reglius lianu. Nikdo dalsi v hnizde nebyl, a kdyz se Scotti podival dolu, nevidel nikoho ani tam. Nikoho, krome Khajiitu, pomalu se pohybujicich smerem k modravemu svetlu svatyne.

"Diky," zaseptal Scotti, hluboce pohnut tim, ze mu vlastne pomohl konkurent. Obratil oci od vesnice a vsiml si, ze horni vetve stromu se dotykaji mechem porostlych skal, obklopujicich cele udoli. "Jak ti jde splhani?" zeptal se.

"Zesilels?" zaseptal Reglius. "Meli bychom tu zustat, dokud neodejdou."

"Pokud Vindisi spali stejne jako Athay a Grenos, zemreme tady stejne jiste jako na zemi," rekl Scotti a zacal opatrne splhat vzhuru, kontroluje nejprve pevnost kazde vetve. "Vidis, co delaji?"

Reglius chvili ziral do sera. "Nevim," rekl. "Stoji pred svatyni. Myslim, ze maji… neco jako dlouhe provazy. Vlecou je za sebou."

Scotti vylezl na nejsilnejsi vetev, vedouci smerem k vlhke skalni stene. Nebylo treba skocit daleko. Vlastne to bylo tak blizko, ze Scotti citil vlhkost a chlad kamene. Ale i tak to byl skok a on jeste nikdy ve svem urednickem zivote neskakal ze stromu sto stop nad zemi na strmy utes. Predstavil si stiny, ktere ho vysoko ve stromech pronasledovaly na ceste dzungli. Jak se jejich nohy ohybaly a vymrst‘ovaly, jak jejich ruce elegantnim plynulym pohybem vyletaly vpred, aby se s bravurni jistotou zachytily presne tam, kde to bylo nejlepsi. Skocil.

Jeho ruce zasmatraly po skale, namisto toho vsak chytily jen dlouhe tluste provazy lian. Drzel se pevne, kdyz se vsak pokusil splhat, proklouzly mu nohy. Nekolik sekund volne visel, nez se mu podarilo dostat se do pohodlnejsi pozice. Nakonec se castecne dosplhal a castecne doplazil na uzkou rimsu, kde si konecne mohl sednout a vydechnout.

"Reglie. Reglie. Reglie." Scotti se neodvazil volat. Po chvili se vsak vetve zachvely a muz Lorda Vanecha se objevil. Nejdriv jeho vak, pak hlava a nakonec zbytek tela. Scotti zacal neco septat, Reglius vsak durazne zatrasl hlavou a ukazal dolu. U paty stromu stal jeden z Khajiitu a ziral na zbytky ohniste.

Reglius se pracne snazil udrzet na vetvi rovnovahu, ale i pri jeho sile to pro nej bylo jednou rukou stale obtiznejsi. Scotti ukazal na jeho vak a nastavil ruce. Zdalo se, ze se Reglius jen s nechuti smiruje s myslenkou, ze by dal vak z rukou, nakonec ho vsak Scottimu hodil.

Ve vaku byla drobna, temer neznatelna dirka, a kdyz ho Scotti chytil, vypadla z nej zlata mince. Zatimco padala, zvonive se odrazela o skalu a ten vysoky tichy zvuk Scottimu pripadal jako ten nejhlasitejsi poplasny signal, jaky kdy slysel.

Pak se velmi rychle stalo mnoho veci.

Cathay-Raht u paty stromu vzhledl a dlouze zaskucel. Ostatni Khajiiti se k nemu sborove pridali, zatimco kocka pod stromem se skrcila a jednim skokem se vymrstila do nejnizsich vetvi. Reglius ji spatril, jak s neuveritelnou obratnosti zkracuje vzdalenost, ktera je delila, a zpanikaril. Jeste nez skocil, bylo Scottimu jasne, ze spadne. A skutecne, urednik Reglius se nedokazal zachytit skaly a jeho zoufaly vykrik utal az dopad na zem, pri nemz si nepochybne zlomil vaz.

Zablesk bileho ohne vyslehl ze vsech otvoru a trhlin zivych zdi svatyne a jasny hlas bosmerske motlitby se zmenil v neco strasneho, v neco z jineho sveta. Splhajici Cathay-Raht ztuhl a ziral.

"Keirgo," vydechl. "Divoky hon."

Zdalo se, ze se otevrela brana do jine reality. Z obroviteho duteho stromu se vyvalila zaplava straslivych priser, ropuch s tykadly, hmyzu se straslivymi ostny a mocnym krunyrem, sliznatych hadu a podivnych stvoreni pripominajicich oblaky s tvaremi bohu. Zrudy byly silene zlobou. Za strasliveho revu se vrhly na Khajiity, stojici pred svatyni, a trhaly je na kusy jako slamene panaky. Ostatni kocky vyrazily na uprk do dzungle, tahli vsak pritom za provazy, ktere si prinesly. Behem nekolika sekund cela vesnice Vindisi vrela prizracnymi zjevenimi Divokeho honu.

Pres vyti, skuceni a vriskani silene hordy Scotti zaslechl krik skryvajicich se Cyrodiilu, kdyz byli odhaleni a pohlceni. I Severan byl nalezen a sezran, stejne tak i oba Bretonove. Carodej se zneviditelnil, jenze prisery se nespolehaly na zrak. Strom, na nemz byl Cathay-Raht, se trasl a slabsi vetve se lamaly. Scotti pohledl na Khajiitovy oci plne hruzy a hodil mu jednu z lian.

Kdyz kocka skakala po liane, zracila se v jeji tvari zalostna vdecnost. Jenze v tu chvili Scotti lianu odtahl a Khajiit nemel ani cas vyraz zmenit. Nez dopadl na zem, ozral ho Divoky hon az na kost.

Scottiho skok na dalsi rimsu byl nepomerne uspesnejsi. Odtamtud se vytahl az na vrchol utesu, kde mohl sledovat chaos, vladnouci ve vesnici Vindisi. Masa Divokeho honu rostla a jiz se valila prusmykem ven z udoli za prchajicimi Khajiity. A pak zacalo skutecne silenstvi.

Ve svetle mesice Scotti ze sve skaly konecne spatril, k cemu Khajiiti privazali sva lana. S bourlivym hrmenim se do prusmyku valila kamenna lavina. Kdyz sedl zvireny prach, uvidel, ze vstup do udoli je uzavren. Divoky hon nemel jinou moznost, nez se vrhnout sam na sebe.

Scotti obratil hlavu, neschopen dal hledet na tu kanibalskou podivanou. Cekala ho noc v dzungli. Hodil si Regliuv vak pres rameno a vyrazil.

 

 

V.

"Mejdlo! Les pozre vsechnu lasku! Primo za nosem! Hlupak a blba krava!"

Hlas zaznel tak nahle, ze sebou Decumus Scotti trhl. Ziral na serou lesni mytinu, z niz jeste pred chvili slysel jen volani zvere, bzuceni hmyzu a slaby svistot vetru. Hlas znel podivne, mel zvlastni prizvuk, chvejivou modulaci a nijak nenaznacoval, jakeho je jeho nositel pohlavi. Ale nepochybne byl lidsky, nebo alespon elfsky. Mozna osamely Bosmer, ktery neumi dobre mluvit Cyrodiilskym jazykem. Po bezpocetnych hodinach prodirani hustym mlazim Valenwoodske dzungle znel Scottimu jakykoliv alespon priblizne lidsky hlas nadherne.

"Halo?" zavolal.

"Brouci lezou jmena nesou? Jiste, vcera jiste!" odvetil hlas. "Kdo, co a kdy? A mysi!"

"Obavam se, ze nerozumim," odpovedel Scotti a obratil se k mohutnemu stromu s kmenem silnym jako konsky povoz, z nejz hlas vychazel. "Ale nemusis se me bat. Jmenuji se Decumus Scotti. Jsem Cyrodiil z Cisarskeho mesta. Prisel jsem pomoci opravit Valenwood po valce, ale jak vidis, nejak jsem se ztratil."

"Drahokamy a grilovani otroci… Valka," bedoval hlas a rozvzlykal se.

"Ty vis o valce? Nebyl jsem si jisty, nevim ani, jak daleko od hranice ted‘ jsem." Scotti pomalu kracel ke stromu. Pustil Regliuv vak na zem a zvedl prazdne ruce. "Nejsem ozbrojen. Chci se jen zeptat na cestu do nejblizsiho mesta. Snazim se setkat se svym pritelem Liodem Jurem v Silvenaru."

"Silvenar!" zasmal se hlas. Smal se stale hlasiteji, zatimco Scotti obchazel strom. "Cervy a vino! Cervy a vino! Silvenar zpiva o cervech a vinu!"

Nikde na strome nic nebylo. "Nevidim te. Proc se skryvas?"

V nahlem navalu rozcileni, zrozenem z hladu a vycerpani, uhodil do kmene. Z dutiny ve vysce vytryskl proud zlate a cervene a Scottiho obklopilo sest okridlenych stvoreni, dlouhych ne vic nez nekolik palcu. Na obou stranach neustale otevrenych ust v podobe trubkovitych vycnelku zarily karminove oci. Stvoreni nemela nohy a tenka, rychle tlukouci zlatista kridla se nezdala byt dost silna, aby nesla jejich tlusta a natekla bricha. A presto svistely vzduchem jako jiskry vyletujici z ohne. Virily kolem uboheho urednika a jedno pres druhe stebetaly naproste nesmysly.

"Vino a cervy, jak daleko od hranice asi jsem! Akademicke pojednani, a beda, Liodes Jurus!"

"Halo, obavam se, ze nejsem ozbrojeny? Kourici plameny a nejblizsi mesto je milovane Zapomneni."

"Napuchly ze shnileho masa, indigova mracna, ale me se bat nemusis!"

"Proc se skryvas? Proc se skryvas? Nez se zacneme pratelit, miluj mne, pani Zuleiko!"

To opiceni Scottiho rozcilovalo. Vztekle pohrozil zatatou pesti korune zahadneho stromu, a kdyz se nedostavila zadna reakce, ustoupil zpet na okraj mytiny. Znovu, jako jiz pred nekolika hodinami, otevrel vak. Stale v nem, o jake prekvapeni, nebylo nic uzitecneho, a ani stopy po necem k jidlu. Slusny pocet zlatych minci (stejne jako posledne se i ted ponure usklibl nad ironii financni zaopatrenosti uprostred dzungle), svazek cistych formularu na smlouvy s hlavickou Stavebni spolecnosti Lorda Vanecha, trocha tenkeho provazku a olejem napusteny kozeny plastik pro pripad spatneho pocasi. Scottiho napadlo, ze nastesti zatim neprselo.

Zahrmeni Scottimu pripomnelo to, o cem uvazoval jiz nekolik tydnu. Je proklet.

Hodinu pote jiz mel na sobe plastik a prodiral se bahnem. Stromy, ktere predtim branily v pruchodu slunecnimu svitu, nyni nijak nechranily pred proudy vody a vetrem. Jedinym zvukem, ktery pronikal bubnovanim deste, bylo posmesne volani letajicich stvoreni, vznasejicich se mu tesne nad hlavou a bez ustani stebetajicich sve nesmysly. Scotti na ne rval, hazel po nich kameny, jim se vsak jeho spolecnost zjevne libila.

Prave, kdyz se shybal pro slibne vyhlizejici kamen, aby ho mrstil po svych tryznitelich, pocitil, jak se neco pod jeho nohama pohnulo. Vlhka, avsak dosud pevna puda se nahle zmenila v tekute bahno a jako valici se vlna ho hnala vpred. Nejprve se snazil udrzet na nohou, pak mu nejaky kus dreva nohy podtrhl a on se rozplacl, jak siroky tak dlouhy, do tekouci hnede masy. Klouzal bahnem, marne se snaze zachytit neceho pevneho, plival a prskal hlinu vnikajici mu do ust, az svah skoncil a on zblunkl do ricky dobrych petadvacet stop pod nim.

Boure utichla stejne rychle, jako zacala. Slunce rozehnalo temna mracna a hralo Scottiho na ceste ke brehu. Tam ho privitala dalsi znamka invaze Khajiitu do Valenwoodu. Kdysi tam stavala mala rybarska vesnice, vyvrazdena tak nedavno, ze dosud doutnala jako chladnouci mrtvola. Spinave kade, v nichz podle pachu byvaly ryby, utocnici zprorazeli a jejich obsah ukradli ci spalili. U brehu bylo privazano nekolik pramic a lodek, rozbitych a zpola potopenych. Vesnicane budto zahynuli, nebo utekli. Alespon to predpokladal. Nahle v jedne z ruin neco bouchlo a Scotti vybehl, aby to prozkoumal.

"Jmenuji se Decumus Scotti?" zasveholilo prvni letajici stvoreni. "Jsem Cyrodiil, odkud? Z Cisarskeho mesta? Prisel jsem pomoci opravit Valenwood po valce, ale jak vidis, nejak jsem se ztratil?"

"Jsem naduty a skvrnity, opici mozku!" souhlasilo jine. "Nevidim te. Proc se skryvas?"

Potvory dal stebetaly a Scotti zacal prohledavat vesnici. Kocky tu prece neco musely nechat, prouzek suseneho masa, kousek ryby, proste cokoliv. Ale ne, destrukce byla absolutni. Nikde nebyl ani kousek jidla. Neco vsak Scotti mezi troskami prece nasel. Luk a dva kostene sipy. Tetiva zarem praskla, nahradil ji vsak provazkem z Regliova vaku a luk znovu napjal.

Zahadna stvoreni se zatim vznasela opodal: "Klaster svateho Lioda Jura?"

"Ty vis o valce! Cervy a vino, zlatavy dav te obklopi, opici mozku!"

Jakmile napjal tetivu, zalozil Scotti sip, obratil se a pritahl tetivu k hrudi. Letajici potvory zjevne jiz lucistnika nekdy videly, nebot se rozletly na vsechny strany, jakoby do nich skutecne strelil. Nemusely si ale delat starosti. Prvni sip se zaboril do zeme tri stopy pred nim. Zaklel a zvedl ho. Stebetalci, zvykli nejspis i na mizerne strelce, se okamzite vratili.

Podruhe se Scottimu darilo mnohem lepe, tedy ciste z technickeho hlediska. Vzpomnel si, jak vypadali lucistnici ve Falinesti, kdyz vylezl zpod obriho klistete a oni na nej mirili. Natahl levou ruku, pravou ruku a pravy loket tak, aby byly vodorovne na jedne rovine, a natahl tetivu, az se pesti dotkl celisti. Stebetalky ted videl tak, jakoby sip byl ukazujicim prstem. Cil nakonec minul o pouhe dve stopy, sip ale pokracoval v letu a rozlomil se o kamennou zed.

Scotti dosel k ricnimu brehu. Zbyval mu jediny sip a mozna by bylo nejlepsi, uvazoval, pockat na nejakou pomalou rybu a zkusit ji strefit. Pokud mine, neni alespon tak pravdepodobne, ze se sip zlomi, a z vody ho muze snadno vylovit. Kdyz tedy po chvili u brehu spatril linou vousatou rybu, zamiril na ni.

"Jmenuji se Decumus Scotti!" zakricelo jedno z letajicich stvoreni, cimz rybu vyplasilo. "Hlupak a blba krava! Zatancis si tanec s ohnem?!"

"Scotti se otocil a zamiril stejne jako predtim. Tentokrat se vsak nezapomnel postavit stejne jako lucistnici. Chodidla sedm stop daleko, kolena napnuta, levou nohu mirne vpredu, aby odpovidala uhlu natoceni praveho ramene. Vypustil posledni sip.

A na sipu si priserku take opekl na kouricich zhavych kamenech jedne z ruin. Jeji druhove okamzite zmizeli a Scotti se konecne mohl najist v klidu. Maso bylo vyborne, ackoliv vydalo stezi na predkrm. Prave obiral posledni zbytky z kosti, kdyz zpoza ohybu reky vyplula lod. U kormidla stali Bosmersti namornici. Scotti bezel ke brehu a maval rukama, oni vsak odvratili oci a nerusene pokracovali.

"Vy krvavi, bezcitni bastardi!" zarval Scotti. "Darebaci! Chuligani! Opici mozky! Lotri!"

Z pristresku na palube vysla postava s sedymi vousy, a Scotti okamzite poznal Gryfa Mallona, prekladatele basni, s nimz cestoval v karavane z Cisarskeho mesta.

Poeta se zadival smerem na Scottiho a jeho oci zasvitily potesenim. "Decumus Scotti! Presne ten clovek, ktereho jsem chtel videt! Rad bych si poslechl tvuj nazor na dosti podivnou pasaz v Mnoriad Pley Bar! Mozna ji znas, zacina 'Placky odesel jsem v siry svet, hledaje divy'."

"Moc rad s tebou budu diskutovat o Mnoriad Pley Bar, Gryfe," zavolal Scotti. "Nechas mne ale nejdriv nalodit?"

Ze same radosti nad tim, ze je na lodi, a uplne lhostejny k tomu, kam vlastne pluje, Scotti dodrzel slovo. Celou hodinu, zatimco lod pomalu plynula kolem zcernalych zbytku bosmerskych vesnic, se vydrzel na nic neptat a nemluvit o svych zazitcich z uplynulych tydnu. Namisto toho naslouchal Mallonovym teoriim o mystice merelitickych Aldmeru. Prekladatel od sveho posluchace prilis nevyzadoval a pokyvnuti a zamruceni akceptoval jako celkem civilizovany zpusob konverzace. Dokonce donesl trochu vina a rybiho masa, o nez se bezmyslenkovite delil se Scottim, zatimco rozvijel sve teze.

Konecne, zatimco Mallon hledal zminku o nejake drobnosti ve svych poznamkach, se Scotti zeptal: "Neni to prilis k tematu, ale kam vlastne plujeme?"

"Do sameho srdce provincie, do Silvenaru," rekl Mallon, aniz zvedl oci od pasaze, kterou cetl. "Vlastne me to dost zdrzi, nejdriv jsem totiz chtel navstivit Srdce Lesa a promluvit si s jistym Bosmerem, ktery tvrdi, ze vlastni original Dirith Yalmillhiad, ac je to docela neuveritelne. To ale zatim bude muset pockat. Mesto obklicilo vojsko ostrovu Summurset a prave se snazi vyhladovet obcany, dokud se nevzdaji. Bude to unavne cekani, protoze Bosmerove s chuti sni jeden druheho, takze je mozne, ze nakonec bude moci vyvesit bilou vlajku jen jediny tlusty lesni elf."

"To je neprijemne," souhlasil soucitne Scotti. "Na vychode vsechno pali Khajiiti a na zapade valci Vzneseni elfove. "Severni hranice asi take nebude klidna, co?"

"Tam je to jeste horsi," odpovedel Mallon, stale s prstem v knize. "Cyrodiilove a Redguardi nechteji, aby jejich provincie zaplavili utecenci z Valenwoodu. Je to celkem logicke. Jen si pomysli, o kolik vetsi sklon ke kriminalite by meli, kdyz jsou ted hladovi a bez domova."

"Ach tak," rekl tise Scotti a zachvel se. "Jsme tady uvezneni."

"Vubec ne. Ja musim brzy odcestovat, nebot muj vydavatel stanovil velice jasny termin pro dokonceni mych novych prekladu. Pokud vim, staci jen pozadat Silvenara o zvlastni ochranu na ceste k hranicim a neni problem se dostat do Cyrodiilu."

"Pozadat Silvenara, nebo pozadat v Silvenaru?"

"Pozadat Silvenara v Silvenaru. Takove divne nazvoslovi je tady bezne, diky cemuz je ma prekladatelska prace o poznani tezsi. Silvenar, tedy on, nebo spise oni, jsou to nejpodobnejsi nejvyssimu vudci, co Bosmerove maji. Hlavni vec, kterou si o Silvenarovi musis pamatovat --" Mallon se usmal, nebot nasel pasaz, kterou celou dobu hledal: "Tady! 'Kazde dva tydny, o zahado nad zahady, svet vzplane v tanci.' Zase ta metafora."

"Co jsi chtel rict o Silvenarovi?" zeptal se Scotti. "Hlavni vec, kterou si mam pamatovat?"

"Uz nevim," odvetil Mallon a pokracoval v predcitani.

Po tydnu, behem nejz malou lod nesly klidne vody melke a stale sirsi reky Xylo, spatril Decumus Scotti poprve mesto Silvenar. Jestlize Falinesti bylo stromem, Silvenar byl kvetinou. Velkolepa zmet mekkych odstinu zelene, cervene, modre a bile, zaricich krystalickou mizou. Mallon se cestou zminil, v jedne z ridkych chvil, kdy nerozebiral aldmerskou poezii, ze Silvenar kdysi byval kvetouci loukou uprostred lesa. Diky nejakemu kouzlu ci prirodnimu jevu ale zacala ze stromu prystit pruzracna miza, tekla a tuhla na barevnem listi, kvetech a vetvich a utvorila tak pavucinu lesniho mesta. Mallonuv popis byl tajemny, ale nedokazal ho pripravit na skutecnou krasu mesta.

"Kde je tu nejlepsi a nejluxusnejsi hostinec?" zeptal se jednoho z bosmerskych namorniku.

"Prithalin salon," odpovedel Mallon. "Proc ale nezustanes se mnou? Hodlam navstivit jednoho meho pritele, ucence. Urcite by te velice zaujal. Chalupu nema nic moc, zato ma ty nejzvlastnejsi nazory na puvod merelitickeho aldmerskeho kmene Sarmathi --"

"Za jinych okolnosti bych to moc rad prijal," rekl Scotti vdecne. "Ale po tydnech spani na zemi nebo na palube a pojidani vseho, co mi prislo pod ruku, si potrebuji doprat trochu pohodli. A pote, za den nebo dva, pozadam Silvenara o zajisteni bezpecne cesty do Cyrodiilu."

Oba muzi se rozloucili. Gryf Mallon mu dal adresu sveho vydavatele v Cisarskem meste, kterou si Scotti poslechl a ihned zapomnel. Pak se urednik vydal do ulic Silvenaru, prechazel jantarove mosty a obdivoval architekturu zkameneleho lesa. Naproti zvlaste pozoruhodnemu palaci ze stribriteho zrcadliciho krystalu nalezl Prithalin Salon.

Zaplatil si nejlepsi pokoj a objednal spoustu nejlepsich jidel. U sousedniho stolu sedeli dva tlusti muzi, z nichz jeden, Bosmer, prave mluvil o tom, jak je zdejsi jidlo mnohem lepsi nez v Silvenarove palaci. Pak se bavili o valce a zalezitostech kolem financovani a stavbe poskozenych mostu v provincii. Az si jeden z nich vsiml Scottiho pohledu a v jeho ocich zablesklo poznani.

"Scotti, jsi to ty? U Kynareth, kde ses flakal? Musel jsem tady vsechny kontrakty uzavrit sam!"

Podle hlasu ho Scotti konecne poznal. Byl to Liodes Jurus, jen mnohem tlustsi nez driv.

VI.

Decumus Scotti sedel a poslouchal vypraveni Lioda Jura. Sotva mohl uverit, jak jeho byvaly kolega ze Stavebni agentury Lorda Atria ztloustl. Drazdiva vune peceneho masa na taliri pred Scottim se rozplynula. Vsechny zvuky a obrazy Prithalina salonu zmizely, zustala jen Jurova obrovska postava. Scotti se nepovazoval za citliveho cloveka, presto pri pohledu na cloveka, jehoz mizerne napsany dopis ho tenkrat v mrazivci primel k odchodu z Cisarskeho mesta, pocitil naval radosti.

"Kde jsi byl?" zeptal se znovu Jurus. "Je to uz desne davno, co jsem ti psal, abys za mnou prijel do Falinesti."

"Taky ze jsem tam byl," vykoktal Scotti, prilis prekvapen na to, aby se rozciloval. "Dostal jsem tvuj vzkaz, abych za tebou prijel do Athay. Takze jsem vyrazil, jenze Khajiiti tu vesnici do zakladu vypalili. Nejak jsem se s uprchliky dostal do jine vesnice a tam mi kdosi rekl, ze jsi mrtvy."

"A tys mu to sezral i s navijakem, co?" usklibl se Jurus.

"Vypadal, ze si je dost jisty. Byl to urednik ze Stavebni spolecnosti Lorda Vanecha, jmenoval se Reglius. Tvrdil, ze i jeho jsi pozval do Valenwoodu s tim, ze tu vydela na valce."

"No jasne," zvolal Jurus po chvili premysleni. "Uz si na nej vzpominam. No, pro byznys je dobre mit tu zastupce dvou cisarskych stavebnich agentur. Stacilo jen, abychom se vzajemne dohodli na nabidkach a vsechno by slo vyborne."

"Reglius je mrtvy," rekl Scotti. "Mam ale jeho formulare s hlavickou Vanechovy stavebni spolecnosti."

"Jeste lepsi," vydechl Jurus, na nejz to zjevne udelalo dojem. "Netusil jsem, ze jsi tak nelitostny souper, Decume Scotti. Ano, tohle urcite posili nasi pozici u Silvenara. Predstavil jsem te tady Basthovi?"

Scotti si Bosmerovu pritomnost u Jurova stolu zatim uvedomoval jen matne, coz bylo dosti prekvapive, protoze telesnymi rozmery se muz vyrovnal svemu spolustolovnikovi. Na jeho pozdrav urednik jen pokyvl, dosud prekvapen a zmaten. Jeste nezapomnel na to, ze teprve pred hodinou chtel pozadat Silvenara o zajisteni bezpecneho prechodu hranice do Cyrodiilu. Myslenka na to, ze nakonec prece jen bude pracovat s Jurem, ze vydela na valce Valenwoodu s Elsweyry, a ted i na dalsi valce s ostrovem Summurset, to vsechno mu pripadalo jako neco, co se deje nekomu jinemu.

"Bavili jsme se s tvym kolegou prave o Silvenarovi," rekl Basth a odlozil skopove stehno, ktere prave okusoval. "Nepredpokladam, ze jsi uz slysel o tom, co je zac?"

"Trochu, ale nic konkretniho. Mam dojem, ze je velice dulezity a velice zvlastni."

"Je zastupcem Lidu. Pravne, fyzicky i emocionalne," vysvetlil Jurus, trochu zneklidnen tim, ze jeho novy spolecnik ma tak malo informaci. "Kdyz je lid bohaty, je on take. Kdyz jsou v narode prevazne zeny, je take prevazne zensky. Kdyz touzi po jidle, chteji mit moznost obchodovat nebo jim vadi vmesovani cizincu, citi to take a podle toho tvori zakony. V jistem smyslu je despotou, jenze podle prani lidu."

"To zni," rekl Scotti a zamyslel se nad spravnym slovem, "jako… nesmysl."

"Mozna," pokrcil rameny Basth. "Jenze jako Hlas lidu ma spoustu prav vcetne povolovani stavebnich a obchodnich kontraktu s cizinci. Neni dulezite, jestli nam veris. Povazuj proste Silvenara za takoveho vaseho sileneho cisare, treba jako byl Pelagius. Nasim problemem je, ze Silvenar ted citi vuci vsem cizincum neduveru a obavy, protoze Valenwood je ze vsech stran napadan. Jeho lid doufa, ze zasahne Cisar a valku zastavi. A to same si tedy preje i Silvenar."

"A zasahne?" zeptal se Scotti.

"Vis stejne dobre jako my, ze Cisar je posledni dobou tak trochu mimo," rekl Jurus, sahl po Regliove vaku a vytahl z nej prazdne formulare. "Kdo vi, co udela a co ne? To nas nemusi zajimat, zato tohle pozehnani zesnuleho sira Reglia nam velice usnadni praci."

Dlouho do noci pak mluvili o tom, jak se predstavi Silvenarovi. Scotti neustale jedl, zdaleka ale ne tolik jako Jurus a Basth. Kdyz se v horach na obzoru objevilo ranni slunce a svymi paprsky zbavilo prusvitne steny hostince doruda, odebrali se Jurus s Basthem do svych apartma v palaci, pridelenych jim jako cekatelum na audienci u Silvenara. Scotti odesel do sveho pokoje. Chtel zustat jeste chvili vzhuru, promyslet Jurovy plany a pokusit se v nich najit nejaky nedostatek, nakonec ale usnul okamzite, jakmile se polozil na chladne a mekke luzko.

Kdyz se odpoledne probudil, citil se Scotti opet sam sebou. Jinymi slovy, byl znovu plachy a bazlivy. Nekolik predchozich tydnu byl stvorenim snazicim se jedine prezit. Byl dohnan az k uplnemu vycerpani, napaden nekolika lesnimi stvurami, vyhladovel a malem se utopil, a pak se jeste musel bavit o prastare Aldmerske poezii. Vcerejsi jednani s Jurem a Basthem o tom, jak primet Silvenara k podpisu smluv, ovsem vypadalo naprosto logicky. Scotti si oblekl stare osuntele saty a sesel do senku, aby si objednal neco k jidlu a nasel klidne misto k premysleni.

"Skvele, konecne jsi vzhuru," zvolal Basth, jakmile ho uvidel. "Meli bychom vyrazit do palace."

"Hned?" zavyl Scotti. "Podivej se na me. Potrebuji nove obleceni. V takovych hadrech by clovek nemel chodit ani za prostitutkou, natoz navstevovat Hlas Valenwoodskeho lidu. A jeste jsem se nevykoupal."

"Od teto chvile musis prestat byt urednikem. Stal ses obchodnickym ucnem," rekl Liodes Jurus vznesene, vzal Scottiho za ruku a vedl ho na sluncem zalite namesti pred hostincem. "Prvni pravidlo zni uvedomovat si, co predstavujes pro potencialniho klienta a jaky pristup bude nejvhodnejsi. Tezko ho oslnis bohatym odevem a profesionalnim chovanim, drahy hochu, a bylo by katastrofou, kdyby ses o to pokousel. Ver mi. V palaci je krome me a Bastha i nekolik dalsich hostu, kteri ovsem delaji tu chybu, ze vypadaji prilis horlive, prilis formalne, prilis ochotni k obchodovani. Ve skutecnosti jim Silvenar nikdy ani neudeli audienci. My jsme se ale hned po prvnim odmitnuti stahli. Od te doby se prochazim po zdejsim dvore, davam najevo, ze vim spoustu veci o zivote v Cisarskem meste a mam usi otevrene. Chodim na promenady a jim a piji vsechno, co mi nabidnou. Nejspis jsem tu uz par liber pribral. Snazime se proste vyslat jasne poselstvi: je v jeho, nikoliv nasem, zajmu, abychom se sesli."

"A nas plan zabral," dodal Basth. "Kdyz jsem dnes rano rekl jeho ministrovi, ze dorazil nas cisarsky vyslanec, a ze jsme konecne ochotni se sejit se Silvenarem, bylo mi receno, abych te okamzite privedl."

"Nejdeme tedy pozde?" zeptal se Scotti.
"Velice," zasmal se Jurus. "To ale patri k pristupu, ktery se snazime predstirat. Benevolentni lhostejnost. Pamatuj, neplet si Silvenara s beznym slechticem. Jeho mineni je shodne s nazory prosteho lidu. Kdyz to pochopis, bude ti jasne, jak ho muzes ovladat."

Poslednich nekolik minut cesty mestem stravil Jurus vysvetlovanim svych teorii o tom, co Valenwood potrebuje, kolik toho potrebuje a za jakou cenu. Byla to uctyhodna cisla, daleko rozsahlejsi stavby a mnohem vyssi ceny, nez na jake byl Scotti dosud zvykly. Pozorne naslouchal. Vsude kolem bylo mesto Silvenar, sklo, krystal a kvetiny, svistot vetru a nadherna strnulost. Kdyz dorazili k Silvenarovu palaci, Decumus Scotti se v ohromeni zastavil. Jurus se na nej chvili dival a pak se rozesmal.

"Dost bizardni, ze?"

A skutecne. Byla to zmet zmrzlych sarlatovych stebel, nepravidelna a podivna, jakoby chtela konkurovat paprskum stoupajiciho slunce. Kvet velikosti vesnice, v nemz dvorane a sluhove pripominali hmyz, popochazejici z mista na misto a hledajici nejsladsi nektar. Trojice presla pres prohnuty mustek ve tvaru okvetniho listku a vstoupila mezi nesoumerne zdi palace. Tam, kde se steny priblizovaly a dotykaly, byly stinne sine nebo male komurky. Jinde se zdi naopak vzdalovaly a vytvarely rozlehla nadvori. Nikde nebyly jedine dvere a k Silvenarovi se nedalo dostat jinak, nez spiralovite projit celym palacem, zasedacimi saly i loznicemi, kolem hodnostaru, manzelek, hudebniku a mnoha strazi.

"Zajimave misto," rekl Basth. "Ale je tu trochu malo soukromi. To se samozrejme k Silvenarovi vyborne hodi."

Kdyz o dve hodiny pozdeji prisli do vnitrnich chodeb, zastavily je straze ozbrojene meci a luky.

"Jdeme na audienci k Silvenarovi," rekl klidne Jurus. "Toto je Lord Decumus Scotti, cisarsky vyslanec."

Jeden ze strazcu zmizel v klikate chodbe a za okamzik se vratil v doprovodu vysokeho a hrdeho Bosmera obleceneho ve volne robe sesite z ruznobarevnych ustrizku jemne kuze. Byl to ministr obchodu: "Silvenar si preje mluvit pouze s Lordem Decumem Scottim."

Nepripadalo v uvahu se dohadovat ci dat najevo obavy, takze Scotti vykrocil, aniz se ohledl na Jura a Basthe. Byl si jist, ze na jejich tvarich se zraci benevolentni nezajem. Nasledoval ministra do audiencni sine a v duchu si opakoval vsechna fakta a cisla, ktera mu Jurus sdelil. A uminil si, ze nesmi zapomenout predstirat ten spravny Pristup a Postoj.

Silvenarova audiencni sin byla obrovska kopulovita mistnost a jeji steny, zdvihajici se z kruhoveho obvodu, byly prohnute dovnitr tak, ze se nahore temer dotykaly. Otvorem nekolik set stop nad nimi pronikal tenky paprsek slunecniho svetla a dopadal primo na Silvenara, jenz stal na male vyvysenine pokryte trpytivym sedym praskem. Po vsech tech divech mesta a palace vypadal sam Silvenar naprosto obycejne. Prumerny, uhlazene elegantni, mirne unavene vyhlizejici Lesni elf toho typu, jakych jsou v kazdem hlavnim meste v Imperiu k videni spousty. Teprve kdyz sestoupil ze stupinku, vsiml si na nem Scotti neceho neobvykleho. Byl velmi maly.

"Chci si s tebou promluvit o samote," rekl Silvenar prostym a nevytribenym hlasem. "Mohu videt tve dokumenty?"

Scotti mu podal prazdne formulare Stavebni spolecnosti Lorda Vanecha. Silvenar se do nich zacetl a nez je vratil, prejel prstem Cisarovu reliefni pecet. Nahle vypadal plase; hledel do zeme. "Na mem dvore je mnoho sarlatanu, kteri by chteli tezit z valek. Myslel jsem, ze ty a tvoji pratele k nim patrite, tyto dokumenty jsou ale prave."

"Ano, to jsou," rekl Scotti klidne. Diky Silvenarove prostemu chovani se mu mluvilo snadno, obesel se bez formalnich pozdravu i projevu podrizenosti, presne jak to rikal Jurus: "Nejlepsi zrejme bude zacit ihned jednat o cestach, ktere je treba opravit, a o pristavech znicenych Altmerskymi lodmi. Pote ti mohu predlozit sve odhady nakladu na rekonstrukci a obnovu obchodnich cest."

"Proc Cisar neposlal vyslance jiz pred dvema lety, kdyz valka s Elsweyry zacala?" zeptal se nevrle Silvenar.

Nez odpovedel, vzpomnel si Scotti na vsechny ty obycejne Bosmery, ktere ve Valenwoodu potkal. Na chamtive a znepokojene zoldaky, kteri ho doprovazeli od hranice. Na opilce na hostine a zkusene zabijaky obriho hmyzu na Zapadnim namesti ve Falinesti. Zvedavou starou matku Pascostovou v Havel Slump. Na kapitana Balfixe, smutneho napraveneho pirata. Na uprchliky z Athay a Grenos, vydesene, ale presto plne nadeje. Na sileny a vrazedny Divoky hon z Vindisi, pozirajici sam sebe. I na tiche a vazne lodniky Gryfa Mallona a tlusteho a chamtiveho Basthe. Pokud by jedina osoba reprezentovala jejich celkove naladeni, a naladeni mnoha dalsich v cele provincii, jakou by mela povahu? Scotti byl povolanim i prirozenosti urednik, zkuseny ve skatulkovani, rozdelovani a zvykly do vseho vnaset system. Pokud by mel nekam zaradit ducha Valenwoodu, kam by to bylo?

Odpoved prisla skoro jeste drive, nez si polozil otazku. Odmitnout.

"Obavam se, ze me ta otazka nezajima" rekl Scotti. "Mohli bychom se radeji vratit ke skutecne podstatnym zalezitostem?"

Cele odpoledne pak Scotti se Silvenarem jednali o nalehavych potrebach Valenwoodu. Vsechny prazdne formulare vyplnili a podepsali. Bylo potreba udelat tolik veci a provest tolik plateb, ze museli vsemozne dodatky a dovetky psat i do okraju formularu, a vsechny ty doplnky musely byt ovsem znovu podepsany. Scotti zachoval postoj benevolentni lhostejnosti, zjistil vsak, ze jednani se Silvenarem neni to same jako rozhovor s prostym a mrzutym ditetem. Hlas lidu dobre znal urcite prakticke veci kazdodenniho zivota: vynosy rybolovu, zisky z obchodu i stav vsech mest a lesu ve sve provincii.

"Zitra v noci usporadam banket na oslavu techto ujednani," rekl Silvenar na zaver.

"Radsi ho usporadej dnes," navrhl Scotti. "Zitra bychom meli vyrazit do Cyrodiilu se smlouvami, takze budu potrebovat zajistit bezpecny pruchod k hranici. Bude lepsi neztracet cas."

"Dohodnuto," rekl Silvenar a zavolal ministra obchodu, aby formulare opatril peceti a pripravil hostinu.

Scotti opustil sal. Tvare jeho spolecniku byly unavene prilis dlouhym udrzovanim iluze nezajmu. Jakmile byli z dohledu strazi, pozadali ho, aby jim vse vypravel. Pri pohledu na smlouvy se Basth rozplyval nadsenim.

"Prekvapilo te na Silvenarovi neco?" zeptal se Jurus.

"Neocekaval jsem, ze bude vazit polovinu co ja."

"Opravdu?" Jurus vypadal mirne prekvapen. "Od te doby, co jsem se u nej posledne snazil ziskat audienci, se musel zmensit. Mozna prece jen je neco na tech blabolech o tom, ze se v nem odrazi situace jeho lidu."

VII.
Silvenar, Valenwood
13. soumracnik, rok 397 treti ery

Banketu v Silvenarove palaci se ucastnili vsichni zarlivi byrokrate a obchodnici, kteri se snazili ziskat kontrakty na rekonstrukci Valenwoodu. Na Decuma Scottiho, Lioda Jura a Basthe hledeli s neskryvanou nenavisti. Scotti se kvuli tomu citil dost neprijemne, Jurovi se to vsak evidentne libilo. Zatimco sluhove nosili tac za tacem peceneho masa, chopil se Jurus korbelu Jaggy a pripil urednikovi.

"Ted uz to mohu priznat," rekl Jurus. "Vazne jsem pochyboval, jestli te mam na tohle dobrodruzstvi zvat. Vsichni ostatni urednici a agenti stavebni spolecnosti, ktere jsem kontaktoval, byli na pohled mnohem agresivnejsi, presto se sem zadny z nich nedostal, natoz aby pronikl do Silvenarovy audiencni sine a sam vyjednal takove obchody, jake se podarilo uzavrit tobe. Napijme se na to!"

"Ne, diky," rekl Scotti. "Touhle drogou jsem se opil ve Falinesti a malem me pak kvuli tomu vysalo obri kliste. Najdu si neco jineho k piti."

Scotti se chvili prochazel po sale, az spatril nekolik diplomatu, popijejicich ze dzbanku kourici hnedou tekutinu, nalevanou z velke stribrite nadrze. Zeptal se jich, zda je to caj.

"Caj vyrabeny z listu?" odfrkl si jeden z nich. "Ne ve Valenwoodu. Tohle je Rotmeth."

Scotti si nalil dzbanek a opatrne ochutnal. Napoj byl silny, trochu horkosladky a velice slany. Z pocatku mu nechutnal, netrvalo vsak dlouho a vyprazdnil dzbanek do dna a nalil si dalsi. V tele citil mravenceni. Zvuky v sini byly podivne nesouvisle, ale nebylo to neprijemne ani desive.

"Tak ty jsi ten clovek, ktery primel Silvenara podepsat vsechny ty smlouvy," rekl druhy diplomat. "To muselo byt tezke vyjednavani."

"Vubec ne, vubec ne, jen trochu zakladniho porozumeni obchodnim principum," zasklebil se Scotti a nalil si treti dzbanek Rotmethu. "Silvenar byl dychtiv zatahnout Cisarskou provincii do zalezitosti Valenwoodu. Ja se zase vubec nebranil tomu, mit ze vsech tech kontraktu provizi. Pri vsi te pozehnane dychtivosti slo jen o to namocit pero v inkoustu. Na zdravi."

"Pracujes uz pro Jeho Cisarskou Vysost dlouho?" zeptal se prvni diplomat.

"V cisarskem meste je to krapet, myslim trochu, komplikovanejsi. Jen mezi nami, ja vlastne ted nepracuji nikde. Kdysi jsem pracoval pro Lorda Atria a jeho Stavebni agenturu, jenze me vyhodili. Pak jsem ziskal formulare od Lorda Vanecha a jeho Stavebni spolecnosti, pac jsem je dostal od toho Reglia. To sice byl konkurent, ale stejne moc fajn chlap, dokud ho nezamordovali ti Khajiiti." Scotti dopil paty dzbanek. "Az se vratim do Cisarskeho mesta, zacnu s tim pravym vyjednavanim. Na zdravi. Pujdu za svym starym zamestnavatelem i za Lordem Vanechem, a reknu, hej vy, kdo z vas chce tu provizi? A oni se budou moci pretrhnout, aby ty kontrakty ode mne ziskali. O muj podil se strhne takova bitka, jakou jeste nikdo nikdy nevidel."

"Takze vlastne nejste vyslancem Jeho Cisarske Vysosti?" zeptal se prvni diplomat.

"Neslysels, co jsem rikal? Jses snad hluchej?" Scotti pocitil naval zlosti, ktery vsak rychle pominul. Zasmal se a nalil si sedmy dzbanek. "Stavebni agentury jsou soukrome, ale presto jednaji z povereni Cisare. Takze jsem cisarovym vyslancem. Nebo spis budu. Az jim dam ty smlouvy. Je to desne slozite. Chapu, ze se v tom neorientujete. Na zdravi. Je to, jak rikal ten basnik, tanec s ohnem, jestli tu dorazku chapete. Ksakru, chci rict narazku.

"A tvi kolegove? Jsou vyslanci Cisare?" zeptal se druhy diplomat.

Scotti se rozesmal, vrte pri tom hlavou. Diplomate se rozloucili a odesli za ministrem. Scotti se vymotal z palace a potacel se podivnymi, organickymi ulicemi a bulvary mesta Silvenar. Najit cestu do Prithalina salonu a sveho pokoje mu trvalo nekolik hodin. Jakmile se tam dostal, usnul, aniz se namahal svlekat.

Kdyz se druhy den rano vzbudil, byli Jurus a Basth v jeho pokoji a trasli s nim. Mel pocit, ze z poloviny spi, a nedokazal uplne otevrit oci, ale jinak mu bylo dobre. V mysli mu mlhave vytanul rozhovor s diplomaty, jako nejaka nejasna vzpominka z detstvi.

"Co je to, pro bohy, zac ten Rotmeth?" zeptal se rychle.

"Zlukla, silne kvasena stava z masa se spoustou prisad neutralizujicich jedovate slozky," usmal se Basth. "Mel jsem te varovat, abys radsi zustal u Jaggy."

"Ted uz asi chapes Volani masa," zasmal se Jurus. "Tihle Bosmerove by se radsi vzajemne snedli, nez by se dotkli plodu zeme."

"Co jsem tem diplomatum napovidal?" vykrikl Scotti a pocitil prival paniky.

"Zjevne nic spatneho," rekl Jurus a vytahl nekolik papiru. "Dole na tebe ceka doprovod, ktery te dopravi do Cisarske provincie. Tady mas doklady zarucujici bezpecny prujezd. Zda se, ze Silvenar skutecne chce, aby se obchody hybaly. Slibuje, ze po vykonani kontraktu ti posle nejaky vzacny poklad. Podivej, tohle mi venoval."

Jurus ukazal svou novou tepanou nausnici s nadhernym velkym rubinem. Basth ukazal, ze ma podobnou. Pak oba tlusti muzi odesli, aby se Scotti mohl obleknout a pripravit na cestu.

Na ulici pred hostincem stal cely regiment Silvenarovych strazcu, obklopujicich kocar s oficialnim erbem Valenwoodu. Stale trochu omameny Scotti nastoupil a kapitan straze dal signal. Vyrazili rychlym cvalem. Scotti se ohledl. Basth a Jurus mu mavali na rozloucenou.

"Pockejte," krikl. "Vy se nevracite do Cisarske provincie?

"Silvenar nas pozadal, abychom tu jako cisarsti vyslanci prozatim zustali!" zavolal za nim Liodes Jurus. "Pro pripad, ze by bylo potreba jeste dale jednat a podepsat dalsi smlouvy! Jmenoval nas Undrapy, to je nejaka zvlastni cestna funkce pro cizince u dvora! Nedelej si starosti! Ceka nas spousta banketu! Jednani s Vanechem a Atriem zvladnes sam a my zatim dohledneme na to, aby tady bylo vsechno v poradku!"

Jurus na nej dal volal ruzne obchodni rady, jeho hlas vsak po chvili zanikl v dali. Pak konvoj zajel za roh a oba pratele mu zmizeli z oci. Nahle pred sebou spatril dzungli a v pristim okamziku jiz byli pod stromy. Scotti jiz Valenwoodskymi lesy prochazel pesky nebo proplouval pomalou lodi, nyni se vsak kolem nej stromy mihaly jako zelene smouhy. Zdalo se, ze po mekkem podrostu bezi kone jeste rychleji nez na mestskych ulicich. Do kocaru nepronikl zadny z podivnych zvuku a zatuchlych pachu dzungle a Scottimu se zdalo, ze sleduje jakousi divadelni hru o hlubokych lesich, jejichz pozadi tvori rychle se pohybujici obrazy na platne, jen matne naznacujici jejich skutecnou podstatu.

Tak to slo dva tydny. V kocaru byl dostatek jidla a piti, takze jedl a spal za jizdy a karavana pokracovala bez prestavky kupredu. Obcas zaslechl treskot mecu, nez vsak stacil vyhlednout z okenka, byli jiz utocnici daleko vzadu, at uz to byl kdokoliv. Konecne dorazili k hranici, kde sidlila cisarska posadka. Scotti ukazal sluzbu konajicim vojakum sve doklady. Ptali se ho na spoustu veci a on jednoslabicne odpovidal. Pak ho nechali projet.

Cesta do cisarskeho mesta trvala nekolik dalsich dni. Kone, kteri tak rychle leteli dzungli, nyni na neznamem uzemi s vesnickami z roubenych domu zpomalili. Krik ptaku jeho domovske provincie a vune dobre znamych rostlin privedl Scottiho k zivotu. Pripadalo mu, jakoby se mu poslednich par mesicu jenom zdalo.

U mestskych bran mu pruvodci otevreli dvirka kocaru a on vystoupil. Nez mel cas neco rici nebo uklidnit chvejici se nohy, odvykle pevne zemi, vyrazili pruvodci cvalem zpet na jih. Kdyz ted byl konecne doma, jako prvni vec zasel do nejblizsiho hostince a dal si caj s ovocem a chlebem. Vubec by mu nevadilo, pomyslel si, kdyby uz nikdy nemusel jist maso.

Jednani s Lordem Atriem a Lordem Vanechem zacaly okamzite. A vyvijely se slibne. Obe agentury chapaly, jak lukrativni pro ne rekonstrukce Valenwoodu je. Lord Vanech prohlasoval, celkem opravnene, ze vzhledem k tomu, ze jsou kontrakty napsany na formularich jeho uradu, ma na ne zakonne pravo. Lord Atrius zase tvrdil, ze Decumus Scotti je jeho agent a zastupce, a ze ho nikdy ze zamestnani nepropustil. O rozhodnuti byl pozadan Cisar, ten vsak prohlasil, ze je zaneprazdnen. Jeho poradce, cisarsky mag Jagar Tharn, jiz dlouho nebyl k nalezeni a nebylo ho tedy mozno pozadat o radu a nestranne doporuceni.

Scotti si zatim velice pohodlne zil za uplatky od obou lordu. Kazdy tyden dorazil dopis od Jura nebo Bastha, dotazujici se na stav jednani. Postupne tyto dopisy prestaly prichazet a nahradily je listy ministra obchodu a samotneho Silvenara. Valka o Modrou uzinu s ostrovem Summurset skoncila a Altmeri od Lesnich elfu ziskali nekolik novych pribreznich ostruvku. Boje s Elsweyry pokracovaly a pustosily vychodni okraj Valenwoodu. A Vanech a Atrius se neprestavali prit o to, kdo lesnim elfum pomuze.

Az jedno pekne rano na pocatku jara roku 398 treti ery zaklepal na dvere Decuma Scottiho posel.

"Lord Vanech vyhral Valenwoodske kontrakty a zada te, abys co nejdrive prisel do jeho kancelare a donesl prislusne formulare."

"Rozhodl se Lord Atrius, ze se o kontrakty jiz dale nebude uchazet?" zeptal se Scotti.

"Bohuzel jiz nebude moci, nebot velice nahle, prave ted, zemrel nasledkem velice nestastne nehody," rekl posel.

Scotti uz nejakou dobu premyslel, jak dlouho bude trvat, nez se do zaverecneho vyjednavani zapoji Temne bratrstvo. Zatimco kracel k budove Stavebni spolecnosti Lorda Vanecha, velke strizlive budove s jednoduchym prucelim na malem, avsak vyznamnem namesti, premyslel, zda svou hru hral spravne. Bude Vanech tak chamtivy, ze mu ted, kdyz jeho hlavni konkurent zemrel, nabidne mensi procento z provize? Nastesti zjistil, ze je Lord Vanech rozhodnut zaplatit Scottimu tolik, kolik navrhl behem ostrych zimnich jednani. Jeho poradci mu vysvetlili, ze pokud cela vec nebude vyresena rychle a poctive, mohly by s nejakymi navrhy vyrukovat i mensi stavebni agentury.

"Jsem rad, ze mame vsechny pravni zalezitosti za sebou," pravil laskave Lord Vanech. "Ted konecne muzeme zacit pomahat tem nebohym Bosmerum. A shrabovat zisky. Skoda, ze jsi nas nezastupoval v Bend'r-mahku a v tom Arnesianskem byznysu. Ale valek bude urcite jeste spousta."

Scotti a Lord Vanech poslali do Silvenaru dopis, ze jsou konecne pripraveni naplnit smlouvy. A o nekolik tydnu pozdeji usporadali na pocest tohoto vynosneho obchodu vecirek. Decumus Scotti byl milackem Cisarskeho mesta a Lord nelitoval zadnych vydaju, aby slo o skutecne nezapomenutelny vecer.

Zatimco Scotti hovoril se slechtici a bohaci, kteri budou mit z jeho jednani zisky, zavanula salem zvlastni, ale jaksi povedoma vune. Brzy odhalil jeji zdroj: tlusty plat peceneho masa, tak dlouhy a silny, ze ho slouzici museli umistit na nekolik tacu. Cyrodiilsti hodovnici ho hladove pojidali, neschopni nalezt slova vyjadrujici jejich obdiv k chuti a vzhledu.

"Nic takoveho jsem v zivote nejedl!"

"Je to jako zverina nadivana veprovym!"

"Vidite ten krasne mramorovy vzor masa stridajiciho se s tukem? Je to mistrovske dilo!

Scotti pristoupil bliz, aby ochutnal, pak si vsak vsiml cehosi ukryteho hluboko v tucnem propecenem mase. Prudce ucouvl a temer se pritom srazil se svym novym zamestnavatelem Lordem Vanechem.

"Jak se to tu vzalo?" vykoktal Scotti.

"Od naseho klienta, Silvenara," odvetilo jeho lordstvo. "Je to nejaka mistni specialita, ktere rikaji Unthrappa."

Scotti zacal zvracet a nedarilo se mu prestat. Nalada hodujicich sice ponekud opadla, kdyz ale Decuma Scottiho odnesli do jeho sidla, pokracovali hoste s chuti v jidle. Unthrappa se stal vseobecnou pochoutkou, zejmena pote, co ochutnal sam Lord Vanech a ve svem platku nalezl prvni ze dvou velkych rubinu. Bosmerove jsou velice moudri, ze vynalezli takove jidlo, shodli se hodujici.



Vsechno nebo nic


isi tento denik, abych i ja zanechal dokument z teto udalosti.
Je to uz neco pres rok, co se otevreli prvni brany u mesta Kvatch a Bravil, ktere nebyly pripraveny na  velky natlak Deader, jenz se hrnuli z bran. Pote co padla tato dve mesta se Deadry zacali rozsirovat po celem    jiznim  Nybenaii. Par mesicu na to padla, a byla obsazena mesta Anvil a Chendinhal, i kdyz jsem zavrel branu u Kvatche a spolu s Martinem jsme odesli do chramu vladce oblak, Deadry znovu toto mesto dobyli a obsadili. Dokazali jsme take odrazit invazi u mesta Bruma, protoze, ackoli je to neuveritelne, na pomoc tomuto mestu neprisli jen imperialni vojaci ale take magove z magicke univerzity, par clenu z cechu bojovniku a jelikoz ani zlocinecke cechy nechteli sami bojovat proti temto stvorenim prisli na pomoc Brume clenove cechu zlodeju, tedy alespon taci kteri umeli v ruce drzet mec a ne jenom par paklicu. Take clenove Temneho bratrstva, kteri hned jak bitva ustala a ja se vratil z Velke brany s velkym sigilskym kamenem, urychlene zmizeli.

Kazdopadne co Deadry obsazovali cely jizni Cyrodil, ja s Martinem jsme pomalu ziskavali potrebne veci pro otevreni brany do Mankarova raje. Take abych nezapomnel hlavnim planovacim strediskem se stal chram vladce oblak, protoze hlavni mesto Imperial city bylo pomalu, ale jiste obklicovano.

Ted si tak uvedomuji, ze jsem se vlastne jeste ani nepredstavil a sam sebe neuvedl, tudiz ja se jmenuji Atall jsem nord syn kovare a castecneho dobrodruha. Bohuzel muj otec pri jedne vyprave zahynul a jedine co mi po nem zustalo je muj skleneny dlouhy jednorucni mec, otec mi kdysi rekl, ze az prijde ten spravny okamzik objevim skutecnou silu mece. Dosud to moc nechapu, ale to je ted jedno nyni se musime plne soustredit na boj s Deadrami.

No ted mame vsechny potrebne ingredience pro otevreni brany do Mankarova raje, ve kterem drzi amulet kralu. Kazdy urcite vi co to je, takze se s tim ted nebudu zabyvat.

Jelikoz branou muze projit jediny clovek beru si sebou par lektvaru zdravi, svuj mec a stit a lehke brneni. Je cas - Martin Septim, Baurus, Jauffry,ja a nekolik cepeli se shromazdili ve velke sini. Martin neco pronesl z knihy, kterou jsem ziskal, a pote se pred nami objevila zvlastni brana podobna oblivionskym. Neni cas na dlouhe premysleni musim jit.

Hned jak jsem prosel branou objevil jsem se v Mankarove raji, pro jistotu jsem vytahl svuj mec. Pomalu jdu dal a v tu chvili se ozve hlas, jeto Mankar zdravi me, ale ja tomu nevenuji pozornost. Kolem me to vypada, jako v nejakych zahradach, pokracuji dale po ceste a vidim pred sebou muze a zenu, ale ty nevypadaji, jako vojaci a strazci, a poroto jdu k nim a ptam se jich, kde to vlastne jsem dozvedel jsem se, ze se nachazim v neudrzovanych zahradach Mankarova raje, ale to je pry jenom zacatek, abych se dostal az k Mankarovy musim projit neudrzovanymi zahradami, nejakou jeskyni nazyvanou Zapovezene sluje, kam se ale dostanu jen s pouty vyvoleneho, a pak se muzu dostat k Mankarovy a konecne ho zabit. Ovsem pouta vyvoleneho ma u sebe dremora chranici vchod do jeskyni, ptam se jeste, kdo vlastne jsou, ale nez mi to staci rici zene se k nam jeden drtihlav ti dva padaji rychle k zemi, ale ja vykryji jeden utok a hned mu zasazuji tri rany do jeho hlavy pada k zemi, ani nevi jak. Jdu dale, a hned vidim dalsi dva tentokrat pouziji me kouzlo stitu. Vezmu si luk a strilim hned na jednoho,mou ranu necekal, a tak mu zpusobila mnohokrat vetsi zraneni nez obvykle, ale v tom se na me zene ten druhy rychle popadnu svuj mec a vyrazim take. Ten parchant na me skocil a poskodil mi muj stit, ale hned na to mu zasazuji pa smrtelnych ran, ktere jsem se naucil u cepeli. Pokracuji v me ceste za Mankarem prechazim most a dostavam se k krizovatce a najednou vidim jak ke mne jde dremoa, ale vypada to ze se nechce se mnou byt, alespon prozatim. Promluvil na mne vedel ze chci a potrebuji ty pouta,normalne by asi hned na mne zautocil, ale jelikoz jsem dokazal uzavrit velkou branu nechal mne vybrat. Bud pomohu jeho priteli, a nebo ho budu muset zabit, abych ty pouta dostal. Jelikoz jsem rozeny bojovnik volim boj. Strasliva chyba, ale nez stacil vytahnout svuj ohnivy mec ja mu zasadil par ran, ale ty se od jeho tezkeho brneni jen odrazila a nic mu neudelala. Tezce se nyni kryji jeho utokum, ale nemohu dale, i kdyz se kryji spaluje mne jeho ocarovani,tak dost rychle se uhnu jeho meci a davam mu silnou ranu do jeho zad upadne na zem a ja rychle se snazim ho zasahnout, ale i kdyz lezi porad se kryje. A  v tom mne neco napadlo je to silene, ale jeto jedina sance, jak se dostat dale, a proto rychle a vsi silou hodim svuj mec hrotem na lezici dremoru ten to stezi dokaze vykryt, ale to ja uz mam v ruce luk a palim takovou rychlosti, ze to nedokaze odrazovat a tri sipy se mu zabodnou do hrudi padne k zemi ja rychle bezim pro svuj mec a k nemu, ale on uz stezi dycha. Naposledy mi rekne, ze jsem byl cestny protivnik a on byl prilis slaby, ale to uz mi do ruky dava pouta vyvoleneho a umira.

Tak konecne mi nebrani nic, pro vstup do dalsi casti teto cesty. Vesel jsem do jeskyni, kde byly dalsi lide zeptal jsem se jich konecne kdo vlastne jsou. Mankarovy podvedeni sluzebnici pry jim sliboval, ze budou zit v jeho raji a v blahobytu ale byla to lez sice jsou nesmrtelni, ale jelikoz nemaji zbrane deadry je vzdy zabiji oni po chvili obzivnou, a pak znovu jen vyvoleni mohou stoupit do jeskyni, ale uz se nikdy nevrati. V tu chvili si rikam, ze musim zachranit take tyto duse tim ze zabiji Mankara, a proto neni cas, jdu tedy dale malym tunelem do zaplavene mistnosti vyjdu nahoru po kamenych schodech, tam je opet jeden drtihlav pomalu se k nemu priplizim a seknu, jak jen mohu v kaluzi krve tam lezi a ja jdu dale. Konecne dvere do Zapovezenych sluji nasadim si pouta vyvoleneho, ktera okamzite zaklapnou hned jak jsem se dotknul dveri pouta rude zazarila a dvere se oteviraji.

Tak jsem v Zapovezenych sluji, ted uz jenom najit vychod, a potom konecne domu, ale jestli to tady bude jako v tech zahradach, tak budu doma drive nez si myslim. Jdu dale jeskyni a vidim pred sebou vetsi mistnost a v ni dva cleny bajneho usvitu v klecich byli zavreni ti podvedeni lide primo nad lavou musim jim pomoci. Udelam  kouzlo stitu a pomalu se prikradam k prvnimu naprahnu se a seknu, ale k uzasu ho tento utok pouze zrani sice vice nez normalni, ale vetsinou kazdy padne. No kazdopadne se ke mne otocil a hned vyvolal zombii radeji trochu ustoupim, aby se hned k boji nepripojil i ten druhy, moc dobre vim, ze musim jit radeji po tom cloveku, a proto jakmile se ke mne priblizi hned ho sekam jak jen muzu a behem chvile je na zemi. Ten parchant mne, ale dost zranil vzal jsem si lektvar zdravi a uz se pripravuji na druheho. Znovu si davam kouzlo stitu a jdu k nemu, hned jak mne spozoruje vrham se na nej a snazim se ho zasahnout parkrat se mi to dari, ale najednou me odstrci jeho vycarovana dyka znovu se na nej vrham jednim seknutim mu odhazuji dyku a druhym odhazuji jeho samotneho, pro jeho smulu spadl do lavy za nami, ale uz byl stejne mrtvi. Okolo vidim dva sacky, jako v svete oblivion kouknu se do nich, a co pak tam neni jeden lektvar stitu proti blesku a jeden proti ohni ty by se mi mohly hodit. Je cas pokracovat dale ale vidim, jak ke mne jde nejaka osoba pripravuji se na boj, ale i kdyz uz mne spozoroval jde stale ke mne pta se  kdo jsem a co tu delam. V klidu odpovim, ze jsem tu abych zabil Mankara Camorana, on mi na to odpovedel jestli to dokazu ho zabit odpovedel jsem, ze ano ale nevim kudy dal. Pry pokud chci pokracovat budu muset delat vse co mi rekne. Souhlasil jsem schoval jsem zbrane a jdu za nim prichazi k nam dremora chvili se spolu bavi, a pote mi nakaze abych sel do klece moc se mito nelibi, ale jestli chci pokracovat musim to risknout. Spousti klec do jamy, kde je lava, ted se mohu pouze modlit, aby mne nezradil nastesti se klec po chvili zveda uz bylo na case dole bylo pekny horko, otevira klec na druhe strane rychle vystoupim tasim mec,jen pro jistotu,rika ze se sejdeme v spodni casti jeskyni a utika pryc. No uvidime jestli dodrzi slovo,radeji vyrazim citim ze Mankar uz neni daleko. Vyjdu z mistnosti na krizovatku skusim se vydat doprava, prijdu do velke mistnosti podobne te za mnou vsiml jsem si taky deadrotha,ktery tam stal bohuzel ho nemohu obejit, a proto ho radeji vyridim. Us se mi to tady v jeskynich nelibi, proto na nej seslu kouzlo klid a vbehnu na nej, jelikoz je pod vlivem kouzla je to jednoduche davami pouze male rany a tem se stacim v pohode vyhnout, kazdopadne za chvili lezi podemnou. Ted mohu jit dale prichazim k dverim vedouci do spodni casti jeskyni uvidime, jestli tam ten clovek bude cekat, jenom doufam, ze mne nezradil. Prosel jsem dvermi a vidim, jak tam na mne ceka jde ke mne a sundava mi pouta vyvoleneho a stastne zvola “hura za Mankarem koncene se mu oba pomstime “. Vyrazili jsme rekl, ze mne povede pry to tady zna, nuze nechal jsem se vest po chvili jsme dosli do mensi mistnosti, kde byla jakasi ohniva dama zeptal jsem se, jak na ni dozvedel jsem se, ze si mam davat pozor na ohnive koule ktere hazi no jeste ze mam sebou lektvar proti ohni, ktery jsem si vzal z jeskyni. Vypil jsem lektvar hodil na sebe me kouzlo stitu, ktere jsem se naucil a opatrne pristupuji k ni, hned jak jsem blizko rychle ji seknu mecem sice ji to zranilo, ale dala mi ranu svoji rukou ze jsem upadl, takove horko. Pristupuje ke mne, ale to uz priskakuje muj novi pritel a kouzlem ledova koule ji odhazuje, ale rychle na mne krici, at pouziji vrozene kouzlo severske mrazeni, nevaham rychle k ni bezim a pouzivam kouzlo ta rychle zmrzne. Podekuji mu za zachranu a jdeme dal, konecne jsme prisli k konecnym dverim. Dotkl jsem se dveri a spolu s mym pritelem jsme se objevili pod chramem. Konecne, ted mu dame co proto zvolal a vyrazili jsme k chramu. Po ceste uz nebyli zadne deadry jen krasna zeme a kvetiny, ktere jsem jeste nevidel, par si jich utrhnu a schovam. Dorazili jsme k vchodu do chramu, kde cekali dva strazci pry nas zavedou k Mankarovy. Konecne, primo prede mnou sedel v trunu Mankar Camoran a vklidu se dival, jak prichazim. Musim mu vzit amulet, nez bude pozde a cely Cyrodil padne. Pro jistotu si vypiju rychle lektvar stitu proti blesku a pristupuji k nemu. Opovrzene mi rika“ prisel sis pro amulet kralu, tak si ho vem jestli to dokazes“ a rychle vstava, ale to ja uz zasazuji prvni dve rany ovsem jeto k nicemu, jako by byl chranen nejakym kouzlem. Mezitim muj pritel statecne bojuje se strazci ja se jen stezi vyhybam mankarovym strelam, ale najednou zakopnu o kamen a padam k zemi Mankar toho vyuzije a sesila silne dva blesky na mne. Jednomu jsem se dokazal uhnout, ale druhy mne zasahl primo do hrudi. Mankar pristupuje k memu telu a rika dalsi z tech, kteri si mysleli ze mohou porazit mne a pana Dagona. Obraci se k memu pritelovy, ktery uz skolil jednoho ze dvou strazcu a sesila dalsi kouzlo blesku. Jeho telo pada k zemi, jako kus zeleza. To us nevydrzim  rychle vstavam z podlahy a zasazuji Mankarovy neprijemnou ranu. Rikate si, jak jsem asi vstal, kdyz jsem byl mrtvi. Nezapominejte na lektvar, ktery jsem vypil pred bojem stitu proti blesku, takze mne kouzlo nezabilo, ale jen lehce odhodilo v tu chvili jsem jen cekal na spravnou chvili az se Mankar nebude divat a ja mu budu moci zasadit velkou ranu, kterou necekal. Mankar rychle odstupuje a vydesene se na mne diva. Co pak snad si necekal ze odtud odejdu jen tak, to uz mankar nevydrzi a sesila znovu kouzla, ted uz se nesmim nechat zasahnout. Ovsem najednou pribiha jeden z strazcu a to uz si jen rikam, ted je se mnou konec. Stacim odrazit par jeho utoku mecem, ovsem jsem uz tak unaveny, a potom narazu kouzlem uz proste nemohu a padam na zem. Strazce v tu chvili prestava bojovat a jen si nademne stoupne zdvihne mec do vyse a chysta se zabodnout ho do me. Ovsem v tu chvili se stalo neco, co si budu navzdy pamatovat. Jeste jsem drzel mec ve sve ruce, kdyz najednou zazaril bile a do neho sestoupilo neco ze vzduchu v tu cvili se vzduch neuveritelne ochladil a mne v tu chvili bylo jasne, co se deje prava sila mece se konecne ukazala. Nevaham a rychle probodavam strazce skrz na skrz, kdyz spadl na zem v jeho rane se objevili krystalky ledu to musi byt ta sila, o ktere mi rikal otec sila severanskeho mrazu. Zvedl jsem se a Mankar stoji proti mne, ted uz jsme vyrovnani konecne tva porazka bude ctihodna. Rozbehl jsem se proti nemu a odrazim jeho kouzla, kdyz jsem u neho delam ruzne triky od cepeli on to dlouho nevydrzi a zacne ustupovat. Oba bojujeme jak nejlepe umime, ale Mankar po chvili nemuze a jamu zasazuji smrtelnou ranu do hrudi. Pada k zemi a jeste nez umira mu rikam mas pravdu konecne tva porazka byla ctihodna, hned na to umira. Rychle mu vytrhnu amulet kralu, jeste si vezmu jeho hul a chram se zacne bortit, ale to uz mne nejake kouzlo preneslo zpet do chramu vladce oblak. Objevil jsem se uprostred mistnosti vycerpany a zkrvaveny, ale v ruce jsem mel amulet, kolem mne stali cepele a prede mnou Martin prisel ke mne a rika „vratil ses znamena to ze Mankar je........“ „ Ano Mankar je mrtev a s nim i jeho raj “. Okamzite mne vylecil mocnym kouzlem na obnovu a museli jsme vyrazit do imperialniho mesta cestou nas chranil Baurus a Jauffry. Kdyz jsme dorazili do Imperialniho mesta do palace, cekal tam na nas kancler Ocato. Martin prisel k nemu a chvili si povidali o nastupu Martina na trun, kdyz v tom pribehl cely vydeseny posel s straslivou zpravou, oblivionske brany se otevreli vsude po meste a deadry pronikaji ven. Martin okamzite zvola musime se urychlene dostat do chramu vyvoleneho, jinak bude vse ztraceno. Vsichni jsme vylezli ven z palace, tam na nas uz cekali deadry vsichni jsme se rozbehli proti nim kancler Ocato nas podporoval mocnymi kouzli a ostatni se do nich vrhli s takovym zapalem, ze i kdyz na kazdeho muze byli nejmene tri deadry bojovali a pobyli je vsechny, asi to bylo odhodlani, ze mame znovu cisare. Ted se musime dostat do chramu vyvoleneho zvolal Martin a vsichni se rozbehli k brane. Hned jak jsme byli pred chramem naskytl se nam neuveritelny pohled, dve oblivionske brany primo pred nami, a jak posledni straze se byji s hordami nepratel. Kancler Ocato rekl me a Martinovy, at jdeme do chramu oni je zde jeste chvili zdrzi, nevahali jsme a vydali se k chramu, ale pred dvermi do nej stal sam mocny Mehrenus Dagon mel ctyri ruce a sel z neho zar samotneho oblivionu. Okamzite jsem se rozbehl k nemu a zevsi silou, jaka mi jeste zbila jsem mu dal ranu mecem do palce v tu chvili zvedl trochu nohu a my jsme rychle dobehli do chramu. Rychle jsme sli k jedne stene, a pak mi Martin rekl, ze zapalit draci ohen uz neni mozne, ale neco ho napadlo, naposledy se se mnou rozloucil podekoval mi za pratelstvi a rozbehl se doprostred maleho chramu. V tu chvili rozbil Mehrenus Dagon strechu a vstoupil dovnitr, ale to uz Martin rozbil amulet kralu a s krvi bohu, kterou mel u sebe se rozzaril vyletel nahoru a z neho vznikl sam velky Akatosh. Potom se mi primo nad hlavou udal boj celeho sveta, o kterem si budou lide jeste dlouho vypravet. Akatosh zabil Pana Dagona a v dracim revu zkamenel na symbol toho co se tu stalu. Chvili na to pribiha kancler Ocato a Baurus, Jauffry bohuzel padl u jedne brany, kdyz ke me pribehne, pta se co se tu stalo, a kde je Martin stacim mu jen rici, ze MehrenusDagon je navzdy porazen a mi jsme zachraneni Martinovym zivotem.

Ten vecer se slavilo a pilo az do rana, ale me moc do zpevu neni ztratil jsem sve pratele, ale nove poznal, kdyz si to tak vezmu Martin by si pral, abych se take radoval z vitestvi, a proto se chopim cise a zacnu pit a zpivat vzdyt zivot je jeste prede mnou a skutku tez, tak proc se ted mracit. Druhy den jsem hned zalozil druhy denik, ale o jeho obsahu zase priste.

 




E-shop za 15 minut

Copak to tady mame za potvurku?
Copak to tady mame za potvurku?
celkem hlasu: 20160

Onsi
Lorkhan
Alkosh
Lizard Warrior
Akatosh
Jhunal

Vysledky kvizu

Nakupujete zbozi pres internetove obchody?
celkem hlasu: 9566


Jenom tam, v nasi vecerce jsem nebyl uz roky 936
Tak pul na pul 3493
Jenom obcas, vanoce, promoce a tak 2722
Jednou jsem to zkusil a nechytlo me to 611
Co? Jaky internety? 1804

Vysledky anket

Powered by Genesis 2| Hosted by BonusWeb | Arena | Daggerfall | Morrowind | Oblivion
Tricka s potiskem | Kosmetika a parfemy | Zdrava vyziva | Ucesy | Seznam stranek | E-shop